Martin Koudelka: Řekl jsem si: „Tak to tam fláknu!“ - A trefil jsem se
Domácí tým HC VCES Hradec Králové ve středu zvítězil nad HC Vrchlabí 5:2. Hradečtí hokejisté sice první třetinu prohráli, po druhé třetině byl stav nerozhodný, ovšem po třetí třetině už šli do šaten jako jasní vítězové. Velkou zásluhu na tom měl i domácí útočník Martin Koudelka, kterého jsme požádali o následující rozhovor. Dodejme, že na snímku u tohoto článku je Martin Koudelka vyfocen s Martinem Soukupem, předsedou představenstva HC VCES Hradec Králové.
Pane Koudelko, jak hodnotíte utkání s Vrchlabím?
Bylo dobré. Udýchal jsem ho :-). V první třetině jsme sice prohrávali 2:0, ale takové zápasy jsou nejlepší. Pro mužstvo je fantastické otáčet zápas, protože do dalších zápasů víme, že to dokážeme.
Vrchlabí bylo před zápasem vnímáno jako těžký soupeř. Brali jste to také tak?
V obraně tam mají velká jména, útok mají relativně taky slušný, ale těch pět gólů jsme prostě dali my.
Co jste si říkali před utkáním?
Že to bude hezký zápas. Že hokej s Vrchlabím je vždy rychlý, že se skáče do střel, což v některých zápasech někdo může podcenit, s Vrchlabím to ale nepodcenil nikdo. Zápas i proto hodnotím jako výborný.
V první třetině byli hosté o dva góly lepší. Jak hodnotíte první třetinu?
„Šance jsme v ní měli, kluci jezdili sami na bránu. Čekali jsme. Věděli jsme, že ten gól prostě musí přijít. Když pak v další třetině padl, tak už jsme věřili, že to půjde.
Co vám poradil trenér po první třetině?
Říkal, ať jsme v klidu, ať hrajeme pořád dál. Já říkám, že když jsou šance, tak je to dobré. Kdyby šance nebyly, tak jsme v prčicích. Tým to cítí. Bylo cítit, že náš tým jde za vítězstvím.
Ve druhé třetině jste nejprve snížili na 2:1, pak ale byly chvíle, kdy bylo před gólmanem Luňákem hodně „horko“…
Všechno to prali do brány. Hráli dobře, akorát jim to tam nespadlo, což je dobré pro nás.
Pak jste vyrovnali...
Jsem rád. Chci, aby kluci dávali góly. A když si občas taky nějaký dám, tak jsem spokojený.
Vy jste se trefil ve třetí třetině, kdy jste do té doby vyrovnaný výsledek zvrátil na 3:2. Co vám proběhlo hlavou, když jste dal tu branku? Řekl jste si třeba: „Martine, jsi dobrý!“?
Nevím, možná jsem přemýšlel nad tím, jestli je ten gólman slepý nebo jestli jsem se fakt naučil střílet :-). Ale vážně. Ti beci asi čekali, že to půjde dozadu, ale já jsem šel na prostředek a řekl jsem si: „Tak to tam fláknu“. A trefil jsem se.
Potom Martin Táborský zvýšil na 4:2, vy jste mu asistoval…
Martin s Vrchlabím nejprve trefoval vše možné, jen ne bránu, tak jsem rád, že se taky trefil :-).
Jak jste ten gól viděl?
Já ho neviděl. Zrovna jsem mával divákům :-). Né, vážně: Najel na prostředek a vypálil ránu. Bylo cítit, že chce dát gól, že nic nevymýšlí.
Po čtvrtém gólu padl ještě pátý. Byli jste očividně „při chuti“…
U toho jsem už nebyl. Aspoň jsem ale taky viděl, jak to vypadá ze střídačky :-). Byla to taková pěkná „brambora“, proskákalo to tam. Už bychom to vítězství udrželi, ale každý gól navíc je pro diváky dobrý.
Tentokrát byli na stadionu v hojném počtu i fanoušci hostujícího celku, byli tedy slyšet nejen ti hradečtí. Jak jste podporu fanoušků vnímal?
Výborně. Těšil jsem se na to. Když jsem byl zraněný, tak těch lidí moc nechodilo. Myslím si, že když budeme fanouškům předvádět hezký hokej, budou nám fandit. A my jsme za to rádi. Jestli si po utkání řekli, že ten zápas byl prostě bomba, tak je to super. My se snažíme, aby diváci byli maximálně spokojeni. Nic jiného než vyhrát pro to nemůžeme udělat.