Ohlasy k zápasu
st 15.11.2017 | Matouš Soukup

Pro nás to je pokaždé takové lotyšské derby, říká o souboji se Zlínem Oskars Cibulskis

Úsměv na tváři měl Oskars Cibulskis už před začátkem středečního zápasu, když si obvyklou přípravu zpestřil přátelskými hovory se svými lotyšskými krajánky v barvách Zlína. A důvody k radosti přibývaly i během celého duelu. K výbornému týmovému výkonu totiž přispěl i svou povedenou přesilovkovou akcí, když si zkušeně pohrál s bránícími hráči a poté zavěsil přesně pod horní tyčku.

Přestože utkání skončilo vcelku jednoznačným výsledkem 5:1, o snadných bodech se podle lotyšského beka mluvit nedá. „Neřekl bych, že to byl jednoduchý zápas, začátek byl pro nás naopak velmi těžký. Ulehčili jsme si ho tím, že jsme nastříleli několik gólů a pak se hned hrálo mnohem lépe,“ říká střelec třetí hradecké branky.

Jeho trefa opravdu stála za to. V přesilové hře oklamal a posadil na led celou zlínskou čtveřici, a když už měl před sebou volný prostor, neváhal vypálit. „Viděl jsem, že hráč přede mnou šel k zemi. V tom momentě jsem si všiml, že se mi cesta otevřela, tak jsem ho objel a prostě vystřelil,“ komentuje skromně svůj druhý zásah v české extralize.

Jestli byl zápas pro některé hráče specifický, pak právě pro lotyšské tváře na obou stranách. V případě Mountfieldu jde o dvojici Oskars Cibulskis a Andris Džerinš, barvy Ševců hájí zase Roberts Bukarts a Ralfs Freibergs. „Pro nás je to pokaždé takové derby. Musíme je prostě vždy porazit, ať se děje cokoliv. Před zápasem jsme si řekli, že na ledě se naše kamarádství ruší a všichni se budeme snažit zahrát co nejlépe,“ usmívá se. „Potkáváme se vcelku pravidelně, a i teď po zápase se za nimi chystám. Dobří kamarádi jsme i doma v Lotyšsku,“ dodává Oskars Cibulskis.

Extraligový kolotoč se znovu rozjel ihned po skončení reprezentační pauzy. I k té se rodák z Rigy v krátkosti vrací a vysvětluje svou absenci na soupisce národního celku. „Já ani Andris jsme za náš tým ze zdravotních důvodů nenastoupili. V původní nominaci jsme ale byli. Během celého týdne jsme pravidelně trénovali v Hradci a času na odpočinek tedy mnoho nebylo,“ prozrazuje.

Na závěr také kvituje skončení dlouhé série zápasů na ledě soupeřů. Jak hladoví byli po domácích zápasech diváci, vyhlíželi totiž kýžený duel v ČPP Aréně i samotní hráči. „Hrát doma nebo venku je samozřejmě velký rozdíl. V Hradci na nás čeká stadion plný natěšených diváků, kteří pořád křičí a podporují nás. Je opravdu hezké tu hrát a zároveň vidět lotyšskou národní vlajku na ochozech. Lidé i někdy skandují „Latvia“ a také naše jména, což mě osobně dokáže moc potěšit,“ všímá si usměvavý obránce i speciální podpory.