Mladší dorostenci s Tomášem Martincem a trenér Bohumil Jičínský obdrželi ocenění

Bohumil Jičínský působí u hokeje více jak čtyřicet sezón

Zlatá koruna Královéhradeckého kraje, tak zní název ocenění, které může získat člověk pracující s mládeží z pozice dobrovolníka. V letošním roce radní města v sále krajského zastupitelstva obdarovali patnáct dobrovolníků, kteří převzali slavností maketu se svým jménem a pamětní list. Jedním z oceněných byl také 74letý Bohumil Jičínský, který po dlouhá léta pracuje v hradeckém klubu s mládeží, momentálně působí jako asistent trenéra u třetí a čtvrté třídy.

Jak velkým překvapením pro vás ocenění bylo?
Překvapilo mě to určitě. Nečekal jsem takovouhle věc. Je ale dobré, že to takhle vyšlo – za ty roky, co s mládeží pracujeme. Ale nebyl jsem tam sám, bylo tam více lidí a všichni byli spokojení, že se naše práce takhle ocení.

Jak dlouho už působíte u královéhradeckého hokeje?
V ročníku 2014/15 jsem dělal 42. sezónu. V Hradci jsem hrál hokej, pak jsem šel do Jaroměře. S kolegou jsme se, už jako trenéři, vrátili do Hradce a od té doby působím u mládeže. Člověk to musí mít rád, trochu tomu musí rozumět, aby věděl, o co jde, a když se pak daří, tak je to dobré.

Takže vaše pouto s východočeským klubem je asi hodně silné…
Hradecký hokejový klub mám v srdci hodně zarytý, hlavně roky s mládeží. Teď už trénuju vnoučata kluků, které jsem trénoval kdysi, když jsem začínal. Hokejisté, které jsem tenkrát koučoval, už chodí na hokej jako dědové s vnoučaty. Za tu dobu se mi pod rukama vystřídaly už tisíce lidí. Na ulici mě zdraví, a já kolikrát ani nevím, o koho vlastně jde (usmívá se).

Martin Štohanzl: Výhra v anketě je už jen třešničkou na dortu

Mladší dorostenci letos zopakovali parádu ze sezóny 2013/14, tedy zisk titulu mistrů republiky mladšího dorostu. V ročníku 2014/15 byl triumf o to sladší, protože se jej podařilo uhrát v Hradci, který klubové mistrovství pořádal. Kolektivní mládežnickou kategorii v anketě Krajský sportovec roku 2014 tak ovládli právě Lvi, navíc jejich kouč Tomáš Martinec skončil na třetím místě v kategorii profesionálních trenérů. Za celou kabinu odpovídal kapitán Martin Štohanzl.

Jak moc si vážíte vítězství v této anketě?
Je to čest, být vyhlášeni jako neúspěšnější mládežnický celek celého kraje. Toto ocenění je po obhájeném titulu už jen třešnička na dortu, ale jsme moc rádi za každé ocenění a velice si jich vážíme.

Kdybyste se ještě měl ohlédnout za loňským ročníkem, který hlavně položil základ k vítězství v anketě, co vám z něj utkvělo v paměti?
Byla to pohádka, jež se začala psát už někdy v srpnu, kdy jsme dokázali vyhrát první turnaj v České Lípě a věděli jsme, že když budeme hrát jako tým, tak to můžeme dotáhnout daleko. Jak to u pohádek bývá, našla se tu i zápletka v podobě série play off s brněnskou Kometou. Nevstoupili jsme do ní dobře a najednou jsme byli zápas od vyřazení. Ale právě v tento moment se ukázala naše soudržnost a touha po vítězství. Díky ní jsme dokázali celou sérii otočit a postoupit na Mládežnické mistrovství České republiky klubů ve Zlíně. Zde nás až na vrchol vynesly tři aspekty: pokora, respekt k soupeři a disciplína.

Jaká tehdy byla vaše role v mužstvu?
Jelikož jsem byl „prvoročák“ v mladším dorostu, tak jsem ještě nenesl povinnost rozhodovat zápasy. Hlavní povinnost pro mě a ostatní kluky mého ročníku byla uhrát si minizápas bez obdrženého gólu. A to se nám dařilo, občas jsme dokázali i nějaký ten gól přidat, takže spokojenost určitě byla.

Co říkáte na ocenění pro Tomáše Martince, který skončil třetí v kategorii profesionálních trenérů? Jaký je to z vašeho pohledu kouč?
Pan Martinec má náš obdiv, jelikož je to trenér, který umí pochválit, ale ve správnou chvíli i vynadat, a to mnoho trenéru neumí. Jeho trpělivost musí vydržet hodně, protože takovou bandu, jako jsme my, je těžké dokázat udržet na uzdě. Tímto bych mu i zbytku realizačnímu chtěl ještě jednou poděkovat za super sezónu a popřát pevné nervy do dalších let.

FOTO: Hradecký Deník/Michal Fanta