Vladimír Škoda: Když chce člověk až moc, může to dopadnout úplně naopak
Byl by to pro něj krásně zakončený rok 2013. Vladimír Škoda dal do posledního utkání v roce plném změn úplně všechno. Od začátku zápasu byl na ledě snad u každé situace, obětavě skákal do střel a když se Hradec vydal do útoku, i tam byl velice platným článkem hradeckého stroje. Pak ale přišla třetí třetina, 48. minuta a střela hostujícího Jana Hanzlíka. Tu nešťastně tečoval právě třicetiletý domácí útočník, který tak smolně rozhodl o osudu tří bodů.
Proti Kometě to bylo smolné utkání, jak pro vás osobně, tak i pro celý mančaft Mountfieldu…
Máte pravdu. Po dvou třetinách jsme drželi vedení, ve třetí nám dalo Brno dva rychlé góly, a to nás trochu rozhodilo. Dokázali jsme ale vyrovnat, jenomže pak jsme dostali další smolný gól, po kterém jsme se už nedokázali vrátit do zápasu.
Přes 23 minut jste v utkání také hledali ten správný lék na dobře chytajícího Čiliaka.
Pak jsme ho ale našli, Švihas (Michal Švihálek) to dobře tečoval před bránou, takže jsme ho prostřelili. A pak vlastně u toho druhého gólu to byla dorážka. Oba to byly spíše důrazné góly.
Jaké byly pokyny vašeho kouče před třetí třetinou, která se vám příliš nepovedla?
Abychom hráli pořád stejnou hru a také byli víc aktivnější, protože nás Kometa ve druhé třetině trošku zatlačila do pásma. Nechtěli jsme jenom bránit, chtěli jsme se držet u nich.
A povedlo se vám to plnit?
Nakonec se nám to moc nepodařilo a oni nám dali branky. Potom to bylo už trošku vyrovnanější…
Vy jste v posledním utkání letošního roku hrál hodně obětavě. Skákal jste do střel a výborně jste bránil, což se vám ale nakonec paradoxně nevyplatilo…
Skákal jsem do střel, ale nakonec jsem tu jednu střelu Kantymu (Pavlu Kantorovi) tečoval a on ji nechytil. Bylo to takové smolné, chtěli jsme zabránit každému gólu, což bez obětavosti nejde.
Jak vy jste viděl ten smolný moment, který nakonec rozhodl zápas?
Skákal jsem tam na beka, chtěl jsem mu to zastavit, místo toho jsem puk tečoval a byl z toho vlastně rozhodující gól. To se stává, člověk chce možná až moc, chce to zastavit a ono to někdy skončí úplně opačně.
Zřejmě to hodně zamrzí, že?
To víte, že to mrzí. Raději bych byl, kdybychom vyhráli 3:2, nebo to udrželi alespoň na těch 2:2. Protože si myslím, že jsme si minimálně bod zasloužili.
Zkazí takovýto zápas na konci roku jinak skvělou část probíhající sezóny?
Myslím si, že se od toho zase odprostíme. Byl to smolný zápas, teď už je ale za námi a my si z něj musíme vzít ponaučení. Od nového roku budeme zase hrát svoji hru a budeme se snažit i nadále vyhrávat.
Ve středu startuje nový rok 2014. Jaký pro vás osobně byl po hokejové stránce ten končící, tedy 2013?
Vrátil jsem se zpátky do České republiky, samozřejmě jsem rád, že hraju v Česku extraligu, takže bych to hodnotil kladně. Kdyby nebyla ta zranění, která mě potkala, tak by byl lepší. Hlavně aby bylo zdraví!