Gól proti Švédům? Jen jsem do toho prásknul, směje se Jaroslav Dvořák

Obléct národní dres, to je pro každého hokejistu pokaždé příjemná výzva. „Vždycky je pocta si za nároďák zahrát, je to zase něco jiného. Když jsme dali první gól, úplně jsem čuměl, jak všichni řvali. Byl to neskutečný pocit, všechny nás to nakoplo. Jsem rád, že přišlo tolik diváků,“ pochvaluje si Jaroslav Dvořák výbornou podporu fanoušků.

Ta bylo odměnou za skvělý výkon, který dvacítka proti Švédům předvedla. Sebevědomý, s tahem na branku i proměněnými šancemi. „Myslím, že jsme zápas parádně zvládli. Odskočili jsme v první třetině a náskok jsme dokázali udržet celou dobu. Všechno nám vycházelo, napadala nám tam spousta branek, a nakonec jsme i vyhráli,“ libuje si mladý útočník.

Všichni jsme si sedli, předvedli jsme týmový výkon

Výhra nad silným skandinávským soupeřem je pro Čechy o to cennější, že hokejisté Tre Kronor měli ve svém kádru hned 16 hráčů draftovaných do NHL! „Švédsko přijelo s dobrým mužstvem, takže jsme čekali vyrovnaný zápas. Trošku jsme se báli jejich individualit, protože mají výborné hráče. My jsme ale hráli týmově a soustředili se hlavně na sebe, i fanoušci nás hodně hnali dopředu. Nakonec jsme se na ně jako na jednotlivce moc neohlíželi,“ vyzdvihuje Dvořák českou soudržnost.

Národní mužstvo na Švédy vlétlo především v první třetině, kdy hned několikrát jeli hráči úplně sami na bránu. Místo výsledku 1:0 to po dvaceti minutách mohlo být klidně 4:0. „Je pravda, že jsme tam měli spoustu šancí, každá lajna hrála stejně dobře dopředu i dozadu. Mohli jsme o několik branek odskočit už v první třetině, ale naštěstí nám to tam napadalo později. Lukáš Dostál nás v bráně výborně podržel a dal nám šanci odskočit Švédům v dalších třetinách,“ chválí fantastické představení českého gólmana jeho spoluhráč z útoku.

Kromě výhry a brankářského postu se Češi blýskli ještě dalším pozitivem. Gólově se totiž prosadili všechny lajny, a to včetně čtvrté, v níž naskakuje právě Jaroslav Dvořák. „Jsem rád, že i my ve čtvrté lajně si rozumíme a že jsme se taky prosadili. Všechny lajny byly vyrovnané a myslím, že týmově nám to šlapalo výborně. Všichni jsme si sedli a uvidíme, jak to bude do dalších zápasů,“ přemýšlí nad dalším průběhem Turnaje čtyř.

Střely z otočky moc netrénuju, jsem rád, že to tam spadlo

Ale zpět k úvodní výhře. Z pěti branek národního týmu se hradecký odchovanec podílel hned na dvou. Nejprve nahrával Jakubu Navrátilovi, poté se sám prosadil v přesilovce. Bůra završil stylovou strefou z otočky. „Já takové střely nijak moc netrénuju, jen jsem viděl, jak po vyhrané buly Dalimil Mikyska poslal puk mezi kruhy. Z otočky jsem do puku jen prásknul a povedlo se trefit bránu,“ popisuje svůj úspěšný útočný manévr.

Zajímavostí jistě je, že se jedná o Dvořákovu první trefu v sezóně. V Litoměřicích, kde je na hostování z Hradce, zatím v 19 utkáních branku nevstřelil. „Už jsem nad tím taky přemýšlel,“ směje se. „I minulou sezónu se mi v Litoměřicích moc nedařilo, nevím, čím to je. Snažím se v Litoměřicích i v repre, ale asi tam nemám štěstí. Jinak fakt nevím. Týmově se nám daří docela době, za což jsem rád, protože máme mladý tým, ještě bych ale chtěl zlepšit individuální výkony,“ má jasno devatenáctiletý hráč.

Snažím se být pro soupeře nepříjemný napadáním

Ten se proti Švédům prezentoval také důraznou hrou do těla, jen fauly na svou osobu vybojoval hned dvě české přesilovky. „Trenéři mi řekli, že budu mít takovou roli. Že budu vybojovávat fauly a hodně napadat, hrát do těla a blokovat střely a sem tam chodit i na oslabení. Tuhle roli tady mám a případné góly jsou pro mě jenom příjemnou odměnou,“ poodhaluje své herní úkony Dvořák.

Ty jsou ve dvacítce hodně podobné, jaké má starosti také v Chance lize. „V Litoměřicích mám podobnou roli, snažím se být pro soupeře nepříjemný napadáním a kontaktní hrou, mě to i baví. Snažím se pilovat věci, které mi nejdou, hodně pozoruju ostatní hráče. Oproti ostatním nemám tak dobrou práci s hokejkou, takže na tom pracuju asi nejvíc,“ zmiňuje Jaroslav Dvořák hlavní směr, v němž se snaží neustále zlepšovat.

Můj cíl je dostat se do áčka Mountfieldu

A právě zlepšování se a předvádění dobrých výkonů vede k reprezentačním pozvánkám. Kemp v Hodoníně je posledním před prosincovým mistrovství světa, jak vidí kmenový hráč Mountfieldu své šance na tuto světovou akci? „Samozřejmě se budu snažit, ale je to jak na mně, tak na trenérech. Spíš se soustředím na to, co je teď nijak nekoukám dopředu. Samozřejmě bych byl rád, kdybych jel, ale buď to vyjde, nebo ne. Svět se nezboří,“ říká reprezentační forvard.

Přestože pravidelně zaskakuje v rámci hostování za Litoměřice, nezapomíná sledovat také zápasy hradeckých Lvů. Právě probojování se do A-týmu Mountfieldu je totiž pro Jaroslava Dvořáka vytyčenou metou. „Určitě kluky sleduju. Měli parádní začátek, a i teď hrají výborně. Aktivní a rychlý hokej, napadají a všechno ženou do rychlosti, což se mi líbí. Můj cíl je dostat se do áčka a zahrát si tam.“