Jiří Slabý: Úspěch staršího dorostu zajistilo nasazení hráčů už v letní přípravě
Ne úplně ideální začátek, postupné zlepšení a skoro zlatý finiš – tak by se ve zkratce dala shrnout sezóna 2014/15 v podání staršího dorostu. Ten se nakonec musel sklonit pouze před třineckými Oceláři, se kterými ale Hradečtí jako jediní v play off uhráli aspoň jednu výhru. Svůj pohled na skončený ročník, letní přípravu a cíle s takřka novým mužstvem předkládá osoba nejpovolanější: hlavní trenér Jiří Slabý.
Kdybyste měl zavzpomínat na uplynulou sezónu: Co byl podle vás hlavní důvod velkého úspěchu v podobě druhého místa?
Myslím si, že to určitě byl přístup hráčů, který se projevil už na začátku letní přípravy, kdy jsme ani netušili, že se dostaneme takhle daleko. Ale ten přístup a zdravé nabuzení už tam bylo. Kluci chtěli dokázat vyrovnat nejlepší klubové umístění ve své kategorii, což bylo čtvrté místo. To byl prvotní cíl, který se ozýval v kabině. Osobně jsem byl opatrnější, protože vím, že play off je těžká soutěž, nakonec i základní část byla těžká. Museli jsme bojovat o postup do finálové skupiny prakticky až do posledního kola. Nicméně hlavním důvodem úspěchu bylo podle mého nasazení kluků už v letní přípravě.
Osobně jste si už uvědomil, jaký skvělý výsledek starší dorost uhrál, nebo vám to stále nedochází?
Pochopitelně z toho mám radost, úspěch to je, ale stále se mi v hlavě promítá obrázek z Třince, kdy jsem klukům ještě na začátku utkání říkal, že je vždycky lepší se radovat, než se dívat na ty radující. A nám se bohužel stalo to, že jsme se dívali na radujícího se soupeře. Ale stejně si myslím, že jsme ve finále odehráli parádní zápasy, a je strašná škoda, že jsme to nedotáhli… Ale určitě si to uvědomuji, je to hezký pocit.
Většina z loňského týmu se vám rozuteče, máte v plánu být s těmito hráči nějak více v kontaktu, komplexně je sledovat?
Určitě se kluky snažím sledovat, protože když vám někdo takový projde rukama, máte vždycky radost z jejich úspěchů. Myslím si, že to dělá každý trenér, aby měl takovou, dá se říct, zpětnou vazbu. Neříkám ale, že když má někdo nějaký úspěch, že je to záležitost vyloženě jednoho trenéra, to určitě ne. Je to spolupráce vícero trenérů, kterým hráči prošli rukama v různých věkových kategoriích.
Do týmu se stěhuje šestnáct hráčů mladšího dorostu
Suchou fázi tréninku s vámi začala šestnáctka hráčů z loňského mladšího dorostu, což jsou dvojnásobní, úřadující mistři republiky. Můžete mít jiné cíle, než vybojovat titul?
Víte co, ono je to hrozně zrádné. Pochopitelně bychom měli mít nejvyšší cíle. Nebudeme se za něco schovávat, chceme hrát co nejlépe, ale v sezóně je spousta faktorů, které rozhodují utkání. A to může znamenat úspěch i neúspěch. Navíc přechod z mladšího dorostu do staršího není tak jednoduchý. O tom se přesvědčili i kluci vloni, kteří ze začátku sezóny měli problémy se zvyknutím si na tempo, uvědoměním si toho, že se hraje víc takticky, takže hokej je zase o stupínek výš než v mladším dorostu. Takže ten přechod není jednoduchý, a my se budeme muset snažit rychle si na to zvyknout. Pak bude na klucích, aby předvedli, co umějí. Myslím si, že hokejového umu je v nich dost, je jen potřeba, aby si nemysleli, že to půjde samo, že vyhráli dvakrát, tak vyhrají i potřetí – bylo by hezké, kdyby se to dalo takhle naplánovat (usmívá se), ale jednoduché to rozhodně nebude. Podle mého jsou ale kluci rozumní, takže budou poslouchat to, co jim řekneme, a budou se snažit dosáhnout úspěchu.
Sledoval jste mladší dorost na loňském domácím šampionátu při tažení za jejich druhým titulem v řadě?
Určitě jsem se díval. Pochopitelně jsem kluky sledoval – to by ani nešlo nekoukat se, protože to je taky fantastický úspěch, to co dokázali, to je velká paráda. Takže jsem hráče sledoval, mám určitou představu o tom, jak hrají, ale uvidíme až v konfrontaci s kluky ze staršího dorostu. Tam je přece jenom síla a váha jednotlivých hráčů soupeře už trochu někde jinde, takže je trošku těžší se prosadit. Uvidíme, jak to dopadne.
Jak probíhala suchá příprava, došlo ještě k nějakým dalším změnám v týmu?
Změny v týmu prakticky nejsou, protože k nim není důvod, ty dva hráčské ročníky jsou plné. Pochopitelně se nebráníme příchodu špičkových hráčů, kteří by ještě zvýšili konkurenceschopnost mužstva. Máme tu na zkoušku Patrika Mašína z Kolína, jinak v podstatě máme stejné mužstvo, které před dvěma roky vyhrálo titul v kategorii mladšího dorostu.
Myšlenkám na hokej se nelze vyhnout ani na dovolené
S týmem jste během letní přípravy zavítali i na ledovou plochu. Hodnotíte tuto inovaci pozitivně?
Bylo to pro nás novum, ale jsem přesvědčen o tom, že to byla naprostá paráda. Už minulé letní přípravy jsme se snažili využívat inline hokeje, aby kluci měli odreagování a nebyl to jenom dril. Letos se povedlo to, že v Hradci byl i přes léto led, což bylo vážně dobré. Zkusili jsme si i věci, na které nebývá v průběhu sezóny až tolik času. Takže jsme se toho snažili využít už nyní, kdy jsme měli klid a nemuseli nikam pospíchat. Zkoušeli jsme situace, které se opravdu v tréninku během sezóny neobjevují až tak často, takže za mě paráda, je to opravdu dobré.
Jak vnímáte spolupráci s novým asistentem u týmu, Martinem Štohanzlem?
Je to člověk, který, jak se zdá, je se mnou na stejné vlně. Máme stejný pohled na hokej, což je podle mého velice dobré. Otázku kompetencí budeme řešit až v samotné sezóně. Je to trenér, který se snaží o to, aby kluci hokejově rostli, což je samozřejmě zájmem nás všech. Hokejový pohled, nastínění toho, co a jak chceme hrát, tak to máme, dá se říct, oba úplně stejné, což je moc dobře. Myslím, že pro mužstvo to bude určitě přínosem.
Zabýval jste se na dovolené často hokejem?
Nejsem typ trenéra, který by dokázal hokej úplně vypustit. Samozřejmě jsem se snažil si odpočinout a věnovat se i manželce a vnoučátkům. Ale hokej se mi hlavou honí vlastně pořád. Možná i proto, že oba synové ho hráli a při každém našem rodinném setkání se hovor vždycky točí i okolo hokeje. A samozřejmě jsem i netrpělivě očekával, až se dozvím rozlosování a také případné změny pro nadcházející sezónu.