Na ledě jsme nechali vše, pochvaluje si Jaroslav Bednář. Tým se snažil být pozitivní
Byly to nervy, nakonec ale šesté čtvrtfinále přineslo to nejlepší rozuzlení. O výhře Hradce rozhodla Smoleňákova branka v poslední minutě. Akci, která vyvrcholila klíčovým gólem, rozehrál kapitán Jaroslav Bednář. Ten si po zápase pochvaloval nasazení svých spoluhráčů, zároveň si je vědom, že jenom takovýto stoprocentní přístup může jeho družině přinést v pondělí výhru a postup.
V důležitém utkání jste dokázali po třech prohrách zvítězit. Co v něm bylo jinak?
Asi pocit, že nám teče do bot. V takové chvíli se umíme semknout a myslím, že to na ledě bylo i vidět.
Co jste změnili v přesilových hrách, které vám dosud moc nešly a nyní jste v nich zaznamenaly obě branky?
Kouky (Petr Koukal) přišel s modelem, kterým hraje Petrohrad. V první třetině jsme to zkoušeli dávat zpoza branky, což se moc neosvědčilo. Nicméně poté to Ruda (Červený) propálil a co se týká druhé branky, tam mi blýsklo hlavou, že bychom mohli sehrát trojúhelník, Petr Koukal se uvolnil, já mu dal puk a on to prostřelil až na Radkovu teč. Takže zaplaťpánbůh za to. Trochu mě překvapilo, že vystřelil, protože Petr jako já také pořád vymýšlí nějaké přihrávky.
Rudolf Červený vstřelil již třetí gól ve třetím utkání v řadě. Jak byste ohodnotil jeho přínos?
Ruda má skvělou celou sezónu, má formu a jeho góly nás drží. Já mu řekl, že letos jich dá 25, tak doufám, že to splní, jinak to bude mít těžké (usmívá se).
Brzké vstávání? Žádná večerka nebyla, trenéři nám věří
Co vlastně před zápasem probíhalo v hradecké kabině, protože poslední zápas doma se vám nepodařil?
Snažili jsme se být pozitivní a co nejvíce se podporovat. Samozřejmě každý věděl, o co se hraje, že to může být poslední zápas sezóny. Nechali jsme na ledě všechno.
Jaké pro vás bylo vstávání, když se netradičně hrálo už od 11 hodin?
Strašné, vůbec jsem nespal. Sice chodím spát brzo, ale celou noc jsem se převaloval. Ale cítil jsem se dobře, mně tyto brzké zápasy vyhovují. Žádná večerka nebyla, trenéři nám věří a tady všichni víme, o co se hraje a nikdo nedělá kraviny. Dívali jsme se na kreslenou pohádku (usmívá se).
V kolik hodin jste vstávali?
Nikdo neví, že Roman Kukumberg je těžký zálesák, takže ten vstával asi už v pět hodin. A díky tomu, že se začne převalovat, tak vzbudí celý hotel včetně mě (směje se).
Pokud povolíme, tak nás sežerou
Bojovali hráči i za vás, když to mohl být poslední zápas vaší kariéry? A prožíval jste ho o to více?
To vůbec ne... Každý přece věděl, že musí bojovat hlavně sám za sebe. Spoustě hráčů končí smlouvy, takže záleží na nich a o mě vůbec nejde. Samozřejmě vzhledem k vývoji série to bylo těžší, ale jsem rád, že jsme to zvládli.
Odvrátili jste konec sezóny, nyní vás čeká sedmý souboj na domácím ledě. Bude psychická výhoda na vaší straně?
To jsme si mysleli i u pátého zápasu, ale opak byl pravdou. Musíme sebrat zbytky sil, pořádně se najíst, vyspat se a být připraveni na sedmý zápas. Musíme hrát každé střídání naplno, to je jediné, co na ně platí. Pokud polevíme, tak nás sežerou.