Rozhovory
so 24.7.2010 | Lukáš Souček

Miloš Říha: Pozitivum spatřuji v pracovitosti hráčů

V uplynulé sezoně dosáhli hradečtí dorostenci historického úspěchu hradecké mládeže, když postoupili do play-off extraligy dorostu. Nyní ovšem před sebou mají hradečtí mladíci novou sezónu a s ní i nové cíle. Po dvouměsíční přípravě na suchu a letním volnu vyjedou svěřenci trenéra Miloše Říhy poprvé na led tuto neděli. „Letos se zaměříme na nový, diametrálně odlišný herní model. Chceme zkusit něco odlišného,“ říká hlavní kouč starších dorostenců v dnešním rozhovoru, ve kterém hodnotí loňskou sezonu a představuje plány pro sezonu nadcházející.

Před sezonou došlo k reorganizaci mládežnických soutěží a změně hracího systému. Starší dorost byl rozdělen do třech skupin po osmi týmech. Jaký je Váš osobní pohled na nový herní systém?
Zápasy v první části byly místy nahuštěné třikrát do týdne což by nevadilo, ale stalo se, že jsme se potkali dvakrát se stejným soupeřem krátce po sobě (svátek a vložený zápas). Když bereme v potaz, že jsme neznali rozlosování soutěže dlouho dopředu, hráli se stejným soupeřem přátelská utkání, mohli jsme se setkat s jedním týmem až osmkrát během prakticky krátké doby. Dalším negativem bych viděl odečet bodů, my uhráli dost bodů s postupujícími celky (prvními čtyřmi v základní skupině střed) a ty nám byly odečteny. Mohli bychom se klidně dostat do extrému, že bychom skončili těsně za postupem, uhráli body jen se „silnými“ soupeři a nakonec šli do „nadstavbové skupiny B“ z posledního místa. Pozivitum bych spatřoval ve skutečnosti, že jsme měli možnost celou sezónu hrát o play-off, což vytvářelo všem velmi dobrý motiv.

V první části soutěže to chvíli vypadalo, že byste mohli jít přímo do play-off. Dlouho jste bojovali s Jihlavou, která nakonec zvýšila svůj náskok na 18 bodů a postoupila ze čtvrtého místa.
Vlastně o „nepostupu“ rozhodly vzájemné zápasy s Jihlavou. Uhráli jsme v nich bod, čímž soupeř získal jedenáct. Všechny zápasy skončily prohrou o gól. Kdyby to bylo obráceně, postoupili bychom my. Celkově ten bodový rozdíl klame, ale celkové skóre hovoří o vyrovnanosti jednotlivých utkání.

Ve druhé části jste v tabulce dvanácti týmů obsadili čtvrtou a zároveň poslední postupovou příčku do play-off. Je to vlastně historický úspěch hradecké mládeže. Hodnotíte tedy sezónu z hlediska výsledků pozitivně?
Myslím si, že tým měl na víc než postoupit z nadstavby do play off. Nakonec jsme si stanovený cíl splnili, což pro nás úspěch znamenalo.

V play-off jste narazili na Slavii Praha. První zápas před domácím publikem se starším dorostencům vůbec nevydařil. Kde byste viděl hlavní příčinu?
Příčin bylo několik. První problém byl, že ve skupině B nehrály „nejsilnější“ týmy a konfrontace nám chyběla, utkání byla jiná. Dalším aspektem bylo, že přišlo poměrně hodně diváků, na což hráči nejsou přeci jen zvyklí a posledním problémem, o němž jsme samozřejmě nemluvili nahlas, že sedm hráčů ze základního týmu mělo zdravotní problémy, z toho tři nastupovali prakticky se sebezapřením. Hodně zranění jsme nasbírali v posledních čtyřech zápasech základní části. Věděli jsme, že musíme tři z toho vyhrát, hráči do toho dali všechno.

Naopak ve druhém utkání přijel na Slavii úplně jiný tým a nebýt rozhodující branky v poslední minutě zápasu, mohlo být všechno jinak.
Jsem rád, že se nám ten zápas herně povedl, určitě jsme měli být efektivnější, hlavně ve druhé třetině, kdy jsme byli lepším týmem a pak dovést tento zápas do vítězného konce.

Během prvního zápasu jsme si zvykali na tempo Slávie a na druhý zápas už byli připraveni lépe. Chyběla tam konfrontace, jak jsem již zmínil a zranění hráči. Samozřejmě i před prvním zápasem jsme udělali vše, co bylo v našich silách, ale trénink v určitých aspektech nemůže nahradit zápas.

Jste spokojen s výkony svých svěřenců v uplynulé sezóně?
Celkově spokojen jsem. Samozřejmě, jak tým, tak jedinci mohou vždy udělat větší pokrok, ale je třeba říct, že někteří se zlepšili až extrémě.

Jaké byste v uplynulé sezóně našel největší pozitivum a jaké největší zklamání?
Pozitivum spatřuji v pracovitosti hráčů a vůli týmu postoupit do play-off. Zklamání nepociťuji z ničeho, jen někdy bývám spíš naštvaný.

V Hradci Králové se většinou bojovalo o udržení extraligové příslušnosti, vloni jste ale pokořili hranici play-off. Jaké budou cíle do sezóny 10/11?
Nikdy je neříkám nahlas anebo je přímo nekonkretizuji, takže je neřeknu ani teď. Vzhledem ke stoupající výkonnosti a dnes už vlastně dlouhodobé práci, však musí být cíle stále vyšší. Uvidíme, jak zvládnou adaptaci hráči přicházející z mladšího dorostu, kteří svoji kvalitu v minulosti určitě naznačili, na druhou stranu bude nelehké nahradit některé osobnosti ročníku 1992.

V závěru sezóny dostali někteří dorostenci příležitost nastoupit za juniory v první lize, ale spousta hráčů si také zahrála v A mužstvu. Jak hodnotíte jejich starty po boku starších kolegů?
Myslím si, že všichni při příležitostech nastupovat ve vyšších kategoriích ukázali svoji kvalitu a svoji zvyšující se výkonnost. Jako trenér, jsem rád, že se během sezóny a to ať už v přípravných nebo mistrovských zápasech v seniorské kategorii, dostali k šanci nastoupit Půlpán, Valášek, Filip, Pánek, Čáp i Poláček.

Pokud se zaměříme na herní projev dorostenců. Co Vás nejvíce potěšilo a na čem bude ještě potřeba hodně zapracovat?
Určitě vím, kde jsou nedostatky a na jejich odstranění již částečně pracujeme od začátku přípravy. Na ledě je to samozřejmě jiné a nebude lehké nedostatky odstraňovat, je to dlouhodobý problém. Věřím však, že to zvládneme a posuneme se po všech stránkách dál.

Vzhledem k naprosto odlišnému složení týmu z hlediska jednotlivců se letos zaměříme na nový, diametrálně odlišný herní model, chceme zkusit něco odlišného. Uvidíme jak se nám to podaří.

Určitě jste sledoval i výkony ostatních týmů v extralize dorostu. Který tým Vás svým umístěním překvapil a od jakého jste čekal lepší výkony?
Snad jediné co mě překvapilo bylo, že sestoupila Třebíč, měla totiž velmi dobré hráče.

V závěru sezóny dostali příležitost i hráči mladšího dorostu. Byl jste spokojený s jejich výkony?
Do týmu zapadli a svou výkonností mu pomohli, ukázali že v budoucnu můžou být platnými hráči.

Sezónu jste zakončili turnajem ve Žďáru nad Sázavou, kde nastoupila právě většina hráčů ročníku 1994. Ukázali Vám, že na extraligu staršího dorostu mají nebo máte v hledáčku nějaké nové posily?
Turnaj ve Žďáru vždy prověří náš tým pro následující sezónu. Myslím, že možnosti týmu i jednotlivců se nám ukázaly. Hráči ročníku 1994 si zahráli proti 1992 a turnaj zvládli. V letošní sezóně dáváme důvěru hráčům, kteří jsou odchovanci anebo zde působí delší dobu. Posily nemáme a nehledáme. Hráčů je dostatek, na soustředění na ledě vyjede 34 hráčů.

Nyní máte za sebou letní přípravu na nadcházející sezonu, kde jste použil spoustu netradičních tréninkových metod. Jak letní přípravu vnímali samotní hráči?
Mluvil jsem o těchto problémech dlouhodobě, ale jsem rád že se o tom začíná hovořit globálně a nahlas. Začíná se to řešit na nejvyšší úrovni, probíhají semináře a hodnocení, celou věc by to mělo posunout dopředu.

Jsou trenéři, jejichž kritérium pro trénovanost hráče je jeho únava, což považuji za velmi „nešťastné hodnocení“, přitom na školení trenérů se tyto problematiky přednášejí a vyučují, na seminářích pro trenéry také. Bohužel realizace celkového procesu a přenesení znalostí do tréninku chybí. Musím říct, že jsme se snažili každoročně zařazovat nové metody a poznatky. Samozřejmě to vyvolává různé reakce okolí. Nikdo nejsme dokonalí, ale myslím si, že bychom se každý měli snažit tak, aby to přineslo alespoň částečné zlepšení v jednotlivých úsecích mládeže. Určitě si však musíme uvědomit, že to není krátkodobá záležitost. Hráči samotní novinky vnímají velmi pozitivně a se zájmem.

S přípravou Vám letos pomáhal Ondřej Bulis, který klukům přípravu určitě zpestřil v pozitivním slova smyslu.
Ondra vytváří konzultanta pro přípravu mimo led a zároveň oponenta, což mi samozřejmě pomáhá, má velmi zajímavé názory a ikdyž se přímo věnuje jiným sportům, vytváří to zajímavou vazbu a má z hokejové přípravy na suchu spoustu zkušeností z minulosti. Vytvářeli jsme různé modely tréninků a to jak z hlediska zátěžové, tak z hlediska tréninkových obsahů.

S hráči pracoval zejména na koordinačních schopnostech, v kterých je stále co zlepšovat. Dále jsme se snažili více času věnovat kompenzačním a uvolňovacím cvičením, která v hokeji ne každý trenér využívá. Novinkami byla hra do těla, různé formy cvičení pro zlepšení bruslení nebo speciální balanční a koordinančí cvičení.

Ke konci letní přípravy se tým zúčastnil víkendového soustředění v Krkonoších. Máte na programu soustředění i v přípravě na ledě?
Na ledě budeme mít soustředění týden od prvního srpna, kde budeme pracovat čtyřfázovým tréninkem. Součástí campu budou dvě příravná utkání.

V rámci přípravy na nadcházející sezonu se Hradec zúčastní mezinárodního turnaje v Karlových Varech. To bude pro hráče asi dostatečná prověrka před ostrým startem do sezony.
Jsem velmi rád, že jsme se dostali na kvalitní turnaj. Určitě nás to prověří, vždyť první zápas hrajeme proti ruské Ufě. Chtěl jsem takový turnaj pro dostatečnou konfrontaci a prověření týmu před sezónou. Pozvání na turnaj je pro nás závazek se na něj kvalitně připravit. Extraligová sezona začne třetího září.

Jako prvního soupeře máte nováčka v extralize staršího dorostu HC Letci Letňany. Máte nějaké informace o pražském celku?
Viděl jsem je pouze v předloňské sezóně. Vzhledem k tomu, že se jedná o pražský tým, myslím že bude složený z velmi kvalitních hráčů. Určitě se na ně však pojedu v přípravě podívat.