Zápisné bude tučné, líčí po své premiérové extraligové trefě obránce Bohumil Jank
Hradec v posledním domácím utkání základní části s Bílými Tygry třikrát prohrával, pokaždé ale dokázal srovnat krok. Ve druhém případě se tak stalo po trefě z mezikruží z hole Bohumila Janka, který se prosadil vůbec poprvé v nejvyšší tuzemské soutěži. Mountfield se po prohře 3:4 po nájezdech nachází stále na páté pozici a o čtyřku zabojuje v pátek na ledě druhé Plzně.
Zdálo se, že vás liberecká ofenziva dost prověřovala...
Útoky v extralize jsou celkově kvalitní, a když se dostanou do naší třetiny a věří si, tak nás začnou prohánět všichni, nejen Liberec. Nemyslím, že by nás zrovna Liberec nějak víc tlačil nebo proháněl.
Měli jste poměrně mladou obranu. Jaká je role vás, mladých hráčů, kteří zaskakujete za stabilní pilíře obrany?
Všichni víme, co máme hrát a snažíme se je hlavně nahradit. Samozřejmě třeba Renda se nahradit nedá, tak musíme hrát jednoduše, předávat puky útočníkům, aby s nimi jezdili oni. Nebo to stačí nahazovat do třetiny, ale nevymýšlet nic složitého. Myslím, že jsme to tak nějak zvládli.
Liberec šel třikrát do vedení, sráželo to vaší psychiku?
My se snažíme hrát celých šedesát minut, což jsme dokázali vyrovnáním v poslední minutě. Pak jsme tam ještě měli tlak a mohli dát čtvrtý gól. Hrajeme do poslední vteřiny, a jestli prohráváme o gól nebo o dva, nemění nic na tom, že musíme pořád makat.
Konečně jste se i vy dočkal a prosadil se v extralize...
I když jsem gól v extralize do tohoto zápasu nedal, nepřestával jsem věřit. Přece jen se mi podařilo dát pár gólů v Havlíčkovým Brodě. Sjel jsem si mezi kruhy, Jarda Kudrna mi to tam krásně dal a já do toho jen plácnul. Měl jsem obrovskou radost.
Jaké bude zápisné?
Tučné (usmívá se). Jirka Šimánek mi tam určitě něco vymyslí, za takovou událost se to pohybuje v tisících. Byla to obrovská radost a hlavně velká úleva. Už mám v extralize odehráno celkem dost zápasů a už jsem z toho byl trošku nervózní, a to hlavně v minulém roce. V Brodě mi tam pár gólů padlo, tak jsem věděl, že jsem je nezapomněl dávat.
Do play-off Třinec? Naboural by na naši zeď!
V týmu máte spoustu zkušených obránců, a tak nedostáváte takový prostor na ledě. Jak se vám v takové pozici hraje?
Cítím se herně dobře, snažím se být vždycky připravený. Mám tady pozici sedmého, osmého obránce a čekám na příležitost. Když se klukům něco stane, tak naskočím a snažím se je zastoupit. Když se dostanu mezi šestici obránců, tak nějaký ice-time mám.
Může vám v častějším nasazování pomoci i ta dnešní branka?
To si nemyslím. Trenéři vědí, kdo jak hraje, a koho tam dávat na přesilovky i oslabení. Ode mě je ten bod navíc jenom bonusem.
Jedno play-off už jste letos zažil, a to v Havlíčkově Brodě. Jak se těšíte na to hradecké?
Užil jsem si to moc, dostal jsem na ledě hodně prostoru, protože jsem hrál ve dvou lajnách. Byl jsem i hodně vyhecovaný, jen mě mrzí, že jsem tam odehrál jen tři zápasy. V nich to bylo vždycky o gól, v prodloužení nebo na nájezdy, a to strašně sráží dolů. Mohlo to být klidně na druhou stranu, a to 3:0 pro nás. Potom se zranil Renda Vydarený, tak jsem se vrátil do Hradce a stejně už bych tam ani nemohl nastoupit.
Přemýšlíte nad tím, kterého soupeře byste mohli dostat do vyřazovacích bojů?
Těch variant je tam víc, ale když chcete vyhrávat, musíte porazit kohokoliv. My si nemůžeme vybírat, spíš musíme hrát vždycky svou hru, se kterou můžeme porazit kohokoliv.
Co třeba Třinec, který je momentálně v laufu a střílí spoustu branek?
Tak nabourá na tu naši zeď (směje se). Každopádně se budeme připravovat na každého soupeře trošku jinak. Podíváme se na jejich založení útoku, přesilovky a nějaké věci se tam určitě pozmění. Když budeme hrát to svoje, budeme úspěšní.
Naposledy jste odpovídal novinářům po hrubce v závěru derby, teď je to o poznání veselejší, že?
Takový je hokej. Jednou jste nahoře, jednou zase dole. Někdy uděláte chybu a jste z toho špatnej, pak zas dáte gól nebo přihrávku a pomůžete týmu. V tom je hokej krásný.