Jsem rád, že jsem se rozhodl správně, těší Jana Bergera. Hokej doma probírá s tátou
Po dvou porážkách na stadionech soupeřů se Východočeši v úterý opět vrátili na led ČPP Arény. A návrat to byl vítězný – Lvi olomouckému protivníkovi nepovolili ani jednu branku, sami skórovali třikrát a došli si pro zasloužené tři body. Jedním gólem se pod ně podepsal i Jan Berger, pro kterého se jednalo o pátý zásah v letošním ročníku Tipsport extraligy. „Je to příjemné překvapení,“ komentuje svou formu spokojený broumovský rodák.
Duel s Kohouty byl jako obvykle velmi bojovný, souhlasíte? Byl to těžký zápas, Olomouc hraje strašně poctivý hokej. Jsme rádi, že to dopadlo, jak to dopadlo, Jarda Pavelka výborně zachytal, nějaké góly jsme taky dali. Platí ale, že Mora je nepříjemný soupeř.
První třetina byla dost ofenzivní, řekli jste si po ní, že byste v obraně měli hrát zodpovědněji? Byli jsme si vědomi, že soupeř měl spoustu šancí. Jarda Pavelka je skvěle pochytal. Řekli jsme si, že se vzadu budeme snažit hrát jednoduše, nebudeme Olomouc pouštět do šancí a sami si počkáme na nějakou svou.
Při situaci před vaším gólem jste měl dvě možnosti, proč jste zvolil zrovna střelu? Tak nějak mi proběhlo hlavou, že jsem v sezóně už párkrát zkusil nahrát a nevyšlo to. Člověk si pak řekne, že když to bude znovu něco mezi, raději vystřelí. Dodržel jsem to a jsem rád, že jsem se rozhodl správně.
Moje pozice je daná. Góly jsou něco navíc
V jakém jste nyní rozpoložení? Padla vám další branka, vaše sebevědomí i pozice rostou… Když má člověk obecně nějaké období, kdy se mu daří, tak si věří. Prostě jsem to tam poslal, pak už je to celé jen o kousku místa. Jestli to vyjde, nebo ne. Člověk udělá nejlíp, jak umí, já jsem rád, že to vyšlo. Uvidíme, jak se celá situace bude vyvíjet dál, důležité ale je, aby nám vše klapalo především po týmové stránce.
Přesto je ale právě vaše pozice silnější, než jste si sám představoval, není to tak? Moje úloha v týmu je daná, s trenéry jsme na ní jasně domluvení. Tohle je něco navíc, jsem rád, že se mi daří a mám to štěstí, že týmu pomůžu i góly. Bylo to ale těžké předpovídat, sám bych nevěřil, že budu mít na kontě tolik branek či vůbec odehraných zápasů. Je to pro mě příjemné překvapení, kterého si moc vážím.
Viděl jste onu nepříjemnou situaci, po které Aleš Jergl nedohrál zápas kvůli zásahu bruslí? Neviděl, akorát kluci mi ji pak popisovali. Dostal bruslí, měl roztrženou pusu a musel do nemocnice. Tohle je špatné a stává se to, bojovat se proti tomu ale asi nijak nedá. To bychom museli hrát s košíky. Je to nepříjemné, každý hráč si je vědom, že když jde na led, tak mu něco podobného hrozí, ať už bruslí nebo pukem, a doufá, že se nic nestane. Bohužel, riziko je velké. Doufám ale, že Aleš bude v pořádku.
Táta býval kritický, nyní už je v klidnějším režimu
Řešíte hokej i doma s tátou? Jasně, naše zápasy sleduje. Když jsem byl mladý, tak býval kritický, ale postupem času přešel do klidnějšího režimu (směje se). Já to ale beru. Když se stane nějaká chyba, řekneme si ji. Táta hokej sleduje poctivě a myslím, že si ho taky užívá.
Elektronickou tužku doma tedy nepoužíváte? To ne (směje se). Zase tolik to nepřeháníme, zavoláme si… Je super, že se na hru může podívat a nemusím ji hodnotit jen já ze svého pohledu. Samozřejmě nesleduje jen góly, ale i ostatní situace, pro mě je to tak velmi dobrá reflexe.
K hokeji navíc i studujete. Jak nabitý program zvládáte? Teď už se to dá, dříve to bylo horší. Jednu část státnic mám hotovou, zbývá mi jen zbytek a taky dodělání diplomky. Většinu mám nicméně za sebou. Do školy už chodit nemusím, bylo trošku složitější, když jsem musel. Jsem ale vděčný, jak moc mi na univerzitě vycházeli vstříc, někdy jsem dokonce až nevěřil, že to vyšlo. Teď už snad studium dotáhnu do konce.
