Jaroslav Kudrna je rád, že zůstává doma. Čeká nás ještě důležitější sezóna, říká
Jaroslav Kudrna se na suchu připravoval individuálně, v pondělí 21. července se ale už připojil spolu s dalšími hráči k týmu, aby společně načali nejdůležitější část letní přípravy – tréninky na ledě. Úvodní jednotky byly slovy hráčů rozjížděcí, následujících sedm týdnů budou nabírat na obrátkách, aby vše vygradovalo 12. září prvním mistrovským utkáním v ročníku 2014/15.
Zkraje týdne jste začali s přípravou na ledě. Jaké byly tyto první dny?
Úplně první trénink byl pohodový. Trenér to pojal na rozhýbání, takže jsme na 100 % nešli, abychom si něco nenatáhli a aby si tělo navyklo zase na dril, který postupně přichází. Bylo to vyloženě na protažení těla, takže spokojenost. Prvních deset dní je takových zabíhacích, postupně se to bude zvyšovat.
Když jste hráli na tréninku tři proti třem, nastupoval jste, stejně jako vloni, s Tomášem Mertlem a Jiřím Šimánkem. Sedělo vám to jako minulou sezónu?
To je předčasné. Doufám ale, že to bude klapat aspoň stejně jako vloni. Kdyby ještě více, to by bylo famózní. Hlavně abychom byli všichni zdraví. Hráčů máme dost, trenér to nějak poskládá a doufám, že to bude šlapat.
Hodně se v těchto dnech hovoří o změně pravidel evropského hokeje. Jak moc se na ně budete připravovat?
To bych nechal na trenéra, plést se mu do toho nebudu (usmívá se). Určitě bude potřeba něco vymyslet, nějaké finty na to budou. Třeba s nahazováním kotoučů při hybridním icingu. Samozřejmě na tom trenéři už pracují a něco nám určitě připraví. Hlavně při přesilovkách bude mít útočící tým více prostoru. Naopak bránící to budou mít horší, asi těžko může hrát rychlý přístup. Uvidíme, kdo si na to zvykne lépe, a kdo na to bude mít připraveno více variant a fines. Může to být jeden z faktorů, který může zápasy rozhodovat.
Jste jedním z hráčů, který se na suchu připravoval individuálně. Trénoval jste sám, nebo v nějaké skupině?
Jsem zvyklý na to, že se připravuji sám. Nedělá mi to problém, naopak vím, co a jak mám dělat. Hodně jsem běhal, jezdil na kole a kolečkových bruslích. Občas jsem vytáhl i Josku Marhu, aby se udržoval, kdyby se náhodou někdo zranil, tak aby to oprášil.
Máte o Josefovi nějaké zákulisní informace? Zda končí, anebo se chystá pokračovat?
Nemám, to se musíte zeptat jeho. Co říkal, tak se mu nechce úplně končit. Samozřejmě si to představoval trochu jinak, takže by možná ještě někde chtěl hrát.
Vám končila po sezóně smlouva. Byla jednání o něco jednodušší než vloni?
Stejná jako vloni, možná horší (směje se nahlas). Ne, bylo to trošku kratší, i když na nás byli zase hodně tvrdí, ale na to jsem si tady už zvykl. Generální manažer nedá nikomu nic zadarmo a tady se o tom přesvědčí každý (směje se). Jsem hlavně rád, že jsem mohl zůstat doma a že minulá sezóna dopadla pro všechny relativně ke spokojenosti. Teď bude o to důležitější ta další. Budu rád, když to bude všechno klapat a já tomu přispěji svým uměním a svou osobou.
Ambice jsou mnohem vyšší než minulý rok. Přijímáte jako hráči tuto výzvu?
Každý ze čtrnácti týmů chce vyhrát a tak je to správné. Proto se dělá sport, aby ambice a cíle byly samozřejmě nejvyšší. Byl jsem na to zvyklý v Rusku, kde jsme měli vyhrát všech osm pohárů, o které se tu sezónu hrálo. Majitelé chtějí co nejvyšší cíle a my pro to rádi uděláme všechno. Pro to, aby úspěch byl, uděláme maximum.