Jsem tady spokojen, rád bych v Hradci vydržel, netají se Tomáš Protivný
V rámci 26. kola 1. hokejové ligy zavítala na led Hradce Králové ostravská Sareza. Tedy celek Východočechům dobře známý z loňského play-off. I v letošním ročníku je Sareza pro Hradec významným soupeřem, jelikož od prvního vzájemného zápasu v Ostravě dosud neztratil jediný bod. V témže zápase navíc hráči HC VCES na pátý pokus prolomili prokletí samostatných nájezdů. Druhé utkání obou celků na ledě Hradce přineslo velmi vyrovnaný průběh, rozhodnout musela až závěrečná dvacetiminutovka. Domácí díky přesilovým hrám a produktivitě první formace zvítězil o dvě branky a nadále se vezou na vítězné vlně.
Tomáš Protivný zvládá hrát v Hradci i jezdit na zápasy se Spartou
Další start v hradeckém dresu si připsal mladý obránce s extraligovými zkušenostmi Tomáš Protivný. Na ledě byl vidět, cenné zkušenosti sbíral od Zdeňka Toužimského, se kterým byl v obranné dvojici. Právě obránci byli po většinu zápasu základem toho, že diváci neviděli nejen mnoho branek, ale ani příliš útočný hokej. „Řekl bych, že jsme ani nečekali, že soupeř bude až tak dobrý. Podle toho se ten zápas také vyvíjel.“ Sareza přijela do Hradce s propracovanou defenzivou a pro domácí tak bylo velmi složité najít recept nejen na obranu soupeře, ale také na spolehlivě chytajícího brankáře Čecha.Přestože údaj o počtu střel 67:31 vypadá dosti přesvědčivě, nejméně dvě třetiny nebyla aktivita Hradce až tak výrazná. „My jsme tentokrát měli za úkol více bránit, protože Ostrava má dobré útočníky, které jsme nemohli pouštět do otevřené obrany. Spíš to byla vyčkávací taktika. Myslím, že definitivní zlom přišel až v samotném závěru tou poslední brankou na čtyři dva. Potom už neměli čas ani sílu se ještě o něco pokusit.“
Na nabitý program si Tomáš Protivný stěžovat nemůže. V rámci střídavých startů nepravidelně dojíždí do Hradce, na druhé straně jezdí na zápasy i s extraligovou Spartou. Ale hráči si na podobné cestování rychle zvyknou, a tak v tom nevidí ani Tomáš žádný problém. „Dnes jsem hrál v Hradci, za což jsem určitě rád. Ale teď zase jedu se Spartou do Zlína, takže je to trošku složité. Měl bych mít roli osmého beka, tak si tam asi moc nezahraji.“ V kabině pražské Sparty se tuto sezónu již mohl potkat s dalším hradeckým hráčem Romanem Vondráčkem. „Jo, už jsme se párkrát viděli, ale my se známe prakticky už od dorostu, takže žádný problém,“ říká s úsměvem na tváři.
Jak již bylo zmíněno, Tomáš v Hradci nastupuje nepravidelně zjevně v závislosti na zdravotním stavu obranných řad Východočechů. Všeho všudy stihl odehrát pouhých šest zápasů. Toho, že je posílán hrát první ligu ale rozhodně nelituje. „Když jsem sem do Hradce povolán, tak určitě neváhám a jedu. Mně právě vyhovuje, když můžu hrát pravidelně a mám více prostoru. Teď někdy mi tu myslím končí střídavý start, tak doufám, že se kluby ještě nějak dohodnou. Jsem tady spokojen, v kabině jsme dobrá parta, takže se mi snad pobyt v Hradci podaří ještě prodloužit,“ přeje si na závěr tento talentovaný obránce.
Vladimír Svačina kritizoval nedůslednost hráčů Sarezy před brankou
Souboj třetích celků obou skupin nakonec vyzněl lépe pro domácí Hradec. Ostravská Sareza ale dlouho držela naději na bodový zisk. Nakonec však odjížděl Vladimír Svačina a jeho spoluhráči s prázdnou. „S výkonem možná můžeme být spokojeni, ale s výsledkem rozhodně ne, jelikož jsme neuspěli. My jsme sem hlavně nepřijeli hrát nějak líbivý hokej, naše taktika byla ryze obranná. Ale dostávali jsme hloupé góly a proto jsme prohráli." Dlouhou dobu trval nerozhodný stav 1:1, navíc obě tyto branky byly poměrně šťastné. Útoky výrazně nevyčnívaly. „Mě osobně překvapila hlavně dost obranná hra Hradce, protože jsme mysleli, že na nás doma tradičně vlétnou,“ říká poměrně překvapený.Rozuzlení zápasu tak přinesla až třetí třetina, ve které domácí skórovali třikrát, zatímco Ostrava jen jednou. „Myslím, že největší chyby jsme dělali před brankou, kde jsme nepokrývali protihráče. Potom z toho vznikaly dorážky a ty hloupé branky.“ Ostrava tak promarnila případný poskok na druhou příčku východní skupiny. „S našimi výkony celkově můžeme být spokojeni, tak doufám, že tu Olomouc ještě doženeme a budeme druzí,“ neskrývá své přání.
Klíčovým momentem utkání byla také dlouhá přesilovka Hradce pět na tři, které trvala téměř celé dvě minuty. Nakonec v jejím samém závěru vstřelili domácí kýženou branku na 3:1. Ani za tohoto stavu však ostravští hráči nesložili zbraně a zrodilo se snížení na 3:2. Nebýt rychlé odpovědi hráčů HC VCES, mohlo být z utkání ještě drama. „Je pravda, že jsme šli hloupými fauly do tří a dostali ten třetí gól. Ale my jsme sem nejeli přes čtyři hodiny jen tak, abychom to tu odevzdali. Takže jsme hráli dál a ještě dali druhý gól. Škoda, že už jsme se pak nezmohli na víc,“ krčí rameny.
Leckoho mohlo napadnout, proč se oba týmy nemohou prosadit přes úpornou obranu toho druhého. Nabízela se jednoduchá odpověď. Kádry obou celků se příliš nezměnily a tak mohla hrát roli výrazná znalost obou celků ze čtvrtfinále play-off z minulé sezóny. To ani Vladimír Svačina nepopíral. „Určitě na to pár kluků v kabině myslelo. Zaznělo tam něco na způsob, že jim máme co vracet, takže určitá motivace tam byla. Ale v Hradci se prostě nedá hrát příliš otevřená partie, to potom špatně dopadá,“ zakončuje své hodnocení.