Ostře sledované vlaky či R.U.R – hradečtí mladíci uspěli u zkoušky z dospělosti

1. Na jaké střední škole a z jakých předmětů jste maturoval?
Ondřej Kopta: Odmaturoval jsem na Sportovní a podnikatelské škole v Praze. Maturoval jsem státně z angličtiny a češtiny. Školně pak byl cestovní ruch a účetnictví.
Jaroslav Pavelka: Chodil jsem na soukromou obchodní akademii v Hradci Králové na Slezském předměstí. Maturitu jsem si dodělával, protože jsem byl 2 roky v Kanadě. Přerušil jsem školu a teď jsem si chtěl maturitu dodělat, abych měl alespoň ji. Maturoval jsem z češtiny, angličtiny, dále jsem měl praktickou zkoušku, účetnictví a ekonomiku.
Radek Pilař: Odmaturoval jsem na Střední průmyslové škole strojní v Hradci. Konkrétně ze strojírenských technologií, stavby a provozu strojů, češtiny, matematiky a praktického souboru všech předmětů dohromady.

2. Jaký předmět byl nejtěžší, a který naopak nejjednodušší?
Ondřej Kopta: Nejtěžší byla čeština. V didaktickém testu jsou otázky hodně o štěstí a o tom, kdo co tipne, ale naštěstí to dopadlo dobře a myslím si, že i docela úspěšně. Nejlehčí byla angličtina, protože jsem dva roky v Kanadě a Americe hrál. Neměl jsem tam s kým mluvit česky, takže jsem se jazyk vesměs naučil, a tím pádem to bylo u maturity velké plus.
Jaroslav Pavelka: Tak začnu tím nejjednodušším. To byla asi angličtina, protože jsem se naučil mluvit anglicky v Kanadě a vytáhl jsem si z možných otázek zrovna Kanadu, takže jsem věděl, o čem mám mluvit. Ale potom přišly na řadu čeština, ekonomika, a to bylo těžké, jelikož jsem si vytáhl otázky přes číslo 20 a na ty už jsem se tolik nedíval, jako na ty první. To už si pak jenom tak pročtete, abyste alespoň něco věděli. Většinou těch prvních 10 otázek čtete pořádně, zatímco ten zbytek už jen tak očima.
Radek Pilař: Nejlehčí byla asi čeština. Na to se člověk nemusí ani učit. Je to nejjednodušší. A nejtěžší asi matematika – vzhledem k tomu, že jsem nechodil na žádné doučování a připravoval jsem se sám.

3. Jak dlouho jste se na maturitu učil?
Ondřej Kopta: Učil jsem se průběžně. Je pravda, že s hokejem, kdy hrálo se play off a baráž juniorů, to nebylo jednoduché skloubit dohromady. Ale snažil jsem se učit, co to šlo. Samozřejmě jsem se tomu ale nevěnoval tolik jako hokeji.
Jaroslav Pavelka: Snažil jsem se naučit zodpovědně, tak jako přistupuji ke všemu. Myslím si, že jsem se připravil dobře, i když jsem u toho byl víc nervózní než třeba před zápasem. Bylo to specifické, ale podle mého jsem to zvládl.
Radek Pilař: Asi týden na matematiku, týden na ústní a 2 dny na praktickou část. Možná mě malinko hryzal červíček, když jsem šel na ústní. Tam toho bylo trochu víc a nezvládl jsem všechno, ale nakonec to dopadlo.

4. Měl jste knihy z povinné četby načtené?
Ondřej Kopta: Měl jsem výpisky. Načteno jsem měl poměrně málo, ale stálo při mně štěstí, že jsem si vytáhl knihu, kterou jsem uměl opravdu dobře. Byla to Smrt krásných srnců od Oty Pavla. Takže to bylo štěstí asi odněkud tam shora. Jsem za to rád.
Jaroslav Pavelka: Na povinnou četbu mi moje mamka a přítelkyně daly vypracované poznámky, které měly. Z toho jsem se naučil každou knížku. Děj jsem uměl, tedy to základní, abych alespoň něčím začal, a pak už jsem to nějak zvládl.
Radek Pilař: Na povinnou četbu jsem měl zpracované své papíry a asi pět knih jsem přečetl.

5. Našla by se kniha, kterou jste přečetl a zaujala vás?
Ondřej Kopta: Právě Smrt krásných srnců. Pustil jsem si k ní navíc i film, takže jsem věděl, o čem je řeč, a nějak jsem to splácal dohromady.
Jaroslav Pavelka: Přečetl jsem si asi 15 knížek a docela se mi líbilo R.U.R. od Karla Čapka. To bylo zajímavé. Pak jsem se snažil pustit si filmy a z nich něco pochytit.
Radek Pilař: Četl jsem hlavně kratší knížky. Třeba Ostře sledované vlaky nebo Smrt krásných srnců. Všechny knihy, co jsem četl, mě i zaujaly. Nebylo to špatné čtení.

6. Na jaké téma jste psal maturitní sloh?
Ondřej Kopta: Musel jsem si vymyslet příběh o nějakém vynálezu. Měl jsem popsat, kde se zrodil, kdo ho vymyslel, jak fungoval. Psal jsem o létajícím balónu.
Jaroslav Pavelka: Jak jsem poznal vaši matku. Musel jsem to vyprávět svým dětem, takže jsem vlastně mluvil o mojí přítelkyni. Nějak jsem to zvládl, i když sloh není můj kamarád. Ale povedlo se to.
Radek Pilař: Psal jsem Sen o nesmrtelnosti. Jednalo se o úvahu, jaké plusy a mínusy by to mělo.

7. Plánujete studovat dál nebo se chcete věnovat pouze hokeji?
Ondřej Kopta: Uvidím podle situace, kde budu hrát. Určitě bych chtěl jít dál na vysokou školu, ale to se teprve uvidí. Pokud bych pokračoval, myslel jsem si, že bych mohl jít na tělocvik a angličtinu v Hradci Králové. To by mi bylo asi nejbližší, ale určené to ještě nemám.
Jaroslav Pavelka: Chtěl jsem si hlavně udělat maturitu, s tím, že teď se budu moci věnovat naplno hokeji. Byl jsem zraněný, a díky tomu jsem si možná maturitu dodělal, jinak bych to asi nezvládl. Takže i zranění beru pozitivně a nyní se budu moci soustředit jen na hokej, abych se dostal co nejvíce zpátky, ale vysoká škola je do budoucna také v plánu. Pokud bych ji měl studovat v Hradci, tak bych šel na něco kolem sportu.
Radek Pilař: Plánuji určitě studovat dál. Půjdu studovat jazyky. Chci si udělat nějaký certifikát. A příští rok bych chtěl už na vysokou školu, ale záleží to na tom, jak půjde hokej. Ještě ale nejsem rozmyšlený, na jaký obor.

8. Odevzdal jste po složení maturity příspěvek do týmové kasy?
Ondřej Kopta: Naštěstí nic takového neproběhlo. Kluci věděli, že jsme maturovali. Bavili jsme se o tom v šatně, gratulovali nám, ale zatím žádný příspěvek nebyl.
Jaroslav Pavelka: Moc jsem neříkal, že jsem udělal maturitu, abych nemusel přinést nějakou svačinu. Ale myslím, že kluci to věděli. Někomu jsem pověděl, že jsem maturitu udělal, ale nic do kabiny nepřišlo, takže jsem za to rád.
Radek Pilař: Příspěvek ne. S kluky, se kterými jsme maturovali, jsme se navzájem hecovali a podporovali, ať to dobře dopadne.

9. Bylo pro vás těžší jít k maturitě, než nastoupit do zápasu?
Ondřej Kopta: Určitě k maturitě, protože na ledě jsem každý den a jsem si tam samozřejmě jistější. Nedá se to vůbec srovnávat.
Jaroslav Pavelka: Myslím, že k maturitě. K zápasu jdete každý týden, takže si na atmosféru kolem zvyknete. Ale u maturity to bylo poprvé, a když ji neuděláte, musíte až v září, takže jsem se u toho dost zapotil. Myslím si, že nám hodně pomohli i učitelé, a za to jim patří velký dík.
Radek Pilař: Víc jsem se asi nervoval z maturity, abych pravdu řekl. Zapotil jsem se tam, ale méně než při zápase. Ale taky jsem se tam zpotil dost.