Aktuální zprávy z klubu
čt 30.6.2022 | Adam Kodet, Jan Vavřina

Nový kouč Tomáš Hamara: Hradec má dobré jméno, je čest tu být

Po odchodu Ladislava Čiháka za novou výzvou byl před vedením Mountfieldu HK úkol ho nahradit a přivést na uvolněný post asistenta nového kouče. A toho našlo v podobě Tomáše Hamary, který v loňské sezóně působil na lavičce Sparty Praha. V prvním rozhovoru po svém příchodu odhalil své vize, nechal nahlédnout do momentální pracovní náplně realizačního týmu a taky porovnal své nové působiště s tím předešlým.

Pane trenére, jaká je po příchodu do Mountfieldu HK vaše vize a jaké jsou vaše cíle před dalším ročníkem?
Chtěl bych tady pomoci trenérům a zároveň se pokusit posunout někam dál. Hradec hraje parádní útočný hokej, takže v tom budeme chtít pokračovat a já si z toho budu chtít něco vzít a naučit se něco dalšího. Chceme navázat na loňskou sezónu, hlavně v play off dojít dál a zkusit se poprat o ty nejvyšší příčky.

Bylo příjemné, že o vás Tomáš Martinec stál? Uspíšilo to vaše rozhodování?
Stoprocentně. Hrozně moc si vážím toho, že můžu spolupracovat s Tomášem Martincem a Petrem Svobodou. Hradec má velice dobré jméno a zvuk, takže je to pro mě výzva a taky čest, že jsme se domluvili na spolupráci. Jsem rád, že tady můžu působit, pracovat a sám sebe zdokonalovat.

Jak dlouho vaše jednání trvala?
Byli jsme v kontaktu už delší dobu. Pak to nějak plynulo, nám se na Spartě dařilo a šli jsme až do finále. Jednání jsme tedy na chvíli přerušili, abych se mohl soustředit na svou práci. No a když jsme ve finále skončili, snad druhý den jsme se znovu setkali s panem Kmoníčkem. Potkal jsem se taky s Tomášem Martincem, probrali jsme své vize, abychom věděli, jestli jsou podobné a jestli se můžeme doplňovat. Jestli nám to spolu bude fungovat, to se ukáže až v sezóně. Pak už se vše dotáhlo do finále asi během jednoho týdne.

„Hradec je velice dobrá organizace a je čest sem jít trénovat.“

Tomáš Hamara (o svém příchodu do Hradce)

Přicházíte ze Sparty, asi největšího českého klubu. Dají se Sparta a Hradec a jejich fungování nějak porovnat?
Teď je to těžké hodnotit, jsem v Hradci krátkou dobu. Sparta je prostě větší klub a organizace. Co jsme se bavili, tak v Hradci je to naopak takové menší, rodinné. Každý ví o všech ostatních, kde pracují a co dělají, a hodně věcí na sebe navazuje, jak všichni navzájem spolupracují. Ve Spartě je to jiné, na každém úseku je zkrátka víc lidí. Sparta nebo Třinec jsou sice na naše poměry velkokluby, ale Hradec organizací a tím, jak se tady pracuje, patří určitě k top klubům. Je to velice dobrá organizace s parádním jménem a je čest sem jít trénovat. Je to pro mě výzva.

Dá se očekávat, že v Hradci budete mít větší slovo než na Spartě v širokém realizačním týmu?
Od obou hlavních trenérů jsem se měl co učit, ale oni mi na druhou stranu dali dost prostoru a vytěžovali mě dostatečně. Samozřejmě některé věci si řídí sami, ale z toho jsem já zase mohl čerpat a něco se naučit. Určitě to bylo přínosné.

První dny v novém prostředí jsou vždy hektické, co jste po svém příchodu v Hradci zatím stihl?
Zatím se pořád seznamuji s prostředím a různými sportovišti, které se využívají v přípravě. Zároveň se hodně bavíme o následující sezóně a sledujeme kluky. Takže na nic jiného vlastně ještě nebyl čas.

Hodně času trávíte s trenéry u videa. Jaký to má v této části sezóny důvod?
Víceméně sedíme v kanceláři, koukáme na videa z loňské sezóny a připravujeme playbook. Bavíme se spolu o tom, jak budeme v sezóně hrát a vyměňujeme si názory. Smysl to má takový, že já se s herním stylem potřebuju do detailů seznámit, abychom už na to v červenci mohli vletět, měli připravené tréninky a plynule na přípravu navázali. Musíme být hlavně dobře připravení, mít společnou řeč a být za jedno.

Máte svým novým kolegům co říct i v roli jejich loňského soupeře?
Určitě jsem trenérům tady ukazoval svůj pohled a i to, co jsem se naučil od Pepy Jandače a Hořáka (Miloslava Hořavy). Taky říkám, co na Hradec loni platilo, protože zrovna s ním měla Sparta pozitivní bilanci. Ale do každého zápasu jsme šli s respektem, Hradec velice dobře bruslil, byl aktivní a hodně napadal. Byl to nepříjemný soupeř. Hraje se tady moderním stylem – aktivní hokej, který zapojuje všech pět hráčů. A to se mi líbí.

Bavili jste se už společně o tom, jak si rozdělíte práci a kompetence?
Něco jsme naťukli, ale ještě si to v průběhu přípravy musíme mezi sebou upřesnit. Spíš se teď snažíme hlavně vypilovat naši hru. Ale z toho, jak jsem kluky zatím poznal, si myslím, že to bude fungovat, že se výborně doplníme a že vzájemná spolupráce bude dobrá.

„Tým vypadá v přípravě velmi dobře a pracuje tak, jak by to mělo být.“

Tomáš Hamara (o suché přípravě)

Tým je momentálně v suché fázi přípravy, jak probíhá?
Dnes už je to všude stejné, přípravu má na starosti kondiční trenér. My na vše dohlížíme a jsme mu k ruce, když něco potřebuje. Myslím, že to vypadá velmi dobře a tým pracuje tak, jak by to mělo být.

Znáte některé hráče ze svých předchozích působišť?
Kevina Klímu už na Spartě nepamatuju, ten odcházel, když jsem pracoval pro Spartu v Sokolově na farmě. Pamatuju si z dřívějšího působení Jérémieho Blaina, nejvíc znám Kaliče (Petra Kalinu). Toho jsem měl na Spartě už v juniorce a pak v áčku. Předloni, když se nevešel do sestavy, jsem s ním trénoval ve skupině hráčů, která byla připravená, kdyby se někdo zranil. A taky si pamatuju Ríšu Nedomlela ještě ze Sparty, to jsme tehdy hráli přátelské zápasy v Maďarsku proti jejich reprezentaci.

A co své nové kolegy trenéry, znáte se?
Péťu Svobodu teprve poznávám, Tomáše Martince znám, protože trénoval mého syna Tomáše v reprezentaci U18. Syn je ve Finsku v Tampere, chodil se dokonce dívat i na zápasy mistrovství světa. Všichni se taky připravujeme na draft NHL v Montrealu, kam společně poletíme jako rodina.

Je dohoda s nějakým týmem blíž než s jinými, máte nějaké indicie?
Hodně se o tom bavíme, některé týmy už se mu ozvaly víckrát. S pár týmy zase nemluvil ještě vůbec. Pohovory jsou dlouhé, ale vesměs se týmy ptají na podobné věci. Ale draft samotný je jen první krok, pořád to pro něj bude ještě daleká cesta, aby se do nějaké organizace dostal.

Jako táta vám syn ale dělá radost, ne? V odhadech se pohybuje okolo 50. místa, celkově má slušně našlápnuto.
Jako tatínek ano, jsem pyšný. Ale jako trenér jsem k němu možná až moc kritický. I ostatní trenéři mi říkali, že jsem moc přísný a že bych se nad tím měl možná zamyslet (usmívá se). Ale já vidím, že všechno je pro něj ještě daleko, je před ním dlouhá cesta a všechno do sebe bude muset zapadnout.

Po návratu vás čekají přípravné zápasy a taky Liga mistrů. Jak se na ni těšíte?
Já se těším hrozně moc. Zažil jsem tu soutěž loni a myslím si, že je velice zajímavá a přínosná. Je to dobré srovnání s ostatními týmy, i když je jasné, že v létě třeba všichni nehrají v plné sestavě. Je to ale parádní měřítko a skvělá příprava na extraligu.