Rozhovory
st 24.10.2007 | Pavel Illich
Když budeme hrát bez chyb, je jedno, kdo sem přijede, hlásí odhodlaně Martin Táborský
Středečním kolem vstoupila první liga do své druhé třetiny. Sérii zápasů s celky východní skupiny zahájili hradečtí hokejisté s Havířovem. V tomto zápase nechali hráči HC VCES zapomenout na nevýrazné výsledky na domácím ledě a svého soupeře přehráli rozdílem čtyř branek. Po dvou prohrách v přípravě na letošní sezónu tak podlehl Havířov východočeskému celku již potřetí v řadě, přičemž tentokrát se nedokázal ani střelecky prosadit. Hradec si tak upevnil postavení na čtvrté pozici v tabulce skupiny západ a bodově se přiblížil třetímu Vrchlabí.
Michal Valent coby nejlepší hráč Havířova porážce zabránit nedokázal
Rozpačité pocity měl po středečním zápase slovenský brankář Michal Valent, hájící barvy Havířova. Jeho tým prohrál v Hradci Králové 4:0. Přesto byl na straně hostí vyhlášen za nejlepšího hráče zápasu. V první třetině sice Panteři drželi bezbrankový stav, ten však ztratili v posledních vteřinách první dvacetiminutovky. „My jsme přijeli do Hradce hrát na nula nula, bránit, pokusit se neinkasovat a případně nějaký gól vstřelit. To se nám nepovedlo. Nesplnili jsme taktické pokyny a měli jsme poměrně málo střelby,“ říká. Ve druhé třetině ještě za těsného stavu však divákům zatrnulo. Havířovský brankář vyjel daleko z branky, kde se srazil s útočníkem Kadlecem a dlouho ležel v bolestech na ledě. Nakonec ale vše dobře dopadlo. „Tam jsem do poslední chvíle váhal, jestli mám jít do puku, nakonec jsem se rozhodl a vyjel po něm. Pak jsme se srazili, docela mně z toho bolel krk, ale pak už to bylo dobré.“ Poté však začal úřadovat znovu Hradec a následovaly další dvě branky v síti Valenta. „Druhý gól, tam jsem to nejdřív vyrazil, pak jsem chytil i první dorážku, ale na druhou jsem už nestačil. Třetí gól to byla také vyražená střela, ale byla opakovaná. Draví hráči Hradce tam dobře clonili, takže se to těžko chytalo,“ říká nešťastně. Čtvrtý gól ze závěrečné třetiny ho však mírně rozčílil. „Ten gól podle mě byl neregulérní, protože puk už jsem před tím držel,“ zlobí se. S Havířovem prožívá chvíle střídavých úspěchů. Po dobrém vstupu do soutěže však Panteři v posledních zápasech měli kolísavé výsledky. „Já jsem do Havířova přišel vlastně až před sezónou, takže jsem neabsolvoval přípravu. Ale prvních šest zápasů se nám povedlo a hráli jsme dobře. Teď však zbytečně ztrácíme a bude pro nás obtížné se vracet zpět na špici.“ Středečním kolem vstoupila první liga do své druhé části, kdy se budou utkávat týmy z obou skupin mezi sebou. Brankář Valent se pokusil zmapovat západní skupinu, s jejímiž soupeři se Havířov nyní bude setkávat. „Tak Hradec i Boleslav nebo Chomutov řadím ke špičce ligy, ale řekl bych, že polovina skupiny jsou celky na dobré úrovni a polovina na té horší, přes které bysme se mohli dostat zpět na špici. Ale určitě to bude zajímavé,“ shrnuje na závěr.
Martin Táborský se na výhře nad Pantery podílel brankou a asistencí
Na zápas s Havířovem určitě nebude vzpomínat ve zlém. Jeden pohledný gól, jedna asistence a několik dalších nadějných možností. Řeč je o obránci Martinu Táborském. Tomu se zápas samozřejmě hodnotil o poznání lépe. „Pro nás jsou důležité hlavně tři body, které zůstaly doma. Snad to tak půjde dál.“ Mohlo se zdát, že soupeře nalomil moment z 27. minuty, kdy s velkým otřesem vyšel ze střetu s domácím Kadlecem brankář Valent. „Určitě ho to mohlo rozhodit. Tam vyjel proti hráči a střetli se. Ale o tom to vlastně je tak trochu otravovat gólmana, potom je rozhozený, přestane si tolik věřit, není už tak sebevědomý,“ zamyslel se nad momentem ze druhé třetiny. Sám se postaral o třetí trefu do černého v podání domácího celku, když od modré nadvakrát parádně prostřelil vše před sebou. „Tam byla důležitá práce celé pětky. Kluci dobře zablokovali protihráče a potom už je prakticky jedno, kdo stojí na té modré čáře.“ Analogicky se i Hradec, coby zástupce západní skupiny, může těšit v nadcházejících zápasech, vyjma dohrávky s Mladou Boleslaví, na souboje s celky z východní skupiny. Havířov byl prvním takovým soupeřem. „My jsme měli Havířov dvakrát v přípravě, takže jsme věděli jakou má sílu. Snažili jsme se bránit hlavně dvojici Zdráhal – Seman, o kterých nám trenér říkal, jak jsou kvalitní. Co se týče té skupiny, tak hlavně myslím, že když budeme hrát bez chyb jako dnes, tak je jedno, kdo sem potom přijede.“ Martin v letošním ročníku hájí barvy Hradce po předchozí zkušeností se zahraničního angažmá v Dánsku. Během dosud odehraných zápasů se již plně přizpůsobil novému hernímu stylu. „Já jsem se hrozně těšil zpátky do Čech, hlavně kvůli rodině. Hradec mě vlastně vychoval, tak bych mu to teď chtěl všechno vrátit,“ říká spokojeně. V týmu HC VCES se tak s číslem 76 postavil do druhého obranného páru s Jiřím Hendrichem a vzájemnou spolupráci si pochvaluje. „Jirka je výborný hráč, má velkou sílu. Společně se dobře doplňujeme, takže je všechno v pohodě. Je to přesně to, co potřebuji, aby mi někdo třeba odstavil protihráče pro střelu,“ dodává závěrem.