Chceme hrát útočný hokej atraktivní pro diváky, avizuje před sezónou Václav Sýkora

V létě odehrál Hradec celkem devět zápasů s bilancí sedmi výher a dvou porážek. Jste kromě výsledků spokojen i s herním projevem a přístupem mužstva k jednotlivým duelům?
Pro nás herní příprava začala velice brzy – po týdnu na ledě – silně obsazeným Mountfield Cupem. Toho se tým zhostil výborně. Příprava pak pokračovala se soupeři z extraligy nebo WSM ligy. V utkáních jsme nechtěli klást důraz na výsledky, ale spíše na trénink. Proto jsme i v den utkání měli normální ranní trénink, což trošku ovlivnilo další zápasy. Můžu říct, že tým pracoval dobře a až na výjimky přistoupil dobře i k zápasům. Když budu mluvit o utkáních třeba v Olomouci nebo Brně, nelíbilo se mi, že jsme velmi dobře odehráli část zápasu, ale ne celý. Byly tam momenty, kdy jsme vypadli z rytmu, přestali dodržovat systémové věci a ani nasazení nebylo vždycky stoprocentní.

Závěr přípravy jsme měli trochu rozhozený absencí některých hráčů, ať už kvůli zranění nebo kvůli účasti dvou hráčů na olympijské kvalifikaci. To nám narušilo přípravu hlavně v souhře, protože jsme netrénovali ve složení, ve kterém začneme hrát extraligu. To bylo trošku mínus, ale samozřejmě se s tím dá těžko něco dělat, to prostě vyplynulo. Musím říct, že kromě závěru přípravy jsme neměli zraněné hráče, což bylo pozitivní. V závěru se sice zranění stala, většinou to ale nebylo nic vážného a šlo maximálně o týdenní výpadek. Výjimka je u Martina Pláňka, který ještě pořád není stoprocentně fit a je otázka, jestli vůbec bude připravený naskočit do prvního zápasu. Zatím to vypadá, že spíš ne. Všichni ostatní hráči by ale měli být v pořádku a připraveni v pátek nastoupit.

Jsme rádi, že se vyřešila hlavní otázka centrů

Do týmu přišlo mnoho nových hokejistů, ať už to byli obránci, brankář nebo kýžení střední útočníci. Jste spokojen s tím, jaký kádr máte nyní k dispozici?
Měli jsme nějakou představu, ale samozřejmě nebylo možné splnit všechny požadavky, a to i z ekonomických důvodů. Tam je vždycky určitý limit, přes který nemůžete jít. Takže jsme si museli určit priority, a tou naší bylo doplnění na postech středních útočníků, co že se nám podařilo. Jsme velice spokojeni, jak jednání proběhlo s Andrisem (Džerinšem), o trošku méně, jak se protáhlo s Ryanem (Potulnym). Jsme ale rádi, že se vyřešila hlavní otázka centrů a Ryana jsme nakonec podepsali, i když se k týmu připojil pouze týden před extraligou.

Jak už jste zmínil, Ryan Potulny se k týmu připojil prakticky na poslední chvíli. Bude mu tedy asi chvíli trvat, než si v mužstvu zvykne, že?
Jinak to ani nejde. Musí se adaptovat, jeho první tréninky byly ovlivněny časovým posunem, taky si musí zvyknout na změnu prostředí. Určitě pro něj byly první dva tři dny náročné, navíc ten třetí už hrál první utkání. Je jenom otázka, jak se do toho za pochodu dostane a sehraje se se spoluhráči, se kterými hraje v útoku.

K soupeřům musíme přistupovat se vší vážností a pokorou

Nové hráče nepřivedl jen Hradec, ale posilovaly i ostatní extraligové celky. Máte nějaké tipy, kdo by letos mohl hrát na špičce tabulky?
Já strašně nerad tipuju, ale odhady samozřejmě mám, sledovali jsme odchody a příchody v jednotlivých týmech. Jak je tipování ošidné bylo vidět třeba v minulé sezoně, kdy některé týmy oproti papírovým předpokladům hrály na špici a ty, u kterých se to vůbec nečekalo, hrály ve spodních patrech. Ale když budu jmenovat z mého pohledu opravdu silné týmy, je to určitě Kometa, Sparta a Třinec, u kterého je to myslím nejvýraznější. Posílily ale i jiné týmy, jako jsou třeba Pardubice. A vůbec tím nechci podceňovat další soupeře, včetně Boleslavi, která podle mě i přes velkou fluktuaci hráčů kádr doplnila tak, že ho oproti loňsku ještě posílila. To je ale spíš takový fanouškovský pohled, pro nás je nejtěžším soupeřem ten, proti kterému zrovna hrajeme. V tu chvíli totiž nelze nic plánovat nebo kalkulovat. Ke každému soupeři musíme přistupovat se vší vážností – ne s přílišným respektem, ale s pokorou. Podle mého názoru bude extraliga velice vyrovnaná.

Vašimi asistenty se pro ročník 2016/17 stali trenéři Tomáš Martinec a Pavel Hynek. Vyhovuje vám spolupráce s nimi? Víte, co od nich můžete očekávat?
Oba dva znám výborně. Tomáše jsem poznal v Litvínově ještě jako hráče, a pak jsme spolu ještě spolupracovali v závěru loňské sezóny. S Pavlem jsem několik sezón pracoval a známe se už dlouho. Nemáme žádný problém, věci diskutujeme a bavíme se o nich. Ne vždy se úplně shodneme, ale když uděláme nějaké závěry, tak je všichni dodržujeme a máme na hráče stejné požadavky. Myslím, že z tohoto pohledu je spolupráce výborná.

Chtěli bychom hrát aktivní, útočný a agresivní hokej

Na pozici sportovního manažera působí od konce minulé sezony bývalý hradecký útočník Jaroslav Kudrna. V čem přesně spočívá jeho nynější funkce?
Jarda nás propojuje s vedením, řeší s námi ty nejkonkrétnější otázky, které se týkají přímo hráčů, kabiny a tréninkového procesu. Propojuje nás v podstatě i ve spolupráci s Litoměřicemi, i když tam se snažíme řešit věci přímo po trenérské linii, jelikož je to nejrychlejší a nejefektivnější. Funguje jako mezičlánek mezi námi a vedením.

V minulých letech byl Mountfield znám svou defenzivní hrou, i když loni už se snažil více směřovat k ofenzivnímu hokeji. Jaký systém budete chtít v hradeckém mužstvu praktikovat vy?
Určitě bychom chtěli hrát hodně aktivní, útočný a agresivní hokej, ale zároveň vyvážený do obrany, protože dnes už to jinak nejde. Ale gró by mělo být, že chceme hrát velice aktivně, napadat v útočném pásmu, snažit se už tam získat puk, neposouvat zbytečně obranu do středního a obranného pásma. Doufám, že se nám to bude dařit. V přípravných zápasech se ukazovalo, že bychom toho měli být schopni. Samozřejmě tento styl klade velké nároky na fyzickou kondici a bruslení, na tom je postavený. Uvidíme, jak se nám to bude dařit. Myslíme si, že takovýto styl je atraktivní i pro diváky, pro které se hokej hraje, a my chceme, aby se jim líbil. Chtěli bychom, aby z agresivity vyplývalo co nejvíc brankových příležitostí. Hodně jsme se také soustředili na zakončení, abychom vytvářeli tlak na soupeřovu branku a nehráli po rozích. Ale je to dlouhodobější proces, a jak se nám daří uvidíme, až začne extraliga.

Stejně jako hráči se těšíme, že končí příprava a začíná soutěž

V prvním klání vás čeká Mladá Boleslav, tedy mužstvo, které Východočechům v loňském play off ukončilo sezonu. Berete utkání jako jakousi odvetu nebo se za čtvrtfinálovou sérií už neohlížíte?
Jede se od znova, musíme se poučit z toho, jak loňské čtvrtfinále probíhalo. Boleslav tou hrou, kterou praktikovala – a myslím, že velice podobnou bude praktikovat i v této sezoně –, dokázala přes Mountfield přejít. Pro nás je to ponaučení a samozřejmě z toho vycházíme v přípravě na páteční zápas. Na ledě se ukáže, jak jsme schopni jejich hře čelit. Neberu to jako odvetu, ale jako vykročení a začátek do nové sezony.

Coby trenér jste toho na lavičkách různých týmů zažil již mnohé. Je tedy pro vás i po letech start nového ročníku stále speciální nebo ho již berete jako zaběhnutou věc?
Rutina to v žádném případě není, soutěž je to, proč vlastně tuhle práci děláme. I když příprava trvá dlouho a je náročná, je to úplně něco jiného než samotná soutěž a zápasy. To platí jak pro hráče, tak pro nás trenéry. Úplně stejně jako oni se těšíme, že přípravné období končí a že začíná vlastní soutěž.