Akademie ČH
st 21.5.2014 | Martin Voltr

Hradecká mládež dotahuje špičku. Kluby nás začínají brát vážně, říká Tomáš Martinec

Sezóna 2013/14 se do kronik hradeckého hokeje navždy zapíše tučným písmem především díky návratu extraligy po dvaceti letech. Další velké kroky směrem k republikové elitě ale provedla také mládež pod hlavičkou Královských lvů, ať už se to projevilo mistrovským titulem mladších dorostenců, nebo další obrovskou spoustou hokejových talentů v základně. Za celým ročníkem se ohlíží šéftrenér mládeže Tomáš Martinec.

Začněme od toho, co v uplynulém ročníku jednoznačně potěšilo. Velkou radost vám udělaly oba extraligové dorosty, že?
Určitě, oba dorosty měly úspěšnou sezónu. Dalo by se říct, že jsou to naše silnější ročníky, u kterých začíná budoucnost hradeckého hokeje a na kterých bychom do budoucna chtěli stavět. Starší dorost se v konkurenci extraligových týmů probojoval do play-off, kde sehrál vyrovnanou sérii se Slavií, a o mistrovském mladším dorostu už se napsalo hodně. Úspěch obou kategorií byl navíc podtržený tím, že spousta hokejistů se dostala do mládežnických reprezentací.

Naopak juniorům se cíl nepodařil. Extraliga zůstala tentokrát hodně vzdálená...
V juniorce je cíl každou sezónu stejný, ale tentokrát jsme bohužel věděli, že je nereálný. Do Hradce se přesunula extraliga z Budějovic a vznikly dva subjekty, kde se A-tým rozdělil od juniorky, takže nemohlo dojít k prolínání hráčů. Tím pádem jsme věděli, že cíl postoupit je nereálný, ale i tak jsme se o to chtěli pokusit. V první části soutěže juniorka prokazovala výkonnost, suverénně vyhrála skupinu, ale bohužel v nadstavbě nestačila na Porubu a neprobojovala se do baráže.

Víme, že právě v ročníku 1995 nás trochu tlačí bota, není tam tolik hráčů s extraligovým potenciálem. Je pro nás hlavní úkol a momentálně na tom intenzivně pracujeme, abychom sem přivedli hráče ročníku 95, kteří budou mít kvalitu na to, abychom mohli bojovat v baráži o postup do extraligy.

Junioři v nadstavbě narazili na týmy z východní skupiny, kde měli problémy v celé řadě zápasů. Myslíte, že hrát proti moravským týmům je pro ty české zkrátka těžší?
Co se týče moravských týmů, jejich výhodou bylo, že skoro všem hrála první pětka během sezóny za A-tým. Ať už první nebo druhou ligu dospělých, což je možnost, kterou naši kluci neměli. Chodili hrát do kraje, což je samozřejmě rozdíl. Ale neřekl bych, že hrají až tak jiným stylem. Na Moravě je hodně týmů, hodně hráčů a o něco větší konkurence, což vidíme i v dorostech. Možná že jejich skupina je vyrovnanější, zatímco v té naší jsme neměli konkurenci. Bez problémů jsme ji s velkým náskokem vyhráli, ale v nadstavbě jsme najednou měli problémy.

Zpátky k dorostencům. Oba týmy zaujaly v novém roce perfektními výkony i výsledky, jaké v Hradci Králové nebyly dlouho k vidění. Souhlasíte, že hráči byli výborně fyzicky připraveni? Starší dorostenci prokazovali kvalitu, ačkoli hráli na tři pětky, mladší dorostenci takhle uspěli v semifinále i na mistrovství republiky.
To můžu potvrdit. Jsem přesvědčený, že ve druhé polovině soutěže se v zápasech začal ve větší míře projevovat tréninkový proces, který jsme si v klubu nastavili. Chvilku trvalo, než si na to kluci zvykli, ale potom když to dokázali přenést do hry, šli výsledkově nahoru.

Jaké jste měl vůbec z ostatních klubů ohlasy na mistrovský titul mladších dorostenců?
Samozřejmě to byly pozitivní ohlasy a nejen po zisku titulu, ale už během celé sezóny. My jsme se na to pořád dívali dost kriticky, ale od začátku nás všichni pasovali do první čtyřky a neměli sebemenší pochyb o tom, že bychom tam měli být. Sbírali jsme ohlasy na naše výkony, na přístup kluků a hlavně na soudržnost týmu. Musím říct, že i na republice jsme byli překvapení, že nám jako outsiderovi ostatní týmy přály. Vyzdvihovaly soudržnost týmu a kolektivní pojetí, kterým jsme je přehrávali.

Máme příjemné starosti, jak se o děti postarat

Jak byste se ohlédl za sezónou žákovských kategorií?
Když to vezmeme od nejstarších, osmá a sedmá třída prožily velice úspěšnou sezónu. I co se týče výsledků, protože osmá třída se v žákovské lize pořád pohybovala v horní polovině tabulky a sedmáci dokonce celou soutěž vyhráli. Oba týmy navíc během sezóny sehrály spoustu kvalitních turnajů, kde si vedly výborně. Tyhle ročníky jsou pro nás do budoucnosti příslibem. Pro hráče ročníku 2000 teď zase nastává to těžké období přechodu do mladšího dorostu, ale už během sezóny do něj nějakých pět hráčů nakouklo. Co se týče ročníku 2001, tam vidíme velký potenciál a letos budeme mít ty nejvyšší cíle.

Formátem soutěží bylo dané, že se hráči mezi nimi mohou prolínat. V některých zápasech osmé třídy nám tak hrálo sedm nebo osm mladších kluků, kteří si o to řekli svými výkony. Nabrali spoustu zkušeností a uvidíme, jak se jim je letos podaří zúročit. Určitě pro ně bude velkou motivací, že od téhle kategorie se už hraje mistrovství republiky, na které se budeme chtít dostat.

A co mladší žáci, tedy pátá a šestá třída?
Zhruba od mladších žáků dolů pro nás nejsou na prvním místě výsledky. Zaměřujeme se především na rozvoj dovedností a herních činností jednotlivce. I tady došlo k výraznému zlepšení a hráči se výkonnostně posunuli nahoru.

Už jste nakousl prolínání hráčů mezi kategoriemi v mladších i starších žácích. Jak se vám celkově tento systém, kdy mladší z kategorií vždy hraje krajskou soutěž a starší žákovskou ligu, zamlouvá?
Myslím, že ten systém není špatný. Samozřejmě je v obou případech obrovský rozdíl mezi krajskou soutěží a žákovskou ligou. Ti hráči, kteří jsou momentálně napřed, hrajou žákovskou ligu, a zase to naopak pomůže těm, kterým to ve starší kategorii ještě tolik nejde a v nižší kategorii dostanou prostor, aby se rozehráli. Pomůže jim to dotáhnout se na ostatní, mají možnost se vyhrát.

V nejmladších kategoriích vás jistě těší především to, jakým způsobem se rozrůstá naše základna hokejistů.
Máme obrovskou základnu dětí, které se nám v minulých letech přihlásily a pořád se nám hlásí. Dělají nám obrovskou radost. Pro příští sezónu budou mít ročníky 05, 06 a 07 v soutěži dva týmy. Jsme rádi, jaký je zájem o hokej, že to kluky baví. Je to i díky přístupu trenérů a lidí, kteří u těch ročníků pracují. Máme příjemné starosti, jak se o všechny ty děti postarat a zajistit jim soutěže a zápasy, aby si mohly zahrát. Za ten zájem musíme poděkovat i rodičům, budeme se snažit je nezklamat.

Přicházejí k nám hráči z ostatních extraligových týmů

Hradec Králové vždy platil v republikovém měřítku za malý klub. Souhlasíte, že už jím přestává být?
Stále víc pronikáme do podvědomí ostatních klubů. Už na nás koukají trochu jinak a začínají nás brát vážně, což nám samozřejmě dělá radost. I na svazu jsou příznivé ohlasy na to, jak se v Hradci Králové pracuje s mládeží. Navíc se nám hlásí spousta nových hráčů, talentovaných, kteří by rádi přišli do našeho klubu. I to je naše vizitka, že se tady za poslední roky udělalo hodně práce. Chtěli bychom poděkovat všem trenérům, vedoucím a všem lidem, kteří se na hokeji v Hradci Králové podílejí, ať už těm profesionálním, nebo dobrovolným.

Přitom dřív byl Hradec místem pro rozjezd talentovaných hráčů, kteří pak odešli jinam. Cítíte, že už se to otáčí?
Ano, dřív nám hodně hráčů odcházelo, ale teď už se to začíná otáčet v náš prospěch a naopak k nám z okolních extraligových týmů přicházejí. Celá základna mládeže se nám neustále rozšiřuje. Dneska má spoustu kluků velký zájem hrát za Hradec.

Snažíme se neustále zlepšovat podmínky pro hráče, za což musíme poděkovat především městu a Mountfieldu. Je to podpořené i přesunem extraligy do Hradce, protože kluci tady teď mají možnost sledovat nejlepší hráče v republice a špičkový hokej. Díky té podpoře mládeže se snažíme vytvářet dětem i rodičům nadstandardní podmínky, třeba i tím, že máme jedny z nejnižších příspěvků v republice a od mladšího dorostu výš už příspěvky neplatíme vůbec, což jsme možná i jediní v republice.

Dotáhnout se mezi špičkové mládežnické kluby je ale běh na dlouhou trať, že?
Nemáme svazovou akademii, což nahrazujeme Krajským centrem talentované mládeže. Pomalu se snažíme dostat na stejné podmínky, jako mají v akademiích. Hráči tady mají celý den k dispozici posilovnu s nejmodernějším vybavením, mají tady střelnici. Můžou přijít ze školy a před tréninkem se ještě zlepšovat a zdokonalovat, pracovat na sobě. Řada z nich to také využívá, na hráčích je vidět chuť. I tím, že se k nám hlásí další hráči, se zvedá konkurence a nutí to ostatní na sobě ještě víc pracovat. To samozřejmě ulehčí práci i nám, trenérům.

Chystáte pro mladé hokejisty další možnosti, jak se zlepšovat?
Kromě letního powerskatingu teď chceme zrealizovat i speciální letní kempy pro brankáře, obránce a útočníky, protože víme, že poptávka kluků po zlepšování se je veliká. Pak i na ledě se k těm speciálním kempům pro hráče určitě budeme vracet. Snažíme se taky rozšiřovat realizační týmy. K juniorce přišel zkušený trenér a bývalý vynikající hokejista Aleš Krátoška, který bude pomáhat i u jiných kategorií. Zapojujeme také bývalé hradecké hokejisty, jako jsou Josef Marha nebo Michal Pahulák. I Jarda Kudrna se chce postupně ještě víc zapojovat do tréninků. Zase chceme využít patrony mládežnických kategorií, protože pro kluky znamenají zpestření. Přece jenom je to pro ně velká motivace, když za nimi na trénink přijde extraligový hráč.

Už jste zmínil reprezentační pozvánky, které jsou pro klub velkým vyznamenáním. Cítíte, že i svaz a trenéři národních výběrů se na Hradec dívají jinak?
Je to tak, vidíme to a jsme za to rádi. S reprezentačními trenéry jsme ve spojení, samozřejmě i díky Mountfieldu a extralize nás už berou trochu jinak. Je to ale o tom, že ti kluci si o pozvánky říkají svými výkony v dorosteneckých soutěžích. Zavazuje nás to k další práci s těmi nejtalentovanějšími kluky, pro které máme ještě další speciální dovednostní tréninky.

V dubnu vás jistě také zaujala reprezentace do 18 let, které ve Finsku získala stříbrné medaile. Co jste na tenhle úspěch říkal?
Samozřejmě jsem to pozorně sledoval, je to obrovský úspěch. Jak říkal Jakub Petr, je to i vizitka trenérů v klubech. Opravdu si myslím, že v poslední době jde naše mládež nahoru, a uvidíme, jestli to v reprezentaci potvrdí i ty další silnější ročníky 97, 98, 99. Já věřím, že ano a že to s tou naší mládeží není tak špatné.