Je zde obrovská konkurence. Už příprava bude mít náboj, těší Petera Frühaufa

Máte za sebou první část suché přípravy. Jaká byla? Klasická jako každý rok, nebo nějak specifická?
Byla úplně jiná. Nemyslím, co se týče zatížení a práce, ale byl to úplně jiný styl tréninku, než na jaký jsme zvyklí. Vím, že sem Marián Voda přišel s nějakým kreditem a je to progresivní typ mladého trenéra. Myslím, že příprava, kterou on určil, je přesně to, jakým směrem se v této době ubírá trénování a příprava na ligu. Bylo to jedenáct týdnů tréninku, což je dost, a myslím, že je každý velmi spokojený s tím, jaké ty tréninkové dávky byly a co všechno jsme natrénovali.

Tím, že byla příprava jiná, cítili jste jako hráči třeba odlišné svalové partie, jinou únavu?
Byli jsme hlavně zvyklí na klasickou atletickou přípravu, kde si dost hráčů něco neodtrénuje, protože to bolí – kosti, klouby. S Mariánem to bylo jiné v tom, že cviky a tréninky byly zaměřené na svalovou partii, kterou v hokeji využíváme. Proto myslím, že zranění bylo daleko méně než po minulé přípravě, protože tělo je navyknuté na nějaký pohyb a Marián pohyb z ledu přetransformoval do přípravy na suchu. Zaměřovali jsme se především na to, co hlavně budeme potřebovat. Každý posílil partie, které potřebuje k hokeji.

Zároveň jste chodili na led. Jak toto vnímáte? Bylo to příjemné zpestření, nebo naopak?
Někdo to nemá rád. Tím že jsem od Nového roku nehrál, jsem za to byl strašně šťastný a hrozně rád. Tréninky byly přizpůsobené dávkám na suchu, takže jsme tam spíše pilovali technické a bruslařské věci, práci s hokejkou. Podle mě to bylo skvělé, bylo to velmi dobré zpestření a člověk tím pádem nebude až tak daleko od kontaktu s ledem, až se vrátíme.

Jedenáct týdnů přípravy bylo ke konci cítit

Trénoval jste od začátku s týmem, nebo jste měl předtím individuální přípravu?
Začínal jsem od konce sezóny individuálně, chtěl jsem získat alespoň nějaký základ s tím, že jsem do toho pak vběhl s týmem. Měl jsem z toho trošku obavy, jak to vydržím. První týdny jsem toho měl opravdu plné zuby, ale postupem času se to ohromně zlepšovalo a pak už jsem se cítil skvěle. Pravdou je, že těch jedenáct týdnů bylo ke konci cítit, a to nejen na mě. Jsem rád, že jsem si to odkroutil s týmem, a teď zaslouženě odpočíváme.

Kde ten zasloužený oddych bude?
Pojedeme s malým do Itálie. Na sever je to do šesti hodin autem, pro něho ideální vzdálenost. Pojedeme si trošku oddychnout k moři do Bibione.

Další fáze přípravy začíná 27. července, 11. srpna vás čeká první přípravné utkání. Jak se těšíte, až konečně naskočíte do zápasu?
Těším se. Škoda že se nehraje evropská trofej, a to formátem jako dříve. Byly to zápasy jako řemen, soupeři byli zvučných jmen. Ale už tak se těším na hokej, že je mi úplně jedno, proti komu budeme v přípravě hrát. Je tady obrovská konkurence, těším se, jak s tím budeme zápasit, přetlačovat se mezi sebou a bojovat o fleky. Z mého pohledu je skvělé, že to bude mít už v přípravě náboj.

Simonova nejoblíbenější hračka? Jednoznačně hokejka!

Za necelé dva měsíce pak startuje extraliga. Už jste si představoval situaci, jak budete vjíždět na led před publikem, které burácí?
To je to, nad čím přemýšlí každý hráč, když nehraje. Představuje si situace, když je plná hala, děkovačku na konci zápasu. Těším se na úlevu po únavě, když se vyhraje zápas nebo třeba derby s Pardubicemi. Anebo kterýkoliv jiný zápas, to už je jedno. Když si zakřičíme s klukama v kabině… To jsou věci, které se nezapomínají, a člověk si to nese sebou, i když skončí. Proto se nedivím některým hráčům, že chtějí hrát do nevím kolika let, protože endorfin z vítězného zápasu se jednoduše vryje do paměti.

Fanouškům se podobně vrylo do paměti narození vašeho syna, prožívali to s vámi. Jak se má Simon?
Simon se má dobře, už má sedmnáct měsíců a poslední dva měsíce ho nezajímá nic jiného než hokejka a míček, puk mu je ještě těžký (usmívá se). Myslím, že ten hradecký princ by tady mohl jednou nějakým způsobem působit. Vidím, že ze všech hraček, které má, mu je hokejka nejbližší. Má to tak nějak vryté a nemůžu se dočkat, až ho budu vozit na zimák, i když to bude třeba v šest ráno, což nebude příjemné. Prošli si tím ale moji rodiče a projdu si tím velmi rád i já.

Takže cvičky a balet, o kterém jste před několika měsíci s nadsázkou mluvil, se nekoná?
(Usmívá se) Nevypadá to. Je pravda, že když je nějaká hudba v televizi, tak sem tam tancuje. Musím říct, že taneční talent má taky po mně. Myslím, že to použije jen na nějakých týmových akcích, když bude hrát hokej.

Dneska bude na webu rozhovor, ve kterém Peter #Frühauf ukázal, že na tohle skvělé #choreo z dílny #FanklubHK rozhodně nezapomněl. :-)

Fotka zveřejněná uživatelem Mountfield HK (@mountfieldhk), Čec 16, 2015 v 6:58 PDT