Letošní příprava? Nejlepší za dobu, co trénuji, hlásí kouč 7. a 8. třídy Jiří Janoušek

Kdybyste se ještě jednou měl vrátit k loňské sezóně, jak byste ji zhodnotil?
Byla hodně zajímavá. Ročníku 2003 se povedlo probojovat na mistrovství republiky, což byl velký úspěch jak pro Hradec, tak pro kluky. Bohužel, měli jsme větší ambice, než bylo konečné šesté místo. Byly tam věci, které to ovlivnily, třeba zranění klíčových hráčů. Je potřeba se z toho poučit a v nové sezóně se vyvarovat chyb, které jsme tam udělali.

Jaký byl váš program od posledního zápasu loňské sezóny do konce přípravy?
Letos jsme zvolili trochu jiný než obvyklý model letních příprav. Vzhledem k tomu, že byla možnost ledu v průběhu dubna, tak jsme tým po mistrovství republiky hned nerozpustili, ale tréninky probíhaly dál. S tím, že někteří kluci z ročníku 2003 se přesunuli do mladšího dorostu, kde v průběhu dubna normálně trénovali a odehráli i nějaké turnaje. Pak měli čtrnáct dní volno a začala nová příprava. Ročník 2003 odešel do dorostu a převzal jsem ročníky 2004 a 2005.

Zmínil jste trochu jiný model letní přípravy. Jaká tedy byla?
Za mě osobně bych letošní letní přípravu hodnotil nejlépe za těch osm let, co trénuji. Myslím si, že kluci měli každý den něco jiného, a to nejen co se týče tréninkových dávek, ale i prostředí. Navštěvovali jsme Akademii Šampión, kde se nám věnovali Jiří a Andrea Pokorní, bývalí výborní judisti. To byla taková gymnastická průprava. Na dalších trénincích se podílel i kondiční trenér Jaroslav Svoboda, takže to bylo zase odlišné. Chodili jsme do bazénu, dvakrát v týdnu jsme byli na ledě, což už se v Hradci stává pomalu tradicí. Za mě je to jednoznačně plus, pokud jde o nácvik dovedností. V neposlední řadě jsme se letos více věnovali řekněme týmovým věcem, jako byly akce v lanovém parku nebo paintball. Tři dny jsme byli také na soustředění na horách v Horních Mísečkách.

V čem nejvíce se letošní příprava lišila od těch předešlých?
Hodně jsme se věnovali hrám, aby kluci rozvíjeli herní myšlení, na které se teď celkově nejvíc dbá a kde celorepublikově, nejenom Hradec, nejvíce zaostáváme. Nebyl to dril pro rozvoj jednotlivých schopností, ale komplexní celková příprava. Doufám, že i klukům se líbila a splnila účel na jedničku.

Důležitější než výsledek je vývoj hráčů

Jaký je teď váš současný a budoucí program?
Na konci června jsme skončili, dali jsme klukům volno s individuálními instrukcemi, čemu by se měli věnovat. Sejdeme se 26. července, kdy už začínáme na ledě. Budeme mít asi tři tréninky, pak odjíždíme na soustředění do České Lípy.

Změnilo se něco v rámci soutěže osmé a sedmé třídy, které letos znovu trénujete?
Co se týká ročníku 2004, což je osmá třída před mladším dorostem, tak se změnili soupeři v Žákovské lize. Bude tam Sparta a Kobra Praha. Osobně to vítám, protože to budou dobré zápasy. Soupeři slibují to, že by kluci měli každý víkend hrát opravdu těžká utkání, takže uvidíme, jak se s tím vypořádají. Dále je k tomu projekt Výchova talentové mládeže, což je projekt, který poběží třetí sezónu, výborná záležitost. K tomu nějaká Hockey Tour, kterou organizují Karlovy Vary. Co se týče ročníku 2005, tak budeme hrát Královéhradecký kraj. To z hlediska těžkých zápasů není úplně ideální. Vypadá to ale, že se nám povede uspořádat celorepublikovou soutěž, která bude rozdělena do čtyř skupin, takže to by mělo být dostatek kvalitních zápasů. Uvidíme, jak to ve finále bude všechno vypadat.

Jaké jsou cíle do sezóny? Asi není úplně tajemstvím, že o výsledek tu až tak úplně nejde, že?
U těchto kategorií není výsledek na prvním místě. Nejdůležitější je, aby se hráči posouvali individuálně dál. Aby za sezónu byl vidět jejich progres – ve střelbě, v bruslení... Ale je to přece jen už osmá třída, chceme u kluků vybudovat určitý návyk k povinnostem. A to jak na ledě, tak i mimo něj. Aby přišli do mladšího dorostu, což je podle mě stěžejní kategorie, dobře připravení a věděli, co se po nich bude chtít. A pořád chceme, aby to pro kluky byla zábava a bavilo je sem chodit.

Spolu s trenérem staršího dorostu Liborem Pivkem studujete na trenérskou licenci „A“. Co všechno to obnáší?
Dostal jsem se tam a vypadá to, že v září bych měl nastoupit na dvouletý cyklus. Pokračuju úspěšně ve svojí školní kariéře (směje se). Co jsme se bavili s Patrikem Stehnem a dalšími kluky, kteří to „áčko“ složili nebo studují, tak se jedná vždycky o tři dny v měsíci, pondělí až středa. Je výhoda, že je to v Praze, což je z Hradce po dálnici necelá hodinka jízdy. Určitě to bude v už tak těžké sezóně časově náročné, ale věřím, že mě to osobně posune někam dál a získám další poznatky pro tuhle práci.

Otec je velkou inspirací

Jak jste říkal, trénujete přibližně osm let. V Hradci je stále aktivní na pozici trenéra i váš otec. Inspirujete se jím?
Inspiroval jsem se, inspiruji se a budu se inspirovat i nadále. Jsem za to strašně rád, že můžu spolupracovat se svým tátou, jehož názorům na hokej si hrozně vážím a uznávám je. Hlavní je v kolektivu realizačního týmu a trenérů to, aby všichni spolu jednali na rovinu a táhli za jeden provaz. V tomhle směru jsem vždycky za těch osm let, až na výjimky, měl štěstí anebo jsem si prosadil lidi, se kterými jsem chtěl dělat. Vždycky to bylo na úrovni a jednali jsme spolu na rovinu. Táta není výjimkou, takže proto jsem rád, že se mnou dělá a vždycky s ním budu chtít dělat.

V Hradci jste působil i jako hráč. Hrajete ještě aktivně lední hokej?
To už je pravěk, co jsem v Hradci skončil. Pak jsem měl krátkou anabázi ve druhé lize. V Hradci jsem začal studovat vysokou školu a hrát krajský přebor. A i když má člověk občas chuť se na to vyprdnout a mít volnou neděli, tak mě to pořád drží, uspokojuje a baví, jezdím si tam vyčistit hlavu. Hraju v Náchodě, kde si z nás dělají srandu, že tam hraje půlka hradeckých trenérů. Protože mimo mě tam je Pavel Kodym, Pavel Hlavatý, Václav Pánek, chytá tam Filip Luňák s Rudou Bernartem...

Asi je příjemné se držet v kolektivu hráčů, kteří jsou současně členy jednoho realizačního týmu, že?
Rozhodně. Krajský přebor není, nebo podle mého by neměl být o penězích. Proto to chceme hrát, aby nás to bavilo. A bavit nás to bude, když budeme hrát s dobrými lidmi a kamarády.

Fotogalerie

Všechny fotografie