Trenér juniorů Aleš Krátoška: Náš úspěch je založený na útoku a týmovém pojetí hry

Jak jste spokojen s dosavadními výkony týmu?
Jako nováček pro letošní sezónu extraligy juniorů po trochu rozpačité přípravě, kdy jsme měli hodně nemocných a zraněných, takže jsme hráli na pár lidí, což pro ně bylo náročné, si myslím, že start do soutěže jsme zvládli velmi dobře. Po pěti šesti kolech jsme byli dokonce první. To samozřejmě nic neznamená, ale začátek je podle mého pro každou kategorii a soutěž důležitý. Ten jsme chytli hodně dobře.

Potom přišly čtyři porážky za sebou...
To z naší strany nebyla úplně šťastná utkání. Ve Vítkovicích, v Třinci, s Olomoucí a se Zlínem jsme prohráli o gól. Tam to na kluky podle mého trochu padlo. Pak jsme se ale opět nakopli a navázali na dobré období ze začátku soutěže. Pro nás znamená aktuálně šesté místo lehkou spokojenost, samozřejmě s tím, že není konec sezóny.

Jaké jsou tedy cíle do další fáze sezóny?
Do play off postupuje z osmnácti týmů šestnáct, takže pro nás je jasný úkol postoupit. Uvidí se co dál, protože týmy budou trošku obměněné, každý klub má hráče roztahané ve druhé a první lize, někdo si může na výjimku stáhnout mladé ročníky z extraligy, které může využít. Pro nás je prvořadý cíl dostat se do vyřazovacích bojů. Potom se uvidí, jaká bude naše aktuální forma a na koho narazíme, to je myslím taky docela důležité.

Klukům pomáhá možnost hrát v Litomeřicích

Využíváte také celkem dost hokejistů v mladším věku, než je ten juniorský, že?
Zabudovali jsme spoustu hráčů i ze staršího dorostu – využít v zápase můžeme jenom čtyři. Víceméně od začátku se tedy snažíme využít nějakým způsobem alespoň jednoho nebo dva, naposledy jsme měli dokonce čtyři, takže jsme naplnili kvótu hráčů, kteří mohou nastoupit. V tomto trendu budeme určitě pokračovat.

Mounfield letos nově spolupracuje i s Litoměřicemi. Dotklo se to hodně juniorky?
Před Vánoci už dochází k tomu, že spousta hráčů je v Litoměřicích nastálo, nebo tam byli na kempu, a teď se obměňují a prostřídavají, jak v útoku, tak v obraně. Takže pro kluky ročníků ‘95, ‘96 i ‘97, kteří se samozřejmě snaží seznámit se seniorským hokejem v Litoměřicích, je to jenom dobré.

Takže spolupráci hodnotíte jenom pozitivně?
To, že Litoměřice s námi spolupracují a kluci se tam mohou nějakým způsobem „obouchat“, je pro ně velká zkušenost do budoucna. Ročník ‘95 nemůže příští rok hrát v juniorce ani na výjimku, takže pro něj je možnost hrát první seniorskou ligu v Litoměřicích velmi dobrá a velké plus. Když se pak vrátí ke mně, tak je to na nich znát, víc si věří. Dospělý hokej a juniorský je přece jen dost odlišný.

A jaký je aktuální stav vašeho kádru?
Na začátku prosince s námi trénovalo dokonce šest hráčů ze staršího dorostu. Připravujeme to i s výhledem na příští sezónu a do budoucna, takže uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Starší dorost uhrál první čtyřku, tím pádem má play off zajištěné a teď si může nějakým způsobem hráče vhodně posunout tak, aby doplnil hokejisty z mladšího dorostu a seznámil je se starší kategorií. Nějaké hráče zase může přesunout k nám, a od nás je lze poslat právě do Litoměřic, kde máme vyřízeny střídavé starty.

Hovoříte teď pouze o teoretické rovině, nebo se to skutečně děje?
Myslím, že přesně tohle nastane po Vánocích. Vlastně se to stalo už na začátku prosince a budeme v tom pokračovat tak, aby se dobří a mladí hráči seznámili s vyšší kategorií. Někomu trvá kratší, někomu zase delší dobu, než si ve vyšší věkové kategorii zvykne. Proto je na to teď vhodný čas. Možná to bude pro jednotlivé týmy momentálně oslabení, ale koukáme hlavně do budoucna, aby v příštím roce byli hráči co možná nejvíce připraveni na vyšší kategorii.

Zmínil jste, že jste s postavením v tabulce spokojení. Čím se ho, podle vašeho názoru, podařilo dosáhnout?
Myslím si, že od začátku hrajeme hodně aktivní hokej, snažíme se napadat. Když jsme měli čtyři útoky, tak podle mého s tím soupeři měli velké problémy, protože vydržíme opravdu celých šedesát minut a jsme nepříjemní. Samozřejmě posléze jsme měli nějaké nemoci a zranění, hráči byli použití v první nebo druhé lize, tak jsme nemohli hrát ve čtyřech pětkách a ustálili to na třech. Tam ale aktivní napadání nejde vydržet po celou dobu utkání.

Vděčíte tedy za svoje dobré umístění spíše týmu jako celku, či jednotlivým hráčům?
Celkově je náš úspěch založený na klucích, kteří tomu dávají srdce a bojují, a samozřejmě je podpořený i gólmanem. Vše je podřízeno týmovému výsledku. Nemáme žádné velké hvězdy, i když v bodování je pár kluků, kteří vyčnívají. Díky tomu, že hrajeme hodně bojovně a týmově, soupeři s námi mají trošku problém.

Zastávám intenzivní trénink po celou sezónu

Přestože hrajete hodně útočný hokej, obdrželi jste druhý nejmenší počet branek. Máte pro to vysvětlení?
Když hrajete pořád v útočné třetině, tak soupeři nezbývá tolik času na to, aby vám dal gól nebo vás dostal pod tlak. Proto se snažíme vytvořit tlak v útočném pásmu tak, aby se co nejméně hrálo u nás. Pak se uleví i našim obráncům. Samozřejmě každý v zápase dělá chyby, to určitě, ale žádné extrémní přešlapy podle mého zatím nebyly. Že se udělá drobná chyba, to k hokeji patří, ale není to tak, že děláme jednu chybu za druhou.

Jaký byl program mužstva o svátcích?
Ještě před Vánoci jsme předehrávali jeden zápas v Mladé Boleslavi, takže jsme měli dva bloky s tím, že kluci měli volno tři a půl dne kolem Štědrého dne a ještě a tři a půl dne kolem Silvestra. Takže myslím, že jsme hráčům vyšli vstříc a oni si volno užili. Víceméně trénujeme hodně po celou sezónu; nejsem zastánce toho, že bych trénoval trochu méně během soutěže. Trénujeme v průběhu celého ročníku, a řekl bych, že docela dost.

Nějaký čas na regeneraci ale přece jen musí být, ne?
Pauzy a odpočinek k tomu samozřejmě patří, je potřeba vyčistit si hlavu od zimáku. Od nějakého dvacátého července kluci neustále jeli, takže Vánoce jsou podle mého dobré časové období, kdy si kluci mohou fyzicky i psychicky odpočinout a nabrat sílu. I mezi svátky ale máme přípravný zápas s Vrchlabím z druhé ligy. Třetího ledna začínáme zase nanovo, sedmého hrajeme doma se Spartou a pak se to rozeběhne opět na plno. V únoru je ještě reprezentační pauza, ale leden uteče a pak je to strašně rychlé.