Rozhovory
čt 7.12.2017 | Patrik Soukup, Tomáš Borovec

V hlavě mám teď jeden cíl, prozrazuje Radek Smoleňák. Chce se podřídit týmu

Když Slovan Bratislava oznámil, že v jeho týmu končí Radek Smoleňák, fanoušci Mountfieldu HK začali toto jméno ihned skloňovat jako možnou posilu pro Hradec Králové. To se nakonec stalo, zkušený útočník se přesunul do východočeské metropole, aby pomohl týmu Václava Sýkory ke kýženému cíli.

Máte za sebou čekání, jakým směrem se budou ubírat vaše další hokejové kroky. Jak jste toto období prožíval?
Na můj vkus už to bylo docela dlouhé. Jsem rád, že se to po takové době se Slovanem vyřešilo a že můžu být zpátky v hokejovém kolotoči, který mi samozřejmě chyběl.

Po téměř sedmi letech se vracíte na česká kluziště. Co rozhodlo o vašem příchodu do Hradce Králové?
Bylo to celkem rychlé, zavolali mi pan Kmoníček s panem Sýkorou a ještě jsem o tom mluvil s Jardou Bednářem. Jsem rád, že se po dlouhé době ukončila smlouva se Slovanem a naopak s Hradcem se to dohodlo takto rychle. Chtěl jsem do klubu, který má hlavu a patu a má jasně daný cíl, a to vyhrát. Od mládežnických časů na Kladně jsem nic nevyhrál, a to je hlavní důvod, proč jsem se rozhodl pro Hradec a proč jsem tady. Kvůli jednomu cíli, který teď mám.

Znáte se ještě s někým z královéhradecké kabiny kromě Jaroslava Bednáře?
Znám se s mladými kluky, co přišli ze Slovanu nebo s Koukym (Petrem Koukalem) z reprezentace. Myslím, že svět je tak malý, že jsme se potkávali. Se začleněním do kabiny asi nebude problém.

Nepřišel jsem poznávat ligu, přišel jsem vyhrát

Co všechno jste musel řešit v posledních dnech? Musí to pro vás být hodně hektické...
Řeším hlavně hokej, to je to, co mě zajímá a všechno ostatní se nějak udělá za běhu. Navíc tady mám spoustu lidí, kteří mi pomáhají, takže pro mě je důležitý hokej. Zbytek se časem vyřeší.

Co od návratu do české nejvyšší soutěže očekáváte?
Hokej se za posledních čtyři pět let strašně změnil a myslím, že v různých ligách není zas takový rozdíl. Týmy i hráči hrají všude plus mínus stejně, všude narazíte na propracovaný systém, každý hráč umí dobře bruslit a je na tom dobře silově, takže to nebude moc velký rozdíl. Navíc já jsem sem nepřišel poznávat ligu, já jsem přišel vyhrát s Hradcem poslední zápas v sezóně, to je pro mě důležité. Doufám, že budeme hrát nejlíp, jak umíme, a těším se na to, až toho budu součástí.

Jste považován za důrazného a produktivního útočníka, budete podobnou roli plnit i v Mountfieldu?
Už taky nejsem nejmladší, takže se určitě nezříkám odpovědnosti, naopak se na to těším. Nejdu sem jako Connor McDavid, abych spasil hru a vše uhrál sám. Pro mě bylo důležité, že když jsem mluvil s panem Kmoníčkem a panem Sýkorou, tak mě sem chtěli a věděli, co jsem za hráče. Aby ode mě neočekávali, že budu projíždět hřiště od brány k bráně a u toho dělat piruety. To můj hokej není. Podřídím se týmu a chci mu jakýmkoliv způsobem pomoci.

Nejsem typ hráče, který by si nominaci vyprošoval

Hradec teď čeká nabitý program včetně Spenglerova poháru. Jak jste se připravoval po odchodu ze Slovanu?
Trénoval jsem hodně. Byl jsem často na ledě, v posilovně nebo na kole, takže fyzicky se cítím dobře. Zápasová kondice je ale něco jiného, takže doufám, že mi kluci pomůžou v začátcích. Já budu dělat maximum, abych byl pro tým přínosem hlavně v důležitých zápasech, které nás čekají.

Co reprezentace, neláká vás blížící se olympiáda?
Abych byl upřímný, tak na to teď vůbec nemyslím. Samozřejmě rád bych si za reprezentaci zahrál, protože to je úplně nejvíc. Ale netuším, jaké má pan Jandač plány, navíc já nejsem typ hráče, který by si nominaci vyprošoval přes média. Pokud o mě budou mít zájem, tak budu určitě rád, rád bych si za nároďák zahrál. Ale to jsou věci, které já neovlivním, takže se tím ani nezaobírám. V hlavě mám jeden cíl s Hradcem a to je to, na co myslím.