Oskars Cibulskis, Rudolf Červený, nebo Michal Dragoun? Zvolte hráče listopadu

Oskars Cibulskis – zodpovědně dozadu, účinně dopředu

Výkony urostlého lotyšského beka jdou strmě vzhůru, listopad to jen potvrdil. Rodák z Rigy letos nevynechal zatím ani jedno utkání, vytvořil kvalitní obrannou dvojici s Blažem Gregorcem a pokud to jde, snaží se podporovat útok a zasadit soupeři direkt. V listopadu se mu to podařilo třikrát, k tomu jednu branku připravil pro své spoluhráče.

První trefu zaznamenal ve čtvrtém kole proti Plzni, od té doby na gólový přírůstek čekal. V listopadu se dočkal rovnou třikrát. Hned první gól byl přitom výstavní. V přesilové hře proti Zlínu ukázal své sebevědomí i hokejový um, položil si kompletní čtveřici bránících hráčů, k tomu Libora Kašíka a neomylně zavěsil.

Další branky přidal na ledě Vítkovic a doma proti Mladé Boleslavi, kdy ukázal, jak si rozumí s parťákem Andrisem Džerinšem. Nesmlouvaný obránce byl v listopadu stabilním pilířem v obraně, zároveň dokázal vstřelit důležité branky a pomoci týmu v cestě na druhé místo.

Rudolf Červený – pravidelným bodováním do čela statistik

V září nastřádala hradecká pětašedesátka 3 kanadské body. V říjnu jich bylo 5 a listopadu? Více než dvojnásobek – 11! První měsíc sezóny ho nezastihl, stejně jako celý tým, v ideální formě, svůj podíl na tom mělo také zranění a absence v několika zápasech. Rudolfu Červenému ale postupně rostou křídla a to tak, že vede týmové bodování.

V listopadu se stalo jen jednou, že se osmadvacetileté křídlo nezapsalo do statistik – hned první zápas při porážce 0:1 na olomouckém ledě. Od té doby se drží pravidla co zápas, to alespoň jeden bod. Někdy dva a při výhře proti Boleslavi rovnou tři. V 9 duelech zapsal hráč s reprezentačními zkušenostmi celkem 5 přesných tref a 6 asistencí, hodnocení +/- vylepšil o pět jednotek a je na tom nejlépe z celého mančaftu, v extralize pak mezi top deseti hráči.

„Po každém gólu roste hráči sebevědomí, já nejsem výjimka. Cítím se teď dobře,“ řekl po svém nejplodnějším večeru v sezóně. Přesně tato slova odráží realitu na ledě.

Michal Dragoun – s poctivostí nejdál dojdeš

V říjnu 2016 přišel pod Bílou věž z pražské Slavie jako výpomoc při velké marodce týmu. Od tohoto momentu utekl jeden rok a zkušený forvard se zařadil mezi stabilní hráče týmu a co víc, povětšinu sezóny plní roli elitního centra. Výborně si sedl s Bedřichem Köhlerem a táhli spolu tým v listopadových bojích. Hodně byl vidět ve východočeském derby, kdy se stal se dvěma trefami jediným střelcem svého mužstva.

Rodák z Příbrami odehrál v listopadu všech 9 utkání, z nichž Východočeši 7 vyhráli. Zažil celkem tři dvoubodové večery, k tomu dva jednobodové a jedenáctý měsíc v roce ukončil s bilancí 4+4. Zisk z předchozího měsíce tak přesně zdvojnásobil. Poctivý forvard se navíc ani v jednom duelu nedostal v hodnocení +/- do záporných hodnot, listopad zakončil s číslem +6.

Čtyřiatřicetiletý útočník, jenž nedá soupeři ani kousek ledu zadarmo, dostával prostor při hře pět na pět, v přesilovkách a zejména v oslabeních a v ani jedné herní situaci nezklamal. Kromě toho, že z pozice prvního centra bránil nejlepší borce soupeře, dokázal být v obraně i útoku rozdílovým hráčem.