Rozhovory
pá 27.9.2013 | Jan Vavřina

Kdy jsem hrál poslední zápas? To už je dávno, směje se Jaroslav Kudrna

Hokejový život občas píše zajímavé příběhy. Jeden z nich zažívá Jaroslav Kudrna. Rodák z východočeské metropole odehrál za svůj domovský klub jen pár utkání v sezóně 1993/1994. Od té doby procestoval svět. Zahrál si v Americe, Rusku i tuzemské nejvyšší soutěži, aby se na sklonku kariéry vrátil tam, kde to všechno začalo – domů, do Hradce Králové.

Jak se vám hrálo soutěžní utkání po půl roce?
Připadá mi, že už je to dávno. Poslední utkání jsme vlastně hráli s Libercem v dubnu v baráži, to už je dlouho. Po tak dlouhé době jsem se musel trochu rozdýchávat. Bylo dobré, že jsme se točili, na oslabení jsem nechodil, na přesilovky později ano a takto se to dalo zvládnout. Škoda jen, že jsme neurvali tři body. Snad příště v Pardubicích.

Musel jste se trochu rozjíždět a do tempa se dostat?
Je jasné, že ve třiceti sedmi letech to bude trvat trošku déle. Už dneska jsem chtěl kvůli sebevědomí udělat nějaký ten bod, ale nevyšlo to. Důležitý je ale bod pro tým. Zápas byl vyrovnaný, škoda, že jsme nepřidali něco navíc z nájezdů.

Vy jste měl za stavu 1:2 dobrou šanci, proč to nakonec neskončilo brankou?
Celá situace mě překvapila a na poslední chvíli už jsem nedokázal zvednout kotouč. Tvrďa (Michal Tvrdík) to tam ještě tečoval mezi nohy, ale brankou to neskončilo. Škoda, že se v té chvíli nepřiklonilo štěstí na naši stranu a nespadlo to tam. Hlavně musíme jít zápas od zápasu a body sbírat postupně.

Je super, že je extraliga zpět

Nechtěl jste zkusit nájezd, když tato šance nevyšla?
To určuje trenér. Máme v týmu šikovných útočníků dost, tak se na mě nedostalo. Ale můžu to zkusit zítra na tréninku (směje se).

Pamatujete si, kdy jste na tomto stadionu hrál naposledy extraligový zápas?
Takovou paměť nemám (směje se). Mám jen mlhavé vzpomínky. Tuším, že se hrálo se Slavií a nějak hodně jsme prohráli. Dále si pamatuji zápasy ve Vsetíně, tam byla parádní atmosféra. Tehdy jsem byl mladý a naskočil jsem jen do pár zápasů.

Co se v hradeckém hokeji za tu dobu změnilo?
Hlavně je tady zpátky extraliga, což je super pro všechny. Všichni si na to teprve zvykají. Je potřeba, aby se tým seznámil s lidmi a ti ho přijali. Když budeme trpěliví a budeme sbírat body, tak nás jistě budou podporovat. Dneska byli diváci fantastičtí, hnali nás dopředu a byli šestým hráčem. I díky nim jsme dneska ten bod urvali.

Kolik rodinných příslušníků se na Vás dneska přišlo podívat?
Z rodiny a z okrsku, ve kterém bydlím, tam nějaký ten sektor byl (směje se). Mají to kousek, nemusí jezdit až do Liberce nebo jinam po republice a podpora od nich je příjemná. Jsou rádi, stejně jako já, že jsem se tady dohodl na smlouvě a že jsem doma.

Už to hecujeme na derby

Kdy začnete ladit kabinu na derby?
Já to ladím už dávno. Kluci to zatím berou jako normální zápas, tak je musíme s Tvrďou (Michal Tvrdík) nějak vyhecovat. Dneska jsem jim za první zápas slíbil svačinu, za derby další. Asi si budu muset říct o zvýšení platu na svačiny (směje se).

Na jaký gólový a bodový přísun si letos troufáte?
Vůbec nejde o to, jestli dám nejvíc gólů v týmu já nebo někdo jiný. Já budu rád, když bude sloužit zdraví a budeme hrát hokej v klidu a bez problémů, které jsem zažil například vloni. Samozřejmě budu rád za každý gól, ale když se v tomto nebude dařit, nebudu se stresovat.