Rozhovory
st 29.12.2010 | Petr Neckař

Jan Hruška: Zápas jsme dotlačili do vyrovnání a v prodloužení už to byla loterie, která nám vyšla

Hradec Králové se v pondělí na ČEZ Stadionu utkal s týmem HC Olomouc. Po třetí třetině byl stav 3:3 a přišlo na řadu prodloužení, v němž byli úspěšnější hradečtí hráči. O následující rozhovor jsme požádali Jana Hrušku, střelce prvního gólu.

V desáté minutě utkání jsi vstřelil první branku Hradce. Lukáš Chmelíř střílel od modré čáry, brankář jeho střelu vyrazil a ty jsi neměl problém s dorážkou. Ideální začátek zápasu – souhlasíš?
Určitě. Ten gól jsem dal v přesilovce. Jsem rád, že jsme ji využili. Domluvili jsme se, že Chmelda - Lukáš Chmelíř - bude hrát na modré čáře a že to budeme hrát přes něj a on bude střílet, protože má výbornou střelu. Snažili jsme se být u brány, což se nám povedlo.

V 19. minutě ovšem přišlo vyrovnání a začátkem druhé třetiny to bylo 1:2. Od 42. minuty už hosté vedli o dva góly, tedy 1:3…
Je pravda, že nám odskočili, ale naštěstí jsme dali kontaktní gól na 2:3. Ten gól byl důležitý. Fanoušci nás začali hodně povzbuzovat, tlačili nás dopředu. Hned se nám hrálo líp. Zápas jsme dotlačili do vyrovnání a v prodloužení už to byla loterie, která nám vyšla.

Ve 33. minutě se po předchozí střele olomouckého útočníka rozsvítilo světlo za domácí svatyní, ale gól to nebyl. Jak jsi tu situaci viděl?
Chtěl bych „poděkovat“ tomu pánovi, co sedí za bránou, protože si myslím, že všichni, kdo byli na stadionu, viděli, že to byla tyčka. Naštěstí tyčku viděli i rozhodčí, takže se tím rozsvícením nezabývali. Kdyby se to stalo venku, tak to chápu, ale doma je to překvapivé.

Vyrovnání přišlo v 54. minutě. Hráli jste přesilovku. Věřil jsi na jejím začátku, že vyrovnáte?
Kdo nevěří, nemůže hrát. Věřili jsme, že vyrovnáme. Tlak jsme měli dlouhou dobu, doufali jsme tedy, že to tam padne. Naštěstí to vyšlo. Poslední minuty byly zajímavé, ale hrálo se nám podstatně líp. Dotáhli jsme dvougólovou ztrátu, hrálo se nám tedy dobře. Přišlo prodloužení. Hráli jsme signál, který jsme dlouho nehráli. Víťa jel sám na bránu – v podstatě už jsme měli ruce dopředu navrchu, protože šlo o situaci, kterou zvládá. Propálil ho mezi nohama strašnou dělovkou.

A závěrem jedna otázka, která nesouvisí se sportem, ale s obdobím, které teď prožíváme – jaké byly Vánoce? A budeš si dávat nějaké novoroční předsevzetí?
Vánoce byly krátké. Bylo by lepší, kdyby byly delší, ale odpočinul jsem si. Předsevzetí si dávat asi nebudu.