Akademie ČH
st 15.3.2017 | Klára Petrásková

Junioři skončili třináctí. Neproměňovali jsme šance, mrzí Františka Hnika

Na začátku ročníku pomýšleli na vyřazovací boje, přelom února a března však definitivně určil, že hradečtí junioři letos do play off nepostoupili. Až do poslední chvíle však bojovali o co nejlepší umístění a nakonec i díky závěrečné výhře nad Mladou Boleslaví skončili třináctí. „S třináctým místem jsme nakonec spokojení, protože kdybychom s Boleslaví prohráli, mohli jsme být i patnáctí, a to by bylo horší,“ hodnotí celkové umístění v extralize forvard František Hnik.

Juniorská sezóna 2016/17 pro Hradec nedávno skončila, jejího hodnocení se ujal útočník František Hnik. „Naším cílem bylo dostat se do play off, což se nám nepovedlo. Z toho jsme trochu zklamaní. Rozhodovalo hlavně to, že jsme v zápasech neproměňovali většinu šancí, co jsme měli. Hodně jsme prohrávali o gól nebo dostávali branku v power-play. S třináctým místem jsme ale nakonec spokojení, protože kdybychom s Boleslaví prohráli, mohli jsme být i patnáctí, a to by bylo horší,“ je si vědom důležitosti posledního zápasu východočeský hráč.

Ten po většinu ročníku nosil na dresu kapitánské „céčko“. Jak mu tato role vyhovovala? „Když mě pan trenér určil kapitánem, určitě jsem cítil zodpovědnost. Jako kapitán jsem to s celým týmem chtěl dotáhnout do play off, to se nám ale nakonec nepovedlo,“ konstatuje hokejista s třináctkou na dresu.

Přestože celá sezóna na sobě nese stín v podobě nepostupu do vyřazovací části, pozitivum na ní František Hnik i tak nachází. „Po vánoční pauze jsme udělali sérii čtyř vítězných zápasů. Je ale škoda, že jsme ji neudrželi i dál a důležitá utkání zase o gól dva prohráli,“ přemítá hradecký junior.

Do zápasu jsem šel naplno, mohl být můj poslední

Jakou měli podle východočeského hokejisty junioři partu? „Myslím, že tým jsme měli dobrý. Na začátku to sice nebylo úplně ono, ale po Vánocích se to úplně obrátilo a všichni jsme tahali za jeden provaz. Hráli jsme mnohem líp, lepší hokej,“ vyzdvihuje povánoční období devatenáctiletý forvard.

Ten se také jal zhodnotit poslední duel sezóny – klání s mladoboleslavskými Bruslaři. „Ze začátku to bylo vyrovnané, ve druhé třetině na nás pak Boleslav trochu vlétla a dostali jsme gól. Ve třetí třetině se nám pak podařilo dát dvě slepené branky, a to zápas rozhodlo,“ vysvětluje hlavní příčinu výhry František Hnik.

„Do zápasu jsme vstupovali s tím, že určitě nechceme skončit patnáctí, ale co nejvýš,“ říká hráč, jenž měl postaráno o motivaci navíc. I když jsou pro příští sezónu povoleny v DHL extralize tři výjimky pro hokejisty staršího ročníku, mohlo se pro devatenáctiletého Hnika jednat o jeho poslední juniorské utkání kariéry. „Chtěl jsem si ho hlavně užít, protože to klidně mohl být můj poslední zápas za hradeckou juniorku. Šel jsem do něj naplno,“ vypráví východočeská třináctka.

Každý soutěžní ročník vyžaduje řádné zakončení, ani hradečtí junioři v tomto ohledu nezůstali pozadu. „Předminulou sobotu odlétal spoluhráč Dan Lier do Anglie, kam se stěhuje, takže jsme měli v pátek rozlučku. Pak určitě bude i nějaká oficiální týmová,“ prozrazuje útočník Mountfieldu.

Ten strávil pod Bílou věží celé své hokejové dětství i mládežnická léta. Jak na toto období vzpomíná? „Byl jsem tu od základny, od svých tří let. Mládežnické kategorie jsem si všechny užil, i když v mladším dorostu to trošku skřípalo. Ještě s Filipem Hronkem jsme byli poslaní do Vrchlabí, pak jsme se ale oba zvedli a hráli tu už stabilně,“ ohlíží se za léty strávenými na hradeckém ledě František Hnik.

Od prvních hokejových krůčků až do juniorky prošli společně s Hnikem i další východočeští hráči. Kam se jejich kroky budou ubírat nyní? „Chtěl bych, abychom s hokejem určitě nekončili a věnovali se mu dál. Když ho hrajeme spolu už takhle odmala, tak ať to teď jdeme někam zkusit, třeba může přijít i nějaká nabídka,“ přeje si mladý forvard.

Ten zároveň prozrazuje, jak bude vypadat posezónní program juniorů. „Od minulého pondělí máme normálně večerní tréninky s posilovnou a v druhé půlce března pak máme přátelák s reprezentační osmnáctkou. Potom už budeme končit,“ říká závěrem František Hnik.