Ohlasy k zápasu
út 18.10.2016 | Klára Petrásková, Jan Vavřina

Hrát extraligu je pro mě sen, říká hradecký navrátilec Jan Veselý

Takřka po deseti letech se vrátil do týmu, v němž prožil část svého hokejového dětství. Vytáhlý útočník Jan Veselý byl nedávno i z důvodu rozsáhlé hradecké marodky povolán z Litoměřic na soutok Labe a Orlice, aby svým hokejovým umem pomohl východočeskému mužstvu, a zároveň tak zabojoval o místo v sestavě. V úterý naskočil mladý forvard k již třetímu střetnutí, z výhry se ale na rozdíl od domácího duelu radovat nemohl – Mountfield totiž litvínovské Vervě podlehl 2:3 v prodloužení.

Ještě necelé tři minuty před třetí sirénou jste nad Litvínovem o branku vedli, nakonec se ale musíte spokojit s jedním bodem. Je pro vás prohra v prodloužení vzhledem k průběhu duelu zklamáním?
Určitě, vedli jsme 2:0. Ke konci druhé třetiny jsme dostali gól od modrý a ke konci třetí taky. Zklamaní sice jsme, ale zase je dobrý, že jsme odvezli alespoň bod. Ale je to škoda, vedení 2:0 jsme si už měli pohlídat. Možná je to až trochu kruté. Byl tam blbý faul... Je to škoda, měli jsme si odvézt tři body.

Po vstřelení prvního gólu se Verva herně zvedla a tlačila na vás. Jakou taktiku jste po druhé přestávce na aktivního soupeře chtěli praktikovat?
Říkali jsme si, abychom nehráli jen dozadu, a když budeme na kotouči, abychom se nebáli jít dopředu a jenom nevyhazovali puky ze třetiny. Taky jsme si řekli, abychom hráli u nás v pásmu zodpovědně a hodně blokovali jejich střely. Oni totiž hodili všechno nahoru a stříleli jim beci, takhle dali první dva góly. Chtěli jsme střely blokovat a pomoct Patrikovi (Rybárovi). Bohužel dvě se nám zblokovat nepodařilo. Padly do brány a Litvínov vyrovnal.

Body mohly být tři, i jeden se ale počítá

Pozitivem ale určitě je, že jste opět natáhli bodovou sérii a body pomalu, ale pravidelně sbíráte. Souhlasíte?
Určitě to pozitivní je, z Litvínova se body vozí těžko. Mohly být tři, máme jeden, ale i ten se počítá. Máme zase další navrch do tabulky. A i když je některých bodů škoda, pořád lepší nějaký než žádný.

Oproti zápasu s Chomutovem jste se v úterý posunul do třetí lajny. Změnila se s posunem i vaše úloha, nebo jste měl stále na starost plnit hlavně defenzivní úkoly?
Myslím, že role se nezměnila. Akorát jsem přeskočil z centra, kterého hraju od začátku sezóny, na pravé křídlo, kde hraju skoro celý život. Marodka je znát, takže se prohodily lajny. Kluci ve čtvrté, Néďa (Lukáš Nedvídek), Bery (Petr Beránek) a Koptič (Ondřej Kopta), spolu hrají delší dobu, což myslím byl účel toho, že byli takhle pospolu. Mě dal trenér do třetí s Míšou Dragounem a Čapínem (Zdeňkem Čápem), kteří také odvádí dobrou práci. Je škoda, že jsme alespoň nepomohli gólem, když jsme byli posunutí a dostali důvěru do třetího útoku.

Za možnost hrát v Hradci jsem strašně vděčný

V Hradci jste nastupoval před asi deseti lety za mládežnické kategorie, nyní jste už ve třetím utkání oblékl východočeský dres coby hráč A-týmu. Jak se váš návrat pod Bílou věž seběhl?
Minulý rok jsem působil ve Slavii a v Kolíně, kde jsem po ukončení spolupráce čekal na nějaké informace od agenta ohledně angažmá. Uzavřel jsem s Hradcem čtyřměsíční smlouvu na zkoušku, a ta se posléze prodloužila. Jsem strašně vděčný za šanci, kterou jsem dostal, a snažím se ji vyplnit. Začínal jsem v Litoměřicích, kde jsem bojoval a vydobyl si místo. Tohle je pro mě velký bonus, je to strašně příjemný a chci pomoct Hradci, abych si tu třeba řekl o místo.

Extraligu jste si sice zahrál už v Pardubicích a pražské Slavii, je pro vás ale i přes to možnost hrát českou nejvyšší soutěž něčím speciálním?
Pro mě je to vlastně sen. Od malička jsem na extraligu koukal v televizi. Když jsem přišel do Hradce, extraliga tam nebyla. Pak jsem přešel do Pardubic, kde se hrála, a probojoval se do A-týmu. Za Slavii jsem pak naskočil k nejvíce extraligovým zápasům. V podstatě jsem ani moc nepočítal s tím, že bych si mohl za Hradec zahrát takhle brzy, čekal jsem, že možná až ke konci sezóny. Jsem za tu možnost strašně vděčný. To, co se dělo při nedělním domácím zápase s Chomutovem, hlavně atmosféra...klobouček před fanoušky. Pro mě byl neskutečný zážitek při tomhle hrát.