Rozhovory
čt 1.12.2016 | Radek Staněk, Jan Vavřina

Hlavní trenér 5. a 6. třídy Václav Pánek: S asistenty i vedoucími je super spolupráce

Už několik měsíců běží mistrovská sezóna také 5. a 6. třídě, které vede z pozice hlavního kouče Václav Pánek. Mladý trenér je s průběhem aktuálního ročníku spokojen, zároveň ale dodává, že s hráči tohoto věku je stále na čem pracovat. Jaké soutěže obě kategorie hrají, jak se jim daří a jaký je jejich běžný týdenní režim?

Můžete na úvod představit soutěže, které hraje 5. a 6. třída Mountfieldu HK?
Pátá třída hraje Středočeský kraj. Máme tam třináct mužstev, hraje se čtyřkolově, každý s každým dvakrát doma a dvakrát venku. Kromě soupeřů ze Středočeského kraje je tam nově Liberec, takže se to zkvalitnilo oproti Královéhradeckému, což je pro nás dobře. Žákovská liga šestých tříd je rozdělena na pět skupin v republice, my hrajeme Střed, kde je osm týmů.

Jak jste s dosavadním průběhem sezóny z pohledu 5. a 6. třídy spokojen?
S pátou třídou jsme začali novou soutěž, nevěděli jsme, jak to bude vypadat a jak se s tím kluci poperou. Čekali jsme kvalitnější zápasy než v Královéhradeckém kraji, což se také potvrdilo. Výsledkově jsme na tom docela dobře, i když u dětí se na to tolik nehledí. Ale výkony podáváme dobré, kluci bojují. Máme tam pět nadprůměrných hráčů, kteří dokážou převážit zápasy na naši stranu, ostatní na ně navážou, takže si myslím, že tým funguje dobře. V této kategorii je ale potřeba stále pracovat, a to úplně na všem. Oproti jiným týmům máme nějaké rezervy, především v individuálních věcech.

Se šestou třídou jsme v Žákovské lize ještě ani jednou neprohráli. Před sezónou přišli kluci z kraje, kteří zvedli kvalitu, takže v tréninku i v zápasech se s nimi pracuje velice dobře. V poslední době mi ale přijde, že si přestáváme trošku vážit toho, že pořád vyhráváme. Je potřeba držet kluky zkrátka a pořád je nutit ke stoprocentnímu výkonu, protože kvalitních zápasů jsme v Žákovské lize měli pomálu a už potřebujeme trošku kvalitní zápasy. Čekáme teď na Hockey Tour, tam by to mohlo být v tomto směru zajímavější.

Jaké byly pro obě vaše kategorie předsezonní cíle?
Výsledkové cíle nebyly. Hlavně u kluků z páté třídy to bylo o tom naučit je hrát na velkém hřišti, na které přicházeli teprve před rokem. Aby si zvykli, aby věděli, co mají na ledě dělat a hlavně, aby do toho měli chuť. A pracovat na nich individuálně – herní činnosti jednotlivce, obranné a útočné. Je důležité, aby si ty věci zautomatizovali. U šesté třídy to bylo dané příchodem nových kluků. Očekávalo se, že se budeme pohybovat na vršku tabulky. U této kategorie se ale na výsledky také nebere takový ohled. I když samozřejmě potěší, když jsme první. Ale kluci jsou šikovní a rozhodně mají na víc, než teď předvádějí.

Jaký je váš běžný týdenní režim?
Trénujeme čtyřikrát týdně, obě třídy. Třikrát týdně máme suchou přípravu, kromě jednoho ranního tréninku, po kterém jdou kluci do školy. Ve středu máme individuální trénink pro pár hráčů, vyloženě na dovednosti, hodinu pracujeme třeba se šesti hráči. A o víkendu zápasy.

Zmínil jste školu – dbáte na vzdělání hráčů? Kontrolujete žákovské knížky? Jak na tom kluci jsou?
Žákovské kontrolujeme jednou týdně v pátek. Až na pár jedinců je prospěch dobrý, ani nemají žádné průšvihy, co se týká chování, což se trochu divím (usmívá se). Takže jsme zatím nemuseli sáhnout k takovému trestu, že by hráč například nešel o víkendu na zápas.

S těmito kategoriemi vám z pozice asistentů pomáhají další hradečtí trenéři. Jaká je s nimi z vaší strany spokojenost?
Chtěl bych je všechny vyzvednout, je s nimi super spolupráce. Taky vedoucí dávají klukům svůj volný čas a dělají pro to maximum, takže je s nimi výborná spolupráce i komunikace a funguje nám to.