Hradečtí vědí, že v Třebíči ztratili dobře rozehrané utkání po svých chybách
Výborně rozehrané utkání měli Východočeši v Třebíči. Jenže v poslední minutě druhé třetiny si nechali po hloupých chybách vstřelit vyrovnávací branku a krátce po nástupu do závěrečného dějství Třebíč dokonale vývoj otočila pátou brankou. „Myslím si, že na pět vstřelených branek by náš tým měl vyhrát,“ hořekoval po utkání hradecký trenér Pavel Pazourek. „Zklamání je veliké. Třebíči jsme dva body po našich chybách prakticky darovali“ souhlasí zkušený útočník Jiří Kadlec. Právě Kadlec v sobotním utkání zaznamenal první ligovou branku v hradeckém dresu. „Raději bych ale bral tři body,“ říká.
I přes výborný začátek mohou být hradečtí nakonec rádi „alespoň“ bod, který vydřeli brankou z poslední minuty. Pochopitelně bylo na místě rozčarování trenéra Pavla Pazourka z vývoje sobotního duelu. „Bod je pro nás z dnešního zápasu málo. Odehráli jsme vynikající první třetinu, vedli jsme 2:0. Pak jsme začali dělat stupidní chyby. U první branky nikým neatakovaný obránce nevyhodí puk. Pak jde na led třetí lajna minutu před koncem druhé třetiny na přesilovku za stavu 4:3 a nepohlídající si hráče, který vyrovná. Jako by toho nebylo málo, hned na začátku třetí třetiny uděláme strašnou hrubku a už prohráváme. Myslím si, že na pět vstřelených branek by náš tým měl vyhrát." První dvacetiminutovka byla v podání hokejistů HC VCES skutečně excelentní, ovšem vstup do druhého dějství Hradci nevyšel a Třebíč z toho těžila vyrovnání. „To jsme prostě my. Zase nám paradoxně ta super první třetina uškodila. To je jako doma. Také vyhrajeme první třetinu, ale pak je v té druhé mužstvo k nepoznání. Pět až deset minut nám trvá, než se probereme. Myslím si, že tak zkušený mančaft jako máme my, by už mohl pochopit, že to prostě samo nepůjde,“ zvyšuje důrazně hlas Pazourek. „Ve třetí třetině to bylo o něco lepší. Celou jsme domácí tlačili, prakticky jsme je nepustili za červenou, ale to už je pouze chytáni kočky za ocas. Takto se k tomu nemůže přistupovat,“znovu zdůrazní. Sobotní utkání se nepovedlo obránci Aleši Pazderovi, po jeho dvou chybách Třebíč otočila vývoj zápasu. Po inkasovaném gólu na 5:4 se na ledě už hradecký bek třetí formace neobjevoval. „Obránce teď střídá asistent Jirka Mička a byla to jeho reakce na pátý gól. Když tam Aleš dvakrát zaváhal, tak tam pak posílal Tomáše Klementa, který i přes chybu u první branky vypadal jistěji. Alešovi se prostě nedařilo. Po páté brance se trenéři odhodlali také ke změně brankářů, kdy Vladislava Koutského nahradil v brance Tomáše Dušek. „Vláďa za pět inkasovaných gólů nemůže. Museli jsme ale udělat nějakou změnu, aby mužstvo dostalo znovu impuls. Tomáš Dušek svou úlohu splnil,“ vysvětlil Pazourek. „Bohužel po posvícení přichází půst. My jsme poslední zápasy odehráli perfektně dozadu, ale dneska nás právě nedůrazná hra v obraně srazila do kolen. Nic to ale nemění na tom, že při pěti vstřelených gólech by se mělo vyhrát. Snad si to hráči vezmou k srdci a příště to bude jiné,“ uzavřel hodnocení hradecký trenér.
Podal nejlepší výkon v letošní sezóně, přesto byl Roman Vondráček po utkání očividně zklamaný. Stejně jako většina hokejistů HC VCES cítil, že jeden získaný bod je málo. „Určitě jsem zklamaný. Zápas jsme měli hodně dobře rozehraný. První třetina byla vynikající, druhou jsme ale sehráli strašně špatně hlavně dozadu. Udělali jsme velké množství individuálních chyb a ty Třebíč využila.“ Roman Vondráček strhl vedení znovu na hradeckou stranu chvíli před koncem druhé třetiny, kdy gólem na 4:3 využil dvojnásobnou přesilovou hru. „Byl to domluvený signál. Máme tam dvě varianty jak hrát 5 na 3. Tentokrát se ale puk odrazil k Petru Sakrajdovi, který zvedl hlavu a viděl mě před prázdnou brankou, což již nebyl problém trefit,“ vysvětluje mladý hradecký útočník. Hned na začátku třetí třetiny, měl Roman Vondráček na hokejce pátý gól, ale ve velké šanci ho vychytal brankář Luňák. „To bylo hned naše první střídání. Koudy mi to výborně dal zpoza branky, já jsem jen zavřel oči a plácnul do toho, na nic jiného jsem v tu chvíli neměl čas. Byl jsem už docela blízko branky a zpracovávat to nemělo smysl. Bohužel to trefilo gólmana. Ještě v tom střídání jsme měli jednu šanci, ale nedala se. Oni vyhodili puk, který nám propadl a bylo to 4:5, takže se potvrdilo klasické nedáš, dostaneš." Roman opět potvrdil svou šikovnost v trestných stříleních, kdy jako jediný z hradeckého týmu svou úlohu splnil. Tentokrát se nejednalo o kličku do bekhendu, na kterou je hradecký fanoušek v jeho podání zvyklý, ale o stejně efektivní zakončení do forhendu. „Rozhodl jsem se takto. Ona ta klička do bekhendu je už docela profláklá, dost gólmanů jí čeká, tak jsem udělal toto. Oni celkově praváci dělají kličku do bekhendu. Když pak hráč jede trochu z leva, tak už brankář čeká, že to udělá právě takhle. Podle pohybu Filipa Luňáka to fakt vypadalo, že čekal tu moji klasickou kličku, protože byl hodně natažený k druhé tyčce,“ vysvětloval. Šikovný hradecký útočník si také v pátek poprvé v letošní sezóně okusil atmosféru extraligového zápasu, nebylo to však v dresu Ústí nad Labem, kde v létě trénoval, ale v barvách Sparty, která zajížděla na led Bílých Tygrů. „Byl to perfektní zážitek. Původně jsem ani nečekal, že budu hrát. Trenéři se ale rozhodli, že mě dají do třetí lajny a snad jsem se jim odvděčil dobrým výkonem. Skutečně to bylo super, ten hokej je zase o něčem jiném. Bylo už den předem vyprodáno, 7500 lidí. A hrát za Spartu, co více jsem si mohl přát,“ říká. Pro Romana Vondráčka to byl návrat do klubu, kde strávil většinu let své mládežnické kariéry. „Řada věcí se změnila, třeba hned kabina je předělaná. Ale znal jsem poměrně dost hráčů. Samozřejmě, že jsem byl trochu nervózní, což by byl asi každý, ale užil jsem si to. Vyhrálo se v Liberci, což se taky všem týmům nepodaří a ještě navíc se mi povedlo nahrát Jirkovi Vykoukalovi na vítězný gól, takže to bylo jako pohádka." O své dalším možném startu ve Spartě ale hradecký štírek nic bližšího neví. „Hrál jsem, jelikož byl mimo Netík. Navíc byl jako třináctý útočník Zelenka. Sparta má hodně nabitou sestavu. Ted v úterý hrají na Slávii derby. Uvidíme, na čem se kluby domluví a jestli o mě bude i nadále zájem. Oba týmy - jak my, tak Sparta máme teď hodně plný program. Navíc v extralize je to daleko náročnější, už ke konci dnešního zápasu jsem cítil nohy. Na druhou stranu to bylo asi i tím, že se hrálo na 3 lajny a byl to náročný zápas. Bylo by to bylo asi stejné, i kdybych v pátek nehrál za Spartu,“ uzavřel.
Dlouhých 14 zápasů čekal zkušený Jiří Kadlec na svůj premiérový gól v dresu Hradce. Až v tom patnáctém se konečně dočkal, radost mu kazilo pouze to, že si tým HC VCES odváží pouze bod. „Jsem zklamaný. Třebíči jsme darovali dva body. Vedeme 2:0 potom 3:2 a 4:3. Za stavu 4:3 hrajeme minutu před koncem třetiny přesilovku a necháme si je ujet a inkasujeme. Pátá branka, to bylo vyvrcholení všeho. Takže zklamání bych osobně řekl, že je velké. Čtyři branky jsme jim prakticky darovali. Nevím, čím to je, ale možná nám paradoxně ten stav 2:0 a skvělá první třetina uškodila. Zdálo se, že jsme podlehli nějakému uspokojení, mysleli jsme si, že už to půjde samo a to není nikdy dobře.“ Zkušený matador se poprvé v ostré sezóně trefil do černého, přesto to bere s nadhledem. „Jasně, že jsem rád. Ulevilo se mi, raději bych ale bral tři body. Začátek sezóny jsem hrál s Petrem Dominem a Petrem Haluzou. Góly jsme jako lajna také dávali. V tu dobu jsem měl spíše asistence. Snad jsem teď protrhl tou brankou trošku střeleckou křeč a bude to už lepší,“ přeje si. Vyrovnávací gól z 59. minuty nebyl ale zdaleka z kategorie lehkých. Jiří Kadlec dostal přihrávku od kapitána Roubíka do ostrého úhlu, se zakončením si poradil přesně. „No nebylo to lehké, ale já to z té brankové čáry trénuju a strašně to trefuju," s úsměvem na tváři zakončil hodnocení sobotního zápasu.