Ohlasy k zápasu
st 17.10.2018 | Adam Kodet, Jan Vavřina

Nejvíc nadšený byl děda, říká po prvním startu v A-týmu Vojtěch Síla

K poslednímu letošnímu utkání v rámci CHL proti Kärpätu Oulu nastoupil Mountfield v dosti pozměněné sestavě. Proti silnému soupeři se však Lvi rozhodně neztratili. Šanci dostali znovu především hradečtí mladíci, jedním z nich byl i teprve šestnáctiletý Vojtěch Síla. Ten letos mezi juniory v deseti zápasech nastřádal osm kanadských bodů, za což si vysloužil důvěru trenérů, a nastoupil tak ke svému prvnímu zápasu v seniorském hokeji.

Jak jste se o vašem prvním startu za hradecké áčko dozvěděl?
Dozvěděl jsem se to den před zápasem, byl jsem ve škole a trenéři mi zavolali. Byl jsem moc šťastný, hned jsem volal domů, hlavně dědovi, protože ten z toho byl nadšený úplně nejvíc.

Přijeli vás podpořit přímo na stadion?
Samozřejmě, byla tady celá rodina, děda dokonce musel zavřít hospodu, aby se mohl přijet podívat. Někdy mu budu muset přijet vypomoct, abych mu to vynahradil. Ale byl moc rád, že jsem hrál, snad mi za odměnu dá aspoň kofolu (směje se).

Nějaký příspěvek do týmové kasy vás za premiérový zápas čeká?
Ráďa Pavlík se jako pokladník ještě neozval, tak snad mě můj první start nebude moc stát (usmívá se).

Bylo potřeba se na zápas nějak speciálně připravit? Přece jenom asi zafungovala i nervozita.
Nervózní jsem byl, ale snažil jsem se připravit tak, aby ze mě při zápase nervozita spadla. Mám nějaké svoje fígle, které nebudu prozrazovat. Už při rozcvičce jsem sledoval tým, který proti nám nastoupí, a řekl jsem si, že nesmím být nervózní. Nakonec to tak i bylo.

Bylo pro vás lepší, že v týmu je spoustu mladších hráčů, se kterými se znáte? Určitě se vám snažili pomoct.
Ano, bylo to pro mě jednodušší, jsem rád, že tam byli někteří kluci, které jsem znal z předchozích let. Nejvíc se mi snažil pomoct Ráďa Pavlík a hráči, kteří nedávno zažili podobnou situaci. Podpořili nás, poradili mi, jak mám hrát, kde mám na ledě být.

„Ze střídačky jsem hráče sledoval a podle toho, jak hráli, se pak budu snažit sám zlepšit.“

62 Vojtěch Síla (o prvním startu mezi muži)

Jak byste zápas zhodnotil? Bylo pro vás překvapením, že jste s Finy drželi krok a místy je dokonce přehrávali?
Nebylo to od nás špatné utkání. Příště musíme proměnit víc šancí a zvítězit. Trochu překvapivý průběh to možná byl, ale v kabině jsme se dohodli, že budeme dodržovat určité věci a na ledě jsme to pak plnili.

Spolu s dalším mladým spoluhráčem jste byli na konci kousek od toho, abyste zápas rozhodli...
Jeli jsme s Patrikem Mašínem dva na jednoho, poslal jsem mu to přímo na hokejku. Škoda, že to netrefil, možná proto, že to bylo do bekhendu. Byl jsem už dopředu rozhodnutý, že naznačím střelu a pak mu puk pošlu, bohužel jsme šanci neproměnili.

V čem byl pro vás zápas v A-týmu jiný?
Oproti juniorce to bylo obrovská změna, hlavně v rychlosti a tvrdosti. Beci proti nám byli velcí a silní. Velký rozdíl byl taky to, že přišlo mnohem víc lidí, ale při zápase jsem se to snažil nevnímat.

Je pro vás taková zkušenost velkým přínosem do budoucna?
Určitě mi zápas dá hodně, proti nám hráli hráči, kteří nastupovali i v NHL. Ze střídačky jsem se je snažil sledovat a budu se muset zamyslet nad tím, jak hráli, a pak se podle toho budu snažit sám zlepšit.

Trenéři letos dávají více šancí mladým hráčům. Čekal jste ale, že si svou premiéru odbydete už v šestnácti letech, navíc hned na mezinárodní scéně?
Určitě jsem si to tak nepředstavoval a jsem strašně šťastný, že mi trenéři takovou příležitost dali. Jsem rád, že my mladí dostáváme šance. Chtěl bych to dopracovat až do áčka, ale musím na sobě stále tvrdě pracovat.