Diskuzní fórum
Pokud chcete diskutovat, prosím přihlaste se, nebo si vytvořte nový účet.
Filtr: výpis příspěvků ze dne "2018-6-3" | vypnout filtr
03.06.2018, 21:42
no uvidíme, jestli se to sem vejde teď.. :-))
A když se vrátíme zpátky k Lenerovi?
„Sláva je výborný politik. Ale mládež by měl dělat někdo, kdo tomu rozumí. Kdo naučí děti bruslit a bude si s nimi umět hrát.“
Nefungují ani svazoví regionální trenéři?
„Při vší úctě to většinou nejsou lidé, kteří by věděli, jak se to dělá ve světě, že by měli nějaké srovnání a byli schopní poradit, co a jak dělat. Hodně se o to zajímám, takže vím, o čem mluvím.“
Takže největší problém jsou trenéři?
„Stoprocentně. My ty trenéry ani neumíme zapojit. Většinou to trénují rodiče, kteří tomu nerozumějí. Nemáme ani trenérské třídy pro mládež. Chceme po klucích, kteří by o to měli zájem a dělali by to s chutí, aby potom, co skončí v první lize a vydělávali si dvacet třicet tisíc měsíčně, šli tři roky studovat trenérskou licenci. Jenže jak se při tom budou živit? Měli bychom spíš ihned tyhle kluky zapojit tím, že si udělají kurz a půjdou rovnou k těm dětem. Jenže zase je otázkou, kdo je schopný je vyškolit.“
Čím to, že zrovna vás mládež tak chytila?
„Jsem kluk z Třebíče, takže jsem se tam chodil na děti často dívat. Navíc i můj mladej hokej hraje. Dětí je dost, v tom není problém. Akorát se jim někdo musí věnovat. Když jsem se tam šel podívat před dvěma lety, kdy jsem se vracel domů, na ledě bylo šedesát sedmdesát dětí a byl s nimi jediný trenér! Říkal jsem si, že to snad ani není možný. Od té doby jsem se o to začal hodně zajímat, jezdím po světě, abych se podíval, jak to dělají tam. Snažím se všechno pochopit. Dokud se všichni nepodíváme do zrcadla, přestaneme si lhát a nezačneme odspodu, nikam se nepohneme. Náš hokej se zastavil.“
Věříte, že právě i vy silou své osobnosti to můžeme nakopnout?
„Věřím, že strhnu víc kluků, kteří si prošli světem, hlavně NHL, a budou se chtít aktivně zapojit. Protože mně přijde, jako kdyby to tady bylo nějaké tabu. Dokud si za jeden stůl nesednou lidé, kteří tomu rozumějí a budou chtít dělat věci správně, nikam se neposuneme.“
Hodně věcí probíráte s někdejším útočníkem Petrem Čajánkem, dalším představitelem úspěšné hráčské generace. I on je do problematiky mládežnického hokeje zapálený?
„Ano. Máme sice jiné názory, ale navzájem se respektujeme. Petr je člověk, s kterým se o tom můžu bavit dlouhé dny. Také se snaží výchovu mládeže změnit, i když trochu jiným směrem. Ale respektujeme se, skoro každý den o tom mluvíme. Kéž by takových lidí bylo víc. Petr mě seznámil i s lidmi z mládežnického fotbalu. Takže jsem se zajímal i o to, jak to dělají tam.“
A co jste zjistil?
„Každý si může o fotbalu myslet, co chce, ale pokud jde o mládež a o to, jak se tam vychovávají trenéři, tak to je směr, kterým bychom se měli vydat i v hokeji. Není na škodu si říct: Pojďme zkusit se něco naučit od ostatních. Je třeba mít neustále otevřené oči.“
Jste připravený i na to, že váš pokus rozvířit vody ne každý může přijmout pozitivně?
„Každý si může myslet, co chce. Já jenom popisuju, co vidím. Pohybuju se u dětí, vím, jak to funguje. Zažil jsem si to na vlastní kůži. V hokeji jsem si toho spoustu prožil, hrál jsem čtvrtou lajnu, první, dost jsem toho odehrál i za nároďák. Nepotřebuju si rozhodně nic dokazovat. Jenom chci pomoct. Abych jednou, třeba za deset let, se šel podívat na NHL a mohl si užívat ten pocit, že v každém týmu uvidím aspoň jednoho kluka, kterému budu moct zatleskat a říct si: Super, tebe vychoval český hokej!“
Když si vezmeme Davida Pastrňáka, aktuálně nejlepšího českého útočníka v NHL, tak jemu v klíčovou dobu prospělo, že odešel do Švédska.
„To je ono. Když se podíváme za posledních deset let dozadu, tak jsou vlastně jenom dva kluci, které vychoval přímo český hokej. Růža (Vladimír Růžička) přichystal pro NHL Hertlíka(Tomáše Hertla), potom to byl Libor (Zábranský), který vychoval Nečiho (Martina Nečase). Kometa nabídne v nejbližších letech i další kluky pro draft. A fascinuje mě, že náš hokej tyhle lidi nechce víc zapojit. Když jsem zmínil Růžu, podívejte se i na práci, kterou udělal s obráncem Michalem Kempným. Před lety hrál v Třebíči, neměl žádný směr. Najednou hraje finále Stanley Cupu, patří k důležitým článkům Washingtonu. A proč? Protože si ho vzal Růža pod sebe, ukázal mu cestu, vychoval z něj hokejistu pro NHL. Jak to udělal? Přijde mi, že my se nemáme vůli takových lidí ptát. Pořád si jedeme tu svou. A nezapojíme do toho ty správné lidi. Kteří vědí, jak náš hokej posunout. Současná situace není vůbec příznivá.“
Vidíte na malých dětech progres, když se jim přímo věnujete?
„Pro mě je největší čest, když přijedu někam do malého městečka nebo vesnice, kde hrají malí kluci a vědí, kdo jsem. Protože děti potřebují vzory.“
A mají jich dost?
„Právě že ne. My jsme mívali Jaromíra Jágra, Martina Straku, Martina Ručinského. A další kluky z naganské generace. Hráli jsme si na ně. To si myslím, že teď ch / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
A když se vrátíme zpátky k Lenerovi?
„Sláva je výborný politik. Ale mládež by měl dělat někdo, kdo tomu rozumí. Kdo naučí děti bruslit a bude si s nimi umět hrát.“
Nefungují ani svazoví regionální trenéři?
„Při vší úctě to většinou nejsou lidé, kteří by věděli, jak se to dělá ve světě, že by měli nějaké srovnání a byli schopní poradit, co a jak dělat. Hodně se o to zajímám, takže vím, o čem mluvím.“
Takže největší problém jsou trenéři?
„Stoprocentně. My ty trenéry ani neumíme zapojit. Většinou to trénují rodiče, kteří tomu nerozumějí. Nemáme ani trenérské třídy pro mládež. Chceme po klucích, kteří by o to měli zájem a dělali by to s chutí, aby potom, co skončí v první lize a vydělávali si dvacet třicet tisíc měsíčně, šli tři roky studovat trenérskou licenci. Jenže jak se při tom budou živit? Měli bychom spíš ihned tyhle kluky zapojit tím, že si udělají kurz a půjdou rovnou k těm dětem. Jenže zase je otázkou, kdo je schopný je vyškolit.“
Čím to, že zrovna vás mládež tak chytila?
„Jsem kluk z Třebíče, takže jsem se tam chodil na děti často dívat. Navíc i můj mladej hokej hraje. Dětí je dost, v tom není problém. Akorát se jim někdo musí věnovat. Když jsem se tam šel podívat před dvěma lety, kdy jsem se vracel domů, na ledě bylo šedesát sedmdesát dětí a byl s nimi jediný trenér! Říkal jsem si, že to snad ani není možný. Od té doby jsem se o to začal hodně zajímat, jezdím po světě, abych se podíval, jak to dělají tam. Snažím se všechno pochopit. Dokud se všichni nepodíváme do zrcadla, přestaneme si lhát a nezačneme odspodu, nikam se nepohneme. Náš hokej se zastavil.“
Věříte, že právě i vy silou své osobnosti to můžeme nakopnout?
„Věřím, že strhnu víc kluků, kteří si prošli světem, hlavně NHL, a budou se chtít aktivně zapojit. Protože mně přijde, jako kdyby to tady bylo nějaké tabu. Dokud si za jeden stůl nesednou lidé, kteří tomu rozumějí a budou chtít dělat věci správně, nikam se neposuneme.“
Hodně věcí probíráte s někdejším útočníkem Petrem Čajánkem, dalším představitelem úspěšné hráčské generace. I on je do problematiky mládežnického hokeje zapálený?
„Ano. Máme sice jiné názory, ale navzájem se respektujeme. Petr je člověk, s kterým se o tom můžu bavit dlouhé dny. Také se snaží výchovu mládeže změnit, i když trochu jiným směrem. Ale respektujeme se, skoro každý den o tom mluvíme. Kéž by takových lidí bylo víc. Petr mě seznámil i s lidmi z mládežnického fotbalu. Takže jsem se zajímal i o to, jak to dělají tam.“
A co jste zjistil?
„Každý si může o fotbalu myslet, co chce, ale pokud jde o mládež a o to, jak se tam vychovávají trenéři, tak to je směr, kterým bychom se měli vydat i v hokeji. Není na škodu si říct: Pojďme zkusit se něco naučit od ostatních. Je třeba mít neustále otevřené oči.“
Jste připravený i na to, že váš pokus rozvířit vody ne každý může přijmout pozitivně?
„Každý si může myslet, co chce. Já jenom popisuju, co vidím. Pohybuju se u dětí, vím, jak to funguje. Zažil jsem si to na vlastní kůži. V hokeji jsem si toho spoustu prožil, hrál jsem čtvrtou lajnu, první, dost jsem toho odehrál i za nároďák. Nepotřebuju si rozhodně nic dokazovat. Jenom chci pomoct. Abych jednou, třeba za deset let, se šel podívat na NHL a mohl si užívat ten pocit, že v každém týmu uvidím aspoň jednoho kluka, kterému budu moct zatleskat a říct si: Super, tebe vychoval český hokej!“
Když si vezmeme Davida Pastrňáka, aktuálně nejlepšího českého útočníka v NHL, tak jemu v klíčovou dobu prospělo, že odešel do Švédska.
„To je ono. Když se podíváme za posledních deset let dozadu, tak jsou vlastně jenom dva kluci, které vychoval přímo český hokej. Růža (Vladimír Růžička) přichystal pro NHL Hertlíka(Tomáše Hertla), potom to byl Libor (Zábranský), který vychoval Nečiho (Martina Nečase). Kometa nabídne v nejbližších letech i další kluky pro draft. A fascinuje mě, že náš hokej tyhle lidi nechce víc zapojit. Když jsem zmínil Růžu, podívejte se i na práci, kterou udělal s obráncem Michalem Kempným. Před lety hrál v Třebíči, neměl žádný směr. Najednou hraje finále Stanley Cupu, patří k důležitým článkům Washingtonu. A proč? Protože si ho vzal Růža pod sebe, ukázal mu cestu, vychoval z něj hokejistu pro NHL. Jak to udělal? Přijde mi, že my se nemáme vůli takových lidí ptát. Pořád si jedeme tu svou. A nezapojíme do toho ty správné lidi. Kteří vědí, jak náš hokej posunout. Současná situace není vůbec příznivá.“
Vidíte na malých dětech progres, když se jim přímo věnujete?
„Pro mě je největší čest, když přijedu někam do malého městečka nebo vesnice, kde hrají malí kluci a vědí, kdo jsem. Protože děti potřebují vzory.“
A mají jich dost?
„Právě že ne. My jsme mívali Jaromíra Jágra, Martina Straku, Martina Ručinského. A další kluky z naganské generace. Hráli jsme si na ně. To si myslím, že teď ch / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
03.06.2018, 21:18
:-)) tak prý to není celé..
Jak byste postupoval vy?
„Správně by měl být najatý generální manažer, který by o trenérovi měl rozhodnout. Ať si vybere hlavního kouče i realizační tým on. A ne aby tam byl jenom od toho, aby kupoval letenky a nerozhodoval o ničem. Současný stav, kdy trenéra volí členové výkonného výboru, kteří o tom nemají potřebný přehled, se mi nezdá. Vždyť za to potom nemají žádnou zodpovědnost.“
Ano. Odhlasují to, ale potom už to jde mimo ně.
„No právě. Potom s tím nemají nic společného. To je podle mě zvláštní systém. Podle mě by měl být najatý generální manažer, který jednoznačně řekne, jakým směrem hokej půjde. A měl by mít cit na to, koho k reprezentaci vybrat. Rozhodnutí potom půjde za tím, ponese za něj zodpovědnost. Což by bylo správné.“
Nemáme jediného člověka, který by naučil děti správně bruslit
Tím by měl být Petr Nedvěd, který chtěl ukázat na Straku se Zábranským. Jenže oni odmítli
„Jak už jsem říkal, to mi nepřísluší komentovat, jak se rozhodli a proč. Ale i to, že je tak těžké někoho najít, vypovídá celkově o našem hokeji. Všechno vychází už od mládeže.“
Která hapruje.
„U dětského hokeje se pohybuju. A na vlastní oči vidím, kam to spadlo. Je to smutný. A je to všechno jenom o lidech. Můžeme dokola vyprávět, že nemáme základnu a pořádné podmínky. Ale v tomhle ohledu jsme na tom stejně jako Finové, Švédové, Švýcaři. Vezměte si, kde jsou oni. A kde my. Máme v NHL dva kluky, kteří mají přes padesát bodů. Mívali jsme tam devadesát hráčů, což je počet, který teď mají Švédové a na velké akce typu olympiády nebo mistrovství světa si můžou udělat až tři týmy. Musíme začít od podlahy.“
ak to myslíte?
„Všechno jde, když se chce. Ale je třeba chtít! Říct si: Hele, tohle nám nefunguje, pojďme to dělat jinak. Stačí si připomenout, co udělala Kanada po olympiádě v roce 2006 v Turíně. Vzala tam samé obry, kluky, kteří měli dva metry. Jenže jim to nebruslilo. A hned si řekli – musíme něco změnit. Nebo Švédové v roce 2010 ve Vancouveru. Taky jim to tam nevyšlo. I oni se zamysleli, řekli si, že udělají jinou koncepci od mládeže. A kam se za těch osm let dostali? To všichni vidíme. Takže všechno jde, když se chce. Jenže u nás je to pořád dokola. Výsledky nepřicházejí.“
Lidé se svazu mohou argumentovat, že osmnáctka i dvacítka jdou nahoru, naposledy se oba týmy dostaly do semifinále na mistrovství světa.
„Ale každý, kdo to sleduje a vyzná se v tom, musí vidět, že i tak jsme o třídu nebo dvě za Finy nebo Švédy. Stačí se podívat na hokej, který jsme tam předváděli v zápasech o všechno. Takže tohle pro mě není argument. A to ani nemluvím o Kanadě. Není přece možné potom vyprávět, že se všechno lepší a jde to nahoru Dokud nevychováme trenéry, nebudeme mít ani mládež. Bojím se, abychom nedopadli tak, že se budeme muset za chvíli na olympiádu kvalifikovat. Nebo že nás na Světový pohár budou spojovat s Němci, Švýcary nebo Slováky. Nesmíme se schovávat za fráze, že jdeme nahoru. Je třeba naopak začít mluvit o tom, abychom se opravdu pohnuli tím správným směrem.“
Co byste u mládeže zlepšil?
„Pořád říkáme, že by si měli hlavně hrát, hrát To jo. Ale vždyť nemáme v Česku jediného člověka, který by ty nejmenší děti naučil správně bruslit.“
Byl byste ochotný pomoct přímo tím, že se budete angažovat na hokejovém svazu?
„Do Česka jsem se vrátil i proto, abych našemu hokeji pomohl. Vrátil mu to, co mi dal. Jenže to by na svazu museli být lidi přímo od hokeje. Nechápu, proč tam nepracuje více lidí, kteří mají obrovské jméno ve světě, hlavně kluci z naganské generace. My tam nemáme nikoho takového. Nebo proč nedělá metodiku někdo, kdo vyhrál zlatý hattrick? Nevím, kam se ti kluci poděli. Vždyť právě oni by měli dělat český hokej!“
Není chyba, že sami nemají zájem?
„Nechci mluvit za jiné. Můžu mluvit jen sám za sebe. A dokud tam nebudou lidi, kteří opravdu chtějí pracovat tak, abychom vychovali hokejisty a přesně měli nějakou koncepci, tak do toho svůj čas a energii vkládat nebudu. Musí někdo přijít s jasným směrem, představou. Pak se o tom můžeme bavit. Musí to mít smysl.“
Co říkáte na dlouholetého šéftrenéra Slavomíra Lenera? Ani pod ním žádný velký progres nenastal.
„Co na to říct Sláva už je u toho dlouho, nic moc se nezměnilo. Vidím to hlavně u mládeže. Měl by být daný jasný směr, třeba přes kluby. Všichni vidí, že Kometa je organizace, která talenty umí vychovat. Vyhrála několikrát akademii roku. Ale nemá z toho nic. Přitom by měla dostat peníze na to, aby mohla vychovat další a další děti. Vždyť jde o celý náš hokej. Tam dobře vědí, jak se to má dělat. Tak proč se jich nikdo nezeptá, jak to tam dělají?“
A když se vrátíme zpátky k Lenerovi?
„Sláva je výborný politik. Ale mládež by měl dělat někdo, kdo tomu rozumí. Kdo naučí děti bruslit a bude si s nimi umět hrát.“
Nefungují ani s / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
Jak byste postupoval vy?
„Správně by měl být najatý generální manažer, který by o trenérovi měl rozhodnout. Ať si vybere hlavního kouče i realizační tým on. A ne aby tam byl jenom od toho, aby kupoval letenky a nerozhodoval o ničem. Současný stav, kdy trenéra volí členové výkonného výboru, kteří o tom nemají potřebný přehled, se mi nezdá. Vždyť za to potom nemají žádnou zodpovědnost.“
Ano. Odhlasují to, ale potom už to jde mimo ně.
„No právě. Potom s tím nemají nic společného. To je podle mě zvláštní systém. Podle mě by měl být najatý generální manažer, který jednoznačně řekne, jakým směrem hokej půjde. A měl by mít cit na to, koho k reprezentaci vybrat. Rozhodnutí potom půjde za tím, ponese za něj zodpovědnost. Což by bylo správné.“
Nemáme jediného člověka, který by naučil děti správně bruslit
Tím by měl být Petr Nedvěd, který chtěl ukázat na Straku se Zábranským. Jenže oni odmítli
„Jak už jsem říkal, to mi nepřísluší komentovat, jak se rozhodli a proč. Ale i to, že je tak těžké někoho najít, vypovídá celkově o našem hokeji. Všechno vychází už od mládeže.“
Která hapruje.
„U dětského hokeje se pohybuju. A na vlastní oči vidím, kam to spadlo. Je to smutný. A je to všechno jenom o lidech. Můžeme dokola vyprávět, že nemáme základnu a pořádné podmínky. Ale v tomhle ohledu jsme na tom stejně jako Finové, Švédové, Švýcaři. Vezměte si, kde jsou oni. A kde my. Máme v NHL dva kluky, kteří mají přes padesát bodů. Mívali jsme tam devadesát hráčů, což je počet, který teď mají Švédové a na velké akce typu olympiády nebo mistrovství světa si můžou udělat až tři týmy. Musíme začít od podlahy.“
ak to myslíte?
„Všechno jde, když se chce. Ale je třeba chtít! Říct si: Hele, tohle nám nefunguje, pojďme to dělat jinak. Stačí si připomenout, co udělala Kanada po olympiádě v roce 2006 v Turíně. Vzala tam samé obry, kluky, kteří měli dva metry. Jenže jim to nebruslilo. A hned si řekli – musíme něco změnit. Nebo Švédové v roce 2010 ve Vancouveru. Taky jim to tam nevyšlo. I oni se zamysleli, řekli si, že udělají jinou koncepci od mládeže. A kam se za těch osm let dostali? To všichni vidíme. Takže všechno jde, když se chce. Jenže u nás je to pořád dokola. Výsledky nepřicházejí.“
Lidé se svazu mohou argumentovat, že osmnáctka i dvacítka jdou nahoru, naposledy se oba týmy dostaly do semifinále na mistrovství světa.
„Ale každý, kdo to sleduje a vyzná se v tom, musí vidět, že i tak jsme o třídu nebo dvě za Finy nebo Švédy. Stačí se podívat na hokej, který jsme tam předváděli v zápasech o všechno. Takže tohle pro mě není argument. A to ani nemluvím o Kanadě. Není přece možné potom vyprávět, že se všechno lepší a jde to nahoru Dokud nevychováme trenéry, nebudeme mít ani mládež. Bojím se, abychom nedopadli tak, že se budeme muset za chvíli na olympiádu kvalifikovat. Nebo že nás na Světový pohár budou spojovat s Němci, Švýcary nebo Slováky. Nesmíme se schovávat za fráze, že jdeme nahoru. Je třeba naopak začít mluvit o tom, abychom se opravdu pohnuli tím správným směrem.“
Co byste u mládeže zlepšil?
„Pořád říkáme, že by si měli hlavně hrát, hrát To jo. Ale vždyť nemáme v Česku jediného člověka, který by ty nejmenší děti naučil správně bruslit.“
Byl byste ochotný pomoct přímo tím, že se budete angažovat na hokejovém svazu?
„Do Česka jsem se vrátil i proto, abych našemu hokeji pomohl. Vrátil mu to, co mi dal. Jenže to by na svazu museli být lidi přímo od hokeje. Nechápu, proč tam nepracuje více lidí, kteří mají obrovské jméno ve světě, hlavně kluci z naganské generace. My tam nemáme nikoho takového. Nebo proč nedělá metodiku někdo, kdo vyhrál zlatý hattrick? Nevím, kam se ti kluci poděli. Vždyť právě oni by měli dělat český hokej!“
Není chyba, že sami nemají zájem?
„Nechci mluvit za jiné. Můžu mluvit jen sám za sebe. A dokud tam nebudou lidi, kteří opravdu chtějí pracovat tak, abychom vychovali hokejisty a přesně měli nějakou koncepci, tak do toho svůj čas a energii vkládat nebudu. Musí někdo přijít s jasným směrem, představou. Pak se o tom můžeme bavit. Musí to mít smysl.“
Co říkáte na dlouholetého šéftrenéra Slavomíra Lenera? Ani pod ním žádný velký progres nenastal.
„Co na to říct Sláva už je u toho dlouho, nic moc se nezměnilo. Vidím to hlavně u mládeže. Měl by být daný jasný směr, třeba přes kluby. Všichni vidí, že Kometa je organizace, která talenty umí vychovat. Vyhrála několikrát akademii roku. Ale nemá z toho nic. Přitom by měla dostat peníze na to, aby mohla vychovat další a další děti. Vždyť jde o celý náš hokej. Tam dobře vědí, jak se to má dělat. Tak proč se jich nikdo nezeptá, jak to tam dělají?“
A když se vrátíme zpátky k Lenerovi?
„Sláva je výborný politik. Ale mládež by měl dělat někdo, kdo tomu rozumí. Kdo naučí děti bruslit a bude si s nimi umět hrát.“
Nefungují ani s / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
03.06.2018, 20:50
na isportu je částečně zamčený rozhovor s eratem...
tady je celý i s komentářem od kamaráda..
Doporučuji si tento rozhovor pozorně přečíst! Je to jak se říká – uhodit hřebík na hlavu …. hlavně názory na Pepka z Loděnic a Slávu „bramboračku“ Lemura ….
Říha u reprezentace není šťastné řešení, říká Erat.
Zažil jste u národního týmu spoustu koučů, tím posledním byl Josef Jandač. Jaký jste z něj měl pocit?
„Ono je opravdu těžké u nás vést nároďák, je to hrozně sledovaný. Pan Jandač ho dostal v době, kdy to měl dost náročný. Vedle dvou mistrovství ještě Světový pohár, potom olympiádu. Nechci to moc obšírně hodnotit, od toho jsou jiní. Ale myslím si, že u reprezentace by měl být člověk, který je respektovaný a hlavně bude chtít vyhrát. Za jakékoliv situace.“
Což se pod ním nedělo?
„Chápu, že český hokej má nějaký útlum, ale nesmíme přece rezignovat na to, že bychom chtěli vyhrávat. Za jakékoliv situace. Kamkoliv jedeme, musíme to v sobě mít! Je to přece turnaj. A může se stát cokoliv. Podívejte se na Švýcary nebo na Němce na olympiádě. Je mi líto, že jsme v kategorii, že zlato přivezeme jenom občas a čtvrtfinále nebudeme přecházet tak jednoduše, ale pořád nesmíme ztratit to, že jedeme na každý turnaj s tím, že ho chceme vyhrát!“
Končící trenér Jandač před posledním mistrovství v Dánsku veřejně naznačil, že hlavní je postup do čtvrtfinále
„Nejsem ten, který by moc četl noviny, ale jestli tohle pověděl, není to dobře. Tuhle mentalitu musíme z českého hokeje úplně odstranit! Je špatně k tomu přistupovat, že budeme hlavně bránit. A motto je především neprohrát! A když, tak to co nejmíň To je špatně. Musíme kamkoliv jet s tím, že chceme vyhrát. Musíme změnit vnímání a vrátit vítězné naladění. Vychází to už od dětí.“
Bráníme jim v rozletu?
„Divíme se, že jsme deset patnáct let nevychovali žádného obránce. Ale když jim od mládí tloukáme do hlavy, že to mají jenom vystřelovat po mantinelech ven, tak se nesmíme divit, že je nevychováme. Sebevědomí je hrozně důležité. Podívejte se, jak hrají Švédové. Nebo Američani. S jakou chutí hráli v Dánsku ve čtvrtfinále proti nám. Přitom u nich doma mistrovství nikoho nezajímá Ale přijeli, že chtějí vyhrát. My s tím, že chceme postoupit do čtvrtfinále Což přece pro náš hokej není dobrá vizitka. Jde o celé jeho vnímání. Musíme ukázat větší sebevědomí. Ale vychází to už do dětí, na které pořád křičíme: Radši to vyhoď! Už v tu dobu v nich dusíme, aby si něco dovolili.“
Vycházíte z vlastní zkušenosti?
„Ano, u dětí se pohybuju, jezdím se dívat po republice na tréninky. A podobné tendence jsou jasně znát. Takhle tvořivé děti nevychováme.“
Jak hodnotíte, že svaz má takové problémy najít nového reprezentačního trenéra?
„Je to smutný. Ale zase to není to nejpodstatnější. Tam se vždycky někdo dá. Mně jde spíš o to, že nemáme ani trenéry k mládeži. K těm nejmenším. Což je horší. Protože zespoda to všechno vychází. Jakmile děti ani nenaučíme bruslit, je to větší problém.“
A když se přeci jen vrátíme k áčku, co na složitý proces hledání říkáte?
„Už před dvěma lety jsem říkal, že v Česku nemáme trenéry. A každý mi volal, že to není možný, že jich máme spoustu. Ale opravdu? (kroutí hlavou) Máme podle mě tři lidi, kteří by mohli nároďák vést.“
To je kdo?
„Růža (Vladimír Růžička), Martin Strakaa Libor Zábranský. To jsou podle mě jediní lidé, kteří by měli respekt a mohli by to dělat. Hokej vedou správným směrem, všichni je uznávají. Podívejte se na Plzeň, jak pod Stráčou vyrostla. A čeho dosáhl jako hráč, vyhrál Nagano, mistrovství světa, prosadil se v NHL. O Liborovi se ani nemusíme bavit, v trenérské roli si to prošel od žáčků po áčko, je jasné, kam Kometu dostal. Růžu jsem zažil na šampionátech, na olympiádě. Má můj respekt jako hokejisty. Ví, kdy co udělat, jak zasáhnout. Má obrovský cit. Je to smutné, ale máme opravdu jenom tyhle tři, kteří by to mohli vést.“
Svaz Straku se Zábranským oslovil, ale oni to z nejrůznějších důvodů odmítli.
„To nechci komentovat, to je jejich věc. Jenom tím chci říct, že těžko můžeme vychovávat děti a mládež, když náš hokej není schopný vyprodukovat ani trenéry. Jsou to spojené nádoby.“
Reprezentačním koučem se tedy s největší pravděpodobností stane Miloš Říha. Co na něj říkáte?
„Panu Říhu moc neznám, maximálně se s ním pozdravím. Takže nevím, co je to za trenéra. Na druhou stranu je pro mě hrozně smutné, že nedokážeme dostat k národnímu týmu člověka, který by měl respekt hráčů z NHL. Někteří z nich ani nevěděli, že právě pan Říha reprezentaci nejspíš povede. Pro mě je to nešťastné rozhodnutí. Ale víc to nechci komentovat. Jen jsem se snažil odpovědět na vaši otázku.“
Jak byste postupoval vy?
„Správně by měl být najatý generální manažer, který by o trenérovi měl rozhodnout. Ať si vybere hlavního kouče i realizační / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
tady je celý i s komentářem od kamaráda..
Doporučuji si tento rozhovor pozorně přečíst! Je to jak se říká – uhodit hřebík na hlavu …. hlavně názory na Pepka z Loděnic a Slávu „bramboračku“ Lemura ….
Říha u reprezentace není šťastné řešení, říká Erat.
Zažil jste u národního týmu spoustu koučů, tím posledním byl Josef Jandač. Jaký jste z něj měl pocit?
„Ono je opravdu těžké u nás vést nároďák, je to hrozně sledovaný. Pan Jandač ho dostal v době, kdy to měl dost náročný. Vedle dvou mistrovství ještě Světový pohár, potom olympiádu. Nechci to moc obšírně hodnotit, od toho jsou jiní. Ale myslím si, že u reprezentace by měl být člověk, který je respektovaný a hlavně bude chtít vyhrát. Za jakékoliv situace.“
Což se pod ním nedělo?
„Chápu, že český hokej má nějaký útlum, ale nesmíme přece rezignovat na to, že bychom chtěli vyhrávat. Za jakékoliv situace. Kamkoliv jedeme, musíme to v sobě mít! Je to přece turnaj. A může se stát cokoliv. Podívejte se na Švýcary nebo na Němce na olympiádě. Je mi líto, že jsme v kategorii, že zlato přivezeme jenom občas a čtvrtfinále nebudeme přecházet tak jednoduše, ale pořád nesmíme ztratit to, že jedeme na každý turnaj s tím, že ho chceme vyhrát!“
Končící trenér Jandač před posledním mistrovství v Dánsku veřejně naznačil, že hlavní je postup do čtvrtfinále
„Nejsem ten, který by moc četl noviny, ale jestli tohle pověděl, není to dobře. Tuhle mentalitu musíme z českého hokeje úplně odstranit! Je špatně k tomu přistupovat, že budeme hlavně bránit. A motto je především neprohrát! A když, tak to co nejmíň To je špatně. Musíme kamkoliv jet s tím, že chceme vyhrát. Musíme změnit vnímání a vrátit vítězné naladění. Vychází to už od dětí.“
Bráníme jim v rozletu?
„Divíme se, že jsme deset patnáct let nevychovali žádného obránce. Ale když jim od mládí tloukáme do hlavy, že to mají jenom vystřelovat po mantinelech ven, tak se nesmíme divit, že je nevychováme. Sebevědomí je hrozně důležité. Podívejte se, jak hrají Švédové. Nebo Američani. S jakou chutí hráli v Dánsku ve čtvrtfinále proti nám. Přitom u nich doma mistrovství nikoho nezajímá Ale přijeli, že chtějí vyhrát. My s tím, že chceme postoupit do čtvrtfinále Což přece pro náš hokej není dobrá vizitka. Jde o celé jeho vnímání. Musíme ukázat větší sebevědomí. Ale vychází to už do dětí, na které pořád křičíme: Radši to vyhoď! Už v tu dobu v nich dusíme, aby si něco dovolili.“
Vycházíte z vlastní zkušenosti?
„Ano, u dětí se pohybuju, jezdím se dívat po republice na tréninky. A podobné tendence jsou jasně znát. Takhle tvořivé děti nevychováme.“
Jak hodnotíte, že svaz má takové problémy najít nového reprezentačního trenéra?
„Je to smutný. Ale zase to není to nejpodstatnější. Tam se vždycky někdo dá. Mně jde spíš o to, že nemáme ani trenéry k mládeži. K těm nejmenším. Což je horší. Protože zespoda to všechno vychází. Jakmile děti ani nenaučíme bruslit, je to větší problém.“
A když se přeci jen vrátíme k áčku, co na složitý proces hledání říkáte?
„Už před dvěma lety jsem říkal, že v Česku nemáme trenéry. A každý mi volal, že to není možný, že jich máme spoustu. Ale opravdu? (kroutí hlavou) Máme podle mě tři lidi, kteří by mohli nároďák vést.“
To je kdo?
„Růža (Vladimír Růžička), Martin Strakaa Libor Zábranský. To jsou podle mě jediní lidé, kteří by měli respekt a mohli by to dělat. Hokej vedou správným směrem, všichni je uznávají. Podívejte se na Plzeň, jak pod Stráčou vyrostla. A čeho dosáhl jako hráč, vyhrál Nagano, mistrovství světa, prosadil se v NHL. O Liborovi se ani nemusíme bavit, v trenérské roli si to prošel od žáčků po áčko, je jasné, kam Kometu dostal. Růžu jsem zažil na šampionátech, na olympiádě. Má můj respekt jako hokejisty. Ví, kdy co udělat, jak zasáhnout. Má obrovský cit. Je to smutné, ale máme opravdu jenom tyhle tři, kteří by to mohli vést.“
Svaz Straku se Zábranským oslovil, ale oni to z nejrůznějších důvodů odmítli.
„To nechci komentovat, to je jejich věc. Jenom tím chci říct, že těžko můžeme vychovávat děti a mládež, když náš hokej není schopný vyprodukovat ani trenéry. Jsou to spojené nádoby.“
Reprezentačním koučem se tedy s největší pravděpodobností stane Miloš Říha. Co na něj říkáte?
„Panu Říhu moc neznám, maximálně se s ním pozdravím. Takže nevím, co je to za trenéra. Na druhou stranu je pro mě hrozně smutné, že nedokážeme dostat k národnímu týmu člověka, který by měl respekt hráčů z NHL. Někteří z nich ani nevěděli, že právě pan Říha reprezentaci nejspíš povede. Pro mě je to nešťastné rozhodnutí. Ale víc to nechci komentovat. Jen jsem se snažil odpovědět na vaši otázku.“
Jak byste postupoval vy?
„Správně by měl být najatý generální manažer, který by o trenérovi měl rozhodnout. Ať si vybere hlavního kouče i realizační / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
03.06.2018, 17:53
Tam se bojí domácí téma nadhodit, protože nic. A tak okopávají kotníky úspěšnějšímu.
Vždyť je to každý rok stejné.
Real stav klubu (žalostný) se zamaskuje a pak už jen poudačky, jak nešlo konkurenční nabídce konkurovat a bla bla bla bla......
Vždyť je to každý rok stejné.
Real stav klubu (žalostný) se zamaskuje a pak už jen poudačky, jak nešlo konkurenční nabídce konkurovat a bla bla bla bla......
03.06.2018, 14:36
člověk trošku cestoval a skoro ztratil přehled..
no ještě, že nás ti pololosíci mají...
kdyby nás něměli jako téma, tak tam chcípl pes.... , pardon, polooslík.., protože tam je mrtvo... asi salfa sepisuje další várku virtuálních nabídek a další poudačky o tom, jak byl domluvený a hráč mu nakonec podepsal jinde..
jinak ti finové asi dobří.. :-))
no ještě, že nás ti pololosíci mají...
kdyby nás něměli jako téma, tak tam chcípl pes.... , pardon, polooslík.., protože tam je mrtvo... asi salfa sepisuje další várku virtuálních nabídek a další poudačky o tom, jak byl domluvený a hráč mu nakonec podepsal jinde..
jinak ti finové asi dobří.. :-))
03.06.2018, 13:37
03.06.2018, 12:55
03.06.2018, 12:00
Šup sem s nima, se všema třema! 
03.06.2018, 01:31
Hlavně at jsou ty brusle na zápasech. 
Jednička u nás jednoznačně Jarouš Pavelků.
Jednička u nás jednoznačně Jarouš Pavelků.
Zaregistrujte si své uživatelské jméno a nikdo se za vás již na fóru nebude vydávat! Základní registrace je zdarma.
Jsou diskuse vaším denním chlebem? Pořiďte si profi-registraci s vlastní ikonkou, prohledáváním dalšími službami. To vše jen za jednu SMS! více o profi registraci.
- Pro přispívání do diskuzního fóra je kromě základní registrace nutné zažádat o povolení Vaší přezdívky. Jste-li již registrovaní, autorizační e-mail s přezdívkou, kterou jste zvolili při registraci, odešlete na e-mailovou adresu redakce@mountfieldhk.cz. Heslo pro přihlášení na diskuzní fórum v e-mailu neuvádějte.
- Chcete-li udělat nový řádek, stačí zařádkovat enterem, netřeba používat html tagy.
- Děkujeme, že se zde na fóru budete chovat jako slušní lidé.
Redakce si vyhrazuje právo mazat vulgární, urážlivé nebo nesmyslné příspěvky, stejně tak příspěvky obsahující osobní útoky. V krajním případě pak odepřít přístup uživateli.
a je to..
A mají jich dost?
„Právě že ne. My jsme mívali Jaromíra Jágra, Martina Straku, Martina Ručinského. A další kluky z naganské generace. Hráli jsme si na ně. To si myslím, že teď chybí. Ale snad se i tohle zlepšuje, tedy pokud můžu mluvit o náš region. Malí kluci se snaží být jako my v Kometě, což mě hřeje u srdce. Protože to je přesně to, co potřebujeme. Je krásné, že titulem uděláme radost někdejším legendám. Sponzorům. Ale je super, že to ovlivní i ty děti. Aby měly svoje vzory. Z toho mám osobně největší radost. Proto je důležité, aby i nároďák opět vozil medaile. Aby ty děti měly vzorů co nejvíc.