Hradec versus KHL 3:0. Jsou to obyčejní hokejisti jako my, říká Roman Kukumberg
Každý tým má své oblíbené soupeře, tady jde ale o něco víc. Mountfield se totiž mezi srpnem a prosincem může pochlubit perfektní bilancí s účastníky Kontinentální hokejové ligy – po Ufě a Omsku si dokázal poradit i na Spenglerově poháru s Jekatěrinburgem! A takové výsledky v konfrontaci se soutěží, která je obecně považována za nejlepší v Evropě, mají velkou cenu.
Klubové měření sil napříč různými zeměmi vždy nabízí zajímavé srovnání, ať už po stránce výsledků či herního stylu. Ten ruský (s příměsí cizinců, ale to vlastně o Hradci platí také) jako by Mountfieldu letos vyhovoval. Pro představu – Omsk je aktuálně ve Východní konferenci KHL jen těsně druhý, Ufa pátá a Jekatěrinburg jedenáctý.
„Že je to KHL, ještě neznamená, že by byli lepší. Jsou to obyčejní hokejisti jako my,“ hlásí Roman Kukumberg a oceňuje srpnové střety na domácím Mountfield Cupu, který tehdy jeho tým vyhrál. „Máme s nimi zkušenosti z léta. Každý z nás teď už věděl, do čeho jde, a nikdo se toho nebál. Neměli jsme z nich zbytečný respekt, a to bylo důležité.“
Svědčí tedy Hradci „východní“ styl hry? „Možná je to podobný hokej jako ten náš. Myslím, že česká soutěž je velmi kvalitní a české týmy by se v KHL úplně v pohodě uplatnily,“ přemýšlí slovenský útočník. A že má Kukumberg rozhodně o čem mluvit? Vždyť Kontinentální ligu hrál několik let – za Togliatti, Kazaň, Čeljabinsk, Chabarovsk a tři sezony pak za Slovan Bratislava. S Kazaní dokonce v roce 2010 slavil Gagarinův pohár.
Hradec zahájil Spengler Cup soubojem tří obratů, v němž hodně rozhodovaly i přesilovky. Žádný soupeř nedokázal tomu druhému odskočit na větší než jednogólový rozdíl, a právě díky tomu český zástupce i za stavu 2:3 věřil ve vítězství. Přitom třetí branku inkasoval do šatny, jen 18 sekund před druhou sirénou.
„V kabině jsme si říkali, že jdeme poslední třetinu vyhrát. A vyšlo to. Rozdíl jednoho gólu dneska neznamená nic,“ vysvětluje Kukumberg, jenž vyrovnal, a Richard Jarůšek čtyři minuty před koncem rozhodl o výhře 4:3. I když byla zásluhou celého týmu, právě Kukumberg patřil mezi tři hlavní hrdiny.
Stejně jako Jarůšek mířil dvakrát do černého, brankář Patrik Rybár pak mužstvo podržel v několika stěžejních chvílích. „O to nejde, že jsem dal dva góly. Začátek byl těžký, dostali jsme blbý gól a museli jsme dostat do pohybu nohy, což bylo těžké. Ale potom to už šlo a doufám, že to tak bude i pokračovat,“ věří šestatřicetiletý forvard.
Hradecký výbuch radosti po Kukumbergově vyrovnání na 3:3:
Hned ve středu od 15 hodin čeká na Mountfield druhá výzva, podle všeho ještě těžší. Lugano je vicemistrem loňského ročníku domácí NLA a ve svém středu má spoustu skvělých hokejistů. Ať to jsou švédští reprezentanti Linus Klasen, Tony Martensson a Patrick Zackrisson, Švýcaři Julian Walker či Ryan Gardner, lotyšský gólman Elvis Merzlikins, americká posila James Wisniewski…
„Neviděl jsem je hrát, ale myslím, že to bude víc kanadský hokej. S větším fyzickým kontaktem, víc budou nahazovat puky,“ tuší Roman Kukumberg.
Jenom škoda, že největší část hradeckých fanoušků, kteří do Davosu dorazili dvěma autobusy, musela už večer zpátky domů. Zopakovat úterní „večírek“ se vším všudy by rozhodně nikomu nevadilo! „Škoda, mohli by tu zůstat. Můžu říct jenom: Klobouk dolů a děkujeme,“ vzkazuje Kukumberg.
Centr druhého útoku takovou podporu nečekal. „Dozvěděl jsem se to až tady. Ráno jsme šli o půl osmé na stadion, a už tady byly dva autobusy,“ dodává s úsměvem.