Diskuzní fórum

Tak já bych spíš podpořil nákupem permice s bonusem, kde by třeba sedadlo bylo označené sponzorskou samolepkou nebo tak něco.

A když by klub v dlouhé pauze dodělal i burzu nevyužitých míst z permic (nemůžu jít a poskytnu svoje místo výměnou za kredit do fanshopu), zase by to zvedlo návštěvnost a hlavně cash za permice.

My máme nějaké legendy ? Možná tak Héňu no. 4

Zdravím všechny, chci podpořit sbírku, rád se přidám a ještě případně rád vyrobím ten šek, co by se předával před prvním zápasem.

Zdravím všechny, také podporuji sbírku a jestli bude potřeba vyrobím šek, který by se pak předel před prvním zápasem.

Díky moc!!! Krásná vzpomínka s bolavým koncem. Ten poslední zápas v Třinci a cestu zpátky nikdy nezapomenu..

Jednou jedinkrát město málem spadlo z totální hokejové euforie. Hradec Králové postoupil v roce 1993 do extraligy, od té doby se už stejná horečka neopakovala. Kdo ví, jestli by se nádhernému šílenství vůbec přiblížil stav, kdyby klub už pod hlavičkou Mountfieldu nejvyšší soutěž někdy vyhrál. Už asi těžko.

V poblázněném Hradci tehdy působil i klan Martinců. Otec Luboš měl roli sekretáře klubu, válela v něm vycházející útočná hvězdička Tomáš a z Pardubic se vrátil jeho starší bratr Patrik. Byli u toho, když Hradec postoupil do nejvyšší soutěže. A jasně, taky si pak vyžrali těžký konec, když došly peníze a klub zase rychle zamířil do první ligy.

„Ta radost, když jsme šli nahoru? Obrovská,“ líčí i po 27 letech Patrik Martinec. „Později jsem zažil ve Spartě titul, ale tohle bylo poprvé, navíc v klubu a městě, kde jsem vyrostl. Hradec postoupil do extraligy, tohle se tam v hokeji nikdy nepovedlo,“ vybavuje si i teď atmosféru plnou nadšení.

Tomáš (46) je dnes trenér, který ještě v poslední základní části vedl Hradec s Vladimírem Růžičkou. Patrik (4 byl sportovním manažerem ve Spartě, teď už čtvrtý rok učí hokej Korejce. „Táta nás vedl k tomu, že porážka je věc, se kterou se smířit nemůžete,“ říká mladší z nich. Jako hráči se hodně podobali, oba měří kolem 175 cm, žádní habáni. Oběma to pálilo. „Odmala jsme spolu ve všech sportech hlavně soupeřili. Až když Patrik nakoukl do dospělého hokeje, tak pro mě byl vzorem. Snažil jsem se mu vyrovnat, nebo být lepší než on. Škoda, že jsme si spolu zahráli jen v Hradci,“ mrzí dnes Tomáše. Patří mezi nejlepší hokejisty, které Hradec vychoval. Proto jim patří i místo v naší „Sestavě snů“.

A ještě v jednom byli stejní. Oba hráli skvěle fotbal. Tomáš si v mládežnické reprezentaci zahrál s Tomášem Řepkou nebo Patrikem Bergerem. „Brácha byl i ve fotbalovém nároďáku, mně to šlo taky, ale v době, kdy se to lámalo, jsem měl problémy s kolenem. A při hokeji to tolik nevadilo, jako při fotbale,“ vysvětluje Patrik, proč se dal na hokej. Tomáš? Stejný důvod, jen ho trápila kyčel. „Dřív to bývalo běžné, my jsme možná byli jedni z posledních obojživelníků. Můj spolužák byl Michal Šmarda, seděli jsme spolu v lavici. Dneska je asistent ve fotbalové Spartě, ten dal přednost fotbalu. A taky hrál ligu,“ dodává Patrik Martinec.

Dohromady odehráli Martincové v nejvyšší soutěži přes tisíc zápasů. Spolu si zahráli ale jen rok, doma v Hradci. Jejich tým skončil nakonec předposlední a v baráži spadl. „Problém byl, že město hokej nepodporovalo. Kdyby se k němu chovalo jako dneska, možná tam liga vydržela celou dobu. O Vánocích došly peníze, v té době jsme byli někde v prostředku tabulky,“ vybavuje si Patrik Martinec, po sezoně nejproduktivnější hráč týmu se 40 body.

Dav hledal viníka, dost nadávek se svezlo na Martince nejstaršího, že rozprodal mužstvo a že skončili klíčoví hráči jako Milan Nedoma nebo Petr Prajsler. „Táta hokej přitom nikdy nedělal, byl fotbalový trenér. Když se vrátil doktor Voda, tehdejší mecenáš, vybral si ho jako sekretáře, aby mu hokej spravoval. Těžko se dalo udělat něco jinak. Bylo to obrovské zklamání, úměrné tomu, jaké po postupu zavládla euforie. Návštěvy chodily bezvadné, lidi hokejem žili,“ má v hlavě Patrik Martinec i ty blbé časy, ne jenom, postup. Pramen zkrátka vyschl, nebylo kde brát, klub byl bez prostředků.

Po sezoně odešel Patrik do Sparty, Tomáš do Olomouce. Už se nikdy pracovně nepotkali, ani když skončili a první začal dělat manažera a druhý trénovat. „Naše cesty se rozdělily, vídáme se, bavíme se... My jsme jen tedy trochu paličáci, kdo ví, jestli bychom spolu vyšli. Já tedy věřím, že ano. Ale každý jsme teď jinde,“ vysvětluje Tomáš.

Mimochodem, ještě mají třetího bratra, nejmladšího Jakuba. „Vymknul se. Byť sport také zkoušel. Z nás tří je ale nejúspěšnější,“ usměje se Tomáš. Jakub Martinec nyní žije na Newfoundlandu (kanadský ostrov), získal doktorát, učí sborový zpěv na univerzitě, za manželku má Kanaďanku a živí se hudbou. „Z nás by měl nejlepší figuru, protože je velikej. Zkoušel to taky, pravda, ale sport ho vůbec nelákal, třeba ani na hokeje se nechodil dívat. Jeho to nebavilo,“ dodává Patrik. Přesně, jak říká prostřední z tria, Jakub se vymknul. Našel si svoji cestu a taky se mu daří. Všichni tři se dovedli prosadit.

Čistě teoreticky, jednou může nastat doba, kdy Patrik postaví mužstvo, Tomáš ho bude trénovat a Jakub nacvičí se sborem hymnu před play off. Krásná představa? Momentálně je k ní ale daleko asi jako z Jižní Koreje do Kanady a pak do Hradce.

Opět prosba o celý článek...

odkaz

Taky jsem si říkal (a teď opravdu vstupuju do hluboké řeky ), že v dnešní době je hodně online sportů, tedy i hokeje, a při streamování mohou diváci přispívat. Dokonce někteří chlapáci už nějaký zápas hráli, tak kdyby to šlo nějako takto zařidit, bylo by to dle mého super - třeba se domluvit s některými hráči, fanoušky, s někým z vedení, co by si troufli, třeba i více zápasů, rozšířit to co nejvíce mezi ostatní. Je to jen nápad, něco ke komunikaci

Virtuální hokejový zápas a podpora hradeckého klubu - fajn nápad. Finance se klubu budou určitě hodit a nemyslím primárně pro nákupy hráčů, ale pro chod klubu obecně a podporu mládeže především.
Kdo chce přispět a zúčastní se, jistě takovou aktivitu ocení, kdo ne, tak ne - třeba podporují jinou záslužnou činnost, nebo jsou jinak prospěšní a aktivní v nelehké době. Jen blbec sedí za PC a kritizuje
Hodně zdraví všem a brzy na zimáku

A 55 diktafonů

ano, vím, jsem člověk chybující, připojuji 12 aut.
na věci to nic nemění.

Nebo mě tak napadá znovuodehrání finále LM

Pavel Hynek => nový sportovní ředitel HC Verva Litvínov...

určitě máš, bláznům se nemá odporovat...

Zapomněl jsi ještě na mých 12 aut (v té třinácté garáži mám složený nábytek a jiné harampádí..)...

Jirko, tady se přemýšlí jak by mohli fanoušci podpořit své kluby. Lze to pochopitelně udělat různými způsoby, tak proč si s tím nevyhrát.
Ty máš díky svým 30-ti domům, 15-ti chatám a 13-ti garážím jistě jiné starosti, tak nech nám, méně schopným, možnost podpořit klub dle našich možností.

Jedinej komu tu hrabe seš ty, ale mám takovej pocit, že u tebe už to bylo před karantenou, možná už z dob Lorny, nemám pravdu?

Koukám, že tady dost lidem z té karanteny už hrabe - viz ty nesmysly s virtuálními zápasy a vyprodáváním hledištěm.

Smoleňák v pořadu čt - učítelka :-))

Zdravím, ještě jeden návrh,od jiného fanouška, na zápas:

Zápas MHK - MHK Legendy. Za legendy by,, mohli nastoupit´´ Šimi, Kudrnka, Alex, Rybka, Frigo a podobně.