50 gólů Filipa Pavlíka! To už jsem jich dal tolik? směje se dělostřelec
Pokud se tento tříbodový zisk nedal nazvat jako hokejová loupež, tak už ani žádný jiný zápas. Litvínov přestřílel Mountfield 45:11, Lvi ve třetí části neposlali na branku soupeře jediný puk, přesto dokázali zvítězit. Povedený návrat na stadion, kde strávil své první extraligové sezóny, prožil Filip Pavlík. Ten dva góly sám dal, vítězný připravil asistencí a zaokrouhlil své gólové konto v nejvyšší soutěže na 50 zásahů.
Filipe, myslel jste v koutku duše na hattrick?
Když dá člověk v zápase tři body, tak se hned na ledě cítí lépe, takže každému hráči to zvedá sebevědomí. Hattrick jsem ještě v životě nedal, takže na něj radši ani nemyslím (usmívá se).
Vaše góly pro vás byly extraligové trefy číslo 49 a 50. Je nějaká branka, která vám jako první vytane na mysli?
Já už jsem dal tolik gólů, jo? (směje se) Hned si vzpomenu na svůj první gól, to bylo v Litvínově, když jsme hráli proti Třinci a vyhráli jsme 1:0. Jel jsem za branku, střelil jsem to Šimonovi Hrubcovi na koleno a on si to sám srazil do branky. Takže podobné, jako ten první gól tentokrát.
V Litvínově jste toho odehrál spoustu, ale jako soupeř jste se tam trefil až letos. Je něco, co vám na Stadionu Ivana Hlinky nesedí?
Nic speciálního, zkrátka někde to jde a pak jsou stadiony, kde gól prostě dát nejde. Nerad jezdím třeba do Plzně, tam jsem toho taky moc nenastřílel. A v Třinci jsem snad taky nikdy nic nedal. Víc gólů jsem dal snad jen ve Zlíně.
Vaším osobním maximem je 10 gólů v sezóně, teď jich máte 8. Je pro vás motivací tuto metu překonat?
Jsem na ledě od toho, abych střílel na branku a pomáhal klukům dávat góly. Buď ho dám já, nebo se to tam odrazí a kluci to dorazí. Takže budu chtít střílet často i dál, aby nám to pomáhalo k vítězství.
Měl jste prsty ve všech třech gólech, dva jste sám dal. Pro obránce to musí být velká vzpruha, že?
Jsem samozřejmě rád, že se mi podařilo dát gól, rovnou dva. Myslím, že v přesilovce jsme to hráli dobře, nic jsme nevymýšleli, jednoduše jsme vystřelili a pak z toho těžil celý tým.
„Jestli jsme měli 11 střel nebo 50 je jedno. Hlavně, že se nám podařilo vyhrát.“
Vedli jste v poklidu 3:0, co se stalo, že vás v závěru soupeř najednou tak drtil?
Litvínov trochu změnil hru, potřebovali nás dotáhnout. Z toho asi plynulo to, že měli víc navrch a my jsme se těžko dostávali k nim. Snažili jsme hlavně puky dostávat pryč od naší branky. Nepotřebovali jsme dát góly, takže jsme ani nemuseli tolik útočit.
Ve třetí třetině jste nevystřelili na branku, celkový poměr byl hrozivý, 45:11.
Pro nás? (směje se) Ne, hlavní je vítězství. Jestli jsme měli 11 střel nebo 50 je jedno. Hlavně, že se nám podařilo vyhrát.
Vaše první branka byla hodně šťastná, jak tam ten puk propadl?
Vláďa Růžička nahrával Marku Zacharovi do brejku na pravou stranu. Odrazilo se to na druhou stranu a obránce nějak spadnul. Jak jsem podporoval útok, odrazilo se to ke mně, když jsem se blížil k brance, tak jsem chtěl nahrávat Sklendovi (Jakubu Sklenářovi) přes brankoviště. Ale mám pocit, že si gólman ten puk sám strhnul do branky, takže to bylo se štěstím.
Tříbodový zisk vás posunul zase blíže postupovým příčkám. Stále se na to upínáte?
Vždycky se dotáhneme a pak nám to proklouzne mezi prsty. Je super, že jsme to zase dotáhli a máme větší možnost se dostat blíž a nějak se v té čtyřce konečně uchytit.
Domácí šňůru načnete v neděli proti Spartě. Co se dá od toho utkání očekávat?
Bude to těžký zápas, ale připravíme se tak, jako na všechny. Myslím, že to bude bruslivý hokej se spoustou šancí.