Hradečtí kluci jsou šikovní, říká po příchodu ke staršímu dorostu trenér Jiří Slabý
Jiří Slabý v Hradci Králové dříve působil u mládeže, poté se přesunul coby asistent k hlavnímu mužstvu. Loni na jaře došlo na hradecké střídačce ke změně, a tak ho angažovala k prvoligovému týmu Mladá Boleslav. Po roce stráveném ve středních Čechách se v průběhu podzimu vrátil zpět do Hradce Králové, kde zaujal post hlavního trenéra starších dorostenců.
Po sezóně strávené v Mladé Boleslavi jste se vrátil zpátky do Hradce Králové. Jak se váš přesun zrodil?
Miroslav Vybíral odcházel, tak jsem byl osloven panem Hostákem. Bylo to pro mě milé překvapení. Myslím si, že zkušenosti s hradeckým hokejem mám velké, tudíž jsem nešel do cizího prostředí. Jsem rád, že jsem zase tady.
Po roce jste se vrátil pod Bílou věž. Jak velké změny jste zde zaregistroval?
Prakticky se všemi lidmi v klubu se znám, kromě jedné paní, která je tu nová (směje se). Jinak poznám všechny, ledaři počínaje, trenéry starající se o mládež konče. Téměř všechny obličeje jsou stejné a jsem rád, že je zase potkávám. Prostředí je skoro stejné, akorát se změnila kabina áčka, které hraje extraligu.
Může být extraliga v našem městě pro hráče v mládeži přínosem?
Rozhodně! Všichni hráči mají svoje vzory, a je dobré, když se zdejšímu extraligovému mužstvu daří. Kluci mohou vidět, že se v týmu objevuje například Lukáš Nedvídek, kterého jsem shodou okolností trénoval asi v osmé třídě. Vidí, že možnost dostat se do extraligy je, a je to pro ně motivace. Měli by se snažit, aby se tam také dostali a pokud bude někdo šikovný a bude na sobě pracovat, má šanci se tam probojovat.
Po působení u seniorů se vracíte k mládeži. Jaký je hlavní rozdíl mezi trénováním dospělých chlapů a teenagerů?
Rozdíl je to značný. U seniorů člověk řekne myšlenku a hráči ji dokážou rozvinout. Trenér u nich má záměr, naznačí ho a kluci ho sami provedou. Mnohdy i lépe, než jak si to trenér představuje. U mladých kluků se to vysvětluje do detailů. Hradečtí kluci jsou ale šikovní, není to s nimi až zas tak složité.
Přebíral jste tým po nelichotivé sérii pěti proher v řadě. Po vašem nástupu jste nestačili na Slavii, poté jste konečně zvítězili, když jste porazili České Budějovice. Co týmu nejvíce chybělo, že se mu příliš nedařilo?
Co bylo příčinou, nemohu posoudit, protože jsem u mužstva nebyl. Nastoupil jsem k týmu ze dne na den, musel jsem se rozkoukat a poznat kluky, které jsem do té doby znal jen podle jmen. Za ty roky, co jsem zde nebyl, se kluci samozřejmě změnili. Doufám, že se situace zlepší. Utkání s Budějovicemi naznačilo, že by mohlo dojít k obratu. Snad jsme tímto zápasem nastoupili na lepší výsledkovou cestu.
K tomu vám jistě může pomoci i reprezentační přestávka, že?
Doufám, že se k kluky v reprezentační pauze ještě více seznámím, a že během ní pochopí filozofii hry, kterou po nich chci. Je mírně odlišná od pojetí, které tým doposud předváděl. Kluci se to snaží plnit a hrát, co chci.
Po přestávce zajíždíte k zápasům do Liberce a Mladé Boleslavi. S jakým cílem tam pojedete?
Liberec je kvalitní mužstvo, dvakrát jsme ho sice porazili, ale jednoduché to nebude. Uvidíme, co se nyní podaří urvat. Do Mladé Boleslavi jedeme vyhrát.
Tam se určitě těšíte, když jste tam vloni působil…
Ano, těším se tam. Těším se, že tam vyhraji. (směje se)