Zájem Vládi? Potěšil mě, nezastírá nový asistent Daniel Branda

Je to již měsíc, co bylo představeno nové trenérské trio Mountfieldu HK. Jak se vůbec sešlo to, že jste zamířil do Hradce?
S Vláďou Růžičkou jsem byl v kontaktu už dříve. Potom, co vyšlo najevo, že tady zůstane, mi zavolal a zeptal se, jestli bych měl zájem s ním spolupracovat. Řekl jsem, že jo, a tím to vzniklo. Je to pro mě nová výzva, každý trenér by chtěl trénovat v extralize.

Jaké jsou mezi vámi vazby? Pod jeho velením jste i nastupoval jako hráč.
Hrál jsem pod ním tři roky na Slávii. Když jsem tam byl poprvé, tak jsme zůstali v kontaktu i potom, co jsem odešel do Ruska a potom do Litvínova. Jeho zájem mě potěšil, protože každý telefonát, co jsme spolu měli, byl o hokeji. Vlastně jsme neřešili prakticky nic jiného. Myslím, že si rozumíme, naše vztahy jsou kamarádské.

Jaké jsou vaše první dojmy z Hradce Králové?
Zatím se tady spíše rozkoukávám, ale dojmy jsou výborné. Mužstvo je, podle toho, co jsem se koukal a také viděl v některých zápasech loňské sezóny, velice mladé. Letní příprava probíhá výborně, kluci doopravdy makají. Není tu vidět, že by si někdo ulevoval. Doopravdy jedou na sto procent.

Příprava odstartovala s několika omezeními, kvůli koronaviru. Jak se vás tato omezení dotkla?
To byste se měl zeptat spíše hráčů. Ale myslím, že se jich to dotklo. Jezdí oblečení autem na tréninky a potom do něj skočí zpátky mokří, protože jsou zpocení z tréninku. Je to pro ně určitě nepříjemné.

Spolu s vámi je novým asistentem také David Kočí, znali jste se z nějaké předchozí doby?
Davida jsem moc neznal, potkal jsem ho až de facto tady. Akorát jsem proti němu hrál, když se vracel z Ameriky do Sparty. Pozdravili a poznali jsme se tedy až tady.

Řešili jste nějak s Vladimírem Růžičkou rozdělení vašich rolí, popřípadě herní systém?
Ještě ne, Vláďa nám řekne, co máme dělat, na to je času ještě dost. Myslím si, že si to bude řídit a my mu budeme říkat nějaké naše postřehy. Budeme mu při ruce kdykoliv, když bude něco potřebovat. Máme za sebou teprve čtrnáct dní letní přípravy. Než půjdeme na led, tak si to řekneme, ale teď je ještě brzy.

Jak vlastně trávíte mimosezónní období?
Svůj volný čas a víkendy trávím s rodinou nebo s klukama, se kterými chodíme hrát v Praze tenis. Syn navíc hraje fotbal v Průhonicích a dcera chodí na tancování, takže trávím čas hlavně s nimi.

Naposledy jste působil jako svazový trenér mládeže klubů první ligy. Jaká byla náplň vaší práce?
Pozice spočívala v tom, že jsem dohlížel na tréninky mládeže v prvoligových klubech. Bylo to v pohodě, protože většinu mládeže tam mají na starosti kluci, se kterými jsem hrál a známe se. Myslím si, že se mládež posunula trošku dopředu.

Takže je to ideální spojení, že vy jako bývalý trenér mládeže budete působit u mladého extraligového mužstva?
Myslím, že jo. Tady to je ale něco trochu jiného než mládež, tam jsem měl na starost hokejisty třeba ze třetí nebo osmé třídy. Nejdříve si to osahám při přátelských zápasech, už se na to moc těším.