Starší dorostenec Jaroslav Dvořák: Budeme pilovat střelbu, musíme začít dávat góly
Starší dorost má za sebou hektické období. O postup do elitní nadstavbové skupiny, která zajišťuje účast v play off, musel bojovat až do posledního zápasu. Úkol se mu nakonec podařilo splnit, jenže v úvodních dvou kolech nadstavby přišly i přes dobrý výkon dvě porážky. Hradec trápila produktivita, vždyť proti Chomutovu i Plzni měl k dispozici více jak čtyřicet střel. Toho si je vědom i Jaroslav Dvořák.
Jardo, i přes větší aktivitu a poměr střel jste Plzni podlehli 0:2. V čem vidíte příčinu porážky?
Bohužel jsme nenastříleli góly, ale i přesto bych chtěl kluky pochválit, že jsme do zápasu dali všechno. Makali jsme, dali do toho srdíčko a bojovali až do konce. Je to holt jen o gólech, takže se musíme o tréninku víc zaměřit na střelbu a zapracovat na ní.
Vaší Achillovou patou byly také přesilovky. Soupeře jste drželi pod tlakem v pásmu, ale proměnit jste nedokázali ani jednu…
Hlavním problémem pro nás byl gólman Plzně, který chytal opravdu výborně. Měli jsme mu asi víc stínit, aby neviděl, stát před ním. Jinak si myslím, že jsme hodně stříleli, ty střely od vrchu byly dobré, přesilovky jsme taky sehráli dobře, ale jejich brankář měl prostě výhled a všechno pochytal.
Vy osobně jste byl v utkání hodně vidět, na hostujícího muže v masce jste vyslal několik nebezpečných střel, které poskakovaly v brankovišti. Necítil jste už pak bezmoc, když jste se stále nemohl prosadit?
Pořád jsem věřil, že se to prolomí. Snažil jsem se dost střílet, cpát všechny puky do brány, ale měl jsem smůlu. Bohužel nejen já, ale střelecky se nedařilo nikomu z nás.
Šance mám, proměnit je ale nedokážu
V dosavadních 21 odehraných utkáních jste si připsal 10 bodů. Jak jste spokojen s bodovým přídělem?
Spokojený se statistikami moc nejsem, protože mám za zápas hromadu šancí a nedokážu je proměnit. Myslím si, že mám vždycky hodně střel, ale tuhle sezonu mi to, alespoň zatím, moc nelepí.
O postup do nadstavby zajišťující přímý postup do play off jste museli bojovat do poslední chvíle. Jak jste situaci vnímali?
Rozhodně už jsme měli vyhrát zápas v Jihlavě, který jsme hráli den předtím. Byli bychom už klidnější, bohužel se to nepovedlo. Proti Letňanům jsem ale věřil, že urveme tři body a všichni půjdou do utkání naplno. Myslím, že jsme to měli v hlavách, a tak nějak věděli, že vyhrajeme.
Rozhodující zápas jste sehráli proti Letňanům, které se sice nacházejí na posledním místě tabulky, ale vašemu celku zápasy s nimi příliš nesvědčí…
Měli jsme před nimi pokoru, protože jsme si uvědomovali, jaké jsme s nimi letos sehráli zápasy. Do zápasu jsme ale nastoupili s jedním jasným cílem, kterým bylo vyhrát. Samozřejmě, že jsem byl nervózní, kluci taky, ale snažili jsme se nervozitu hodit za hlavu a jít do utkání naplno.
O svátcích moc volna nebude
Nyní vás až do 8. ledna, kdy zajíždíte na Slavii, čeká zápasová pauza. Jaký bude program nejbližších dní?
Co se týče tréninků, tak myslím, že teď budeme hlavně hodně pilovat střelbu, protože nutně musíme začít dávat góly. Vysíláme strašně moc střel, ale nedokážeme je proměnit, takže se musíme naučit dostat střely do branky, nehrát všechno na prázdnou bránu, ale tlačit se před ní a zkoušet to tam i s gólmanem natlačit.
Blíží se Vánoce, svátky klidu, kterého si ale vy osobně moc neužijete. Odjíždíte na reprezentační turnaj...
Někteří z nás jedeme na sraz reprezentace, který začíná hned v neděli a budeme tam až do 23. prosince. Na Vánoce jedeme domů a potom mezi svátky až do Silvestra letíme do Finska. Až se vrátíme, tak se normálně budeme připravovat s klubem na zápasy. Čekají nás dvě utkání v Praze, kam pojedeme vyhrát.
Jaký je pocit dostat šanci oblékat národní dres a hájit národní barvy?
Je to pro mě velká zkušenost. Hraje se tam úplně jiný hokej, všechno je strašně rychlé. Veškeré přihrávky se musí hned dát dál, hráči se tlačí do brány. Je to odlišný hokej, než tady v dorostu, ale pořád je to, jako všude, hlavně o gólech.