Rozhovory
čt 22.3.2012 | Sanny Muharem

Naše výkonnost? Jednou nahoře, podruhé dole, hodnotí Jiří Mička

Před dvěma týdny skončila hradeckým hokejistům prvoligová sezóna. V sedmém čtvrtfinálovém klání totiž Východočeši nestačili na Jihlavu, která tak postoupila do semifinále. S odstupem času pak trenér Jiří Mička hodnotí uplynulou sezónu. „Měli jsme nový kádr. V sezóně nás provázela zranění. Před začátkem jsme chtěli skončit do šestého místa, nakonec jsme byli pátí. Avšak vypadnutí s Jihlavou nás velmi mrzí,“ konstatuje Jiří Mička.

Michal Tvrdík nás táhl, naopak Brož hodně chyběl

Říká se, že hlavní roli hrají brankáři. Alespoň v hradeckém případě to tak bylo. Jakub Čech odchytal prakticky celou sezónu, zatímco Filip Luňák se představil jen dvakrát. Prvně jmenovaný gólman podával v závěru sezóny velmi stabilní výkony…
Kubovi Čechovi začátek sezóny nevyšel podle představ. Druhou půlku už měl ale excelentní a byl to náš stěžejní článek. Celkově tedy ročník odchytal velice slušně. Filip Luňák naskočil celkově jenom dvakrát – v Jihlavě a Olomouci. Pro něho to byla smolná sezóna, jelikož ji z devadesáti procent promarodil.

Jak to bude příští sezónu? Je možnost, že by si Východočeši udrželi právě oba dva brankáře?
Záleží to na mnoha faktorech. Je to otázka domluvy, financí a toho, jak se budou gólmani cítit.

Jedna velká změna oproti loňskému ročníku. Hradec měl především v závěru sezóny k dispozici velké množství obránců. Byla náhoda, že se to takhle sešlo?
Vyšlo to tak. Měli jsme v play-off hodně beků k dispozici. V základní části tam byly nějaká zranění, které jsme museli lepit. V tu dobu jsme měli problémy, abychom dali dohromady alespoň šest beků. Jak říkám, ve vyřazovací části jsme jich měli relativně hodně. Myslím si, že to byl dostačující počet obránců.

A to také přesto, že se v průběhu sezóny zranil Zdeněk Čáp. K němu přibyl i útočník Milan Valášek, paradoxně oba dva hrající i za hradeckou juniorku…
Kluci měli smůlu. Zranili se nešťastně. Oba dva pak ke všemu nemohla použít ani juniorka, což byla další ztráta. K hokeji to ale patří a každý se s tím musí nějakým způsobem vypořádat.

Útočné řady bezesporu táhl zkušený Michal Tvrdík. V základní části byl nejproduktivnějším hráčem, přičemž byl důležitým stavebním kamenem kádru. Do sedmého zápasu čtvrtfinále však nemohl nastoupit, to bylo hodně smolné…
Zranění nás trápilo neustále. Michal Tvrdík odehrál parádní sezónu, i přestože měl pomalejší rozjezd. Předtím hrál extraligu, takže mu chvíli trvalo, než se seznámil se soutěží. Přece jenom jsou dvě nejvyšší soutěže poněkud rozdílné. Jakmile se ale adaptoval, patřil k nejlepším hráčům našeho kádru.

Před začátkem ročníku přišel do východočeské metropole také Luděk Brož. Ten předtím působil ve Francii a měl zkušenosti na rozdávání. V průběhu základní části přerušil působení, což byl blesk z čistého nebe. Byla to hodně citelná ztráta?
Pro mne to byl velký šok, když Luděk Brož nečekaně skončil. V play-off jsme si od něho hodně slibovali, jelikož měl nenahraditelné zkušenosti z ciziny. Byl to jeden z mála profíků, kteří se na všechno stoprocentně připravovali. Zkrátka řečeno, na ledě i v kabině nám chyběl strašně moc.

Jiří Mička přemýšlel, co je potřeba změnit...

Do Hradce zavítalo letos hodně hráčů. Ne všechny příchody se ale zdařily. Jak byste popsal působení Martina Záhorovského a Jána Bendíka?
Oba dva se snažili podat maximum. Bohužel jim to ale nevyšlo podle představ a nebylo to z jejich strany takové, jaké jsme to čekali.

Jako poslední přišel Tomáš Karpov, jenž předtím paradoxně působil v Jihlavě. Postupem času šel jeho výkon nahoru, co myslíte?
Když k nám přišel, tak to nejprve nebylo pravé ořechové. Po pár zápasech se ale sžil s kolektivem a play-off odehrál slušně.

Kapitán byl Martin Koudelka. Změnilo se něco? Přece jen tu dlouho pozici lídra zaujímal Jaroslav Roubík.
Samozřejmě. Změnilo se dost věcí. Martin se toho zhostil, snažil se, aby vše fungovalo. Nutno říci, že to neměl vůbec jednoduché. Možností na kapitána tady před začátkem nového ročníku nebylo mnoho. Kapitánem byl tedy zvolen Martin Koudelka.

Jedním velkým pozitivem byl Patrik Moskal. Teprve až nyní naplno ukázal, co v něm je. V základní části jednoznačně nejlepším střelcem mužstva, dlouhou dobu také vedl kanadské bodování.
Patrik Moskal odehrál výbornou sezónu. Dával góly, přihrával, hýřil na ledě pohybem a byl klíčovou součásti mužstva. Dostával tak o hodně více prostoru na ledě, než tomu bylo v minulých letech. Šance, které měl, využíval na jedničku a týmu byl velmi užitečný.

V play-off ale Patrik Moskal také nebyl zdravotně zcela v pořádku…
Patrik měl v play-off také zdravotní problémy. Nebyl stoprocentně fit, což se pak podepsalo i na výkonu. Ve čtvrtfinále to bohužel nebylo stejné, jako v základní části.

Venkovních výher mohlo být více

Královéhradecké mužstvo protočilo za poslední roky nejvíce hráčů. Čím to bylo způsobené? Mnohdy se pak hráči znovu museli sehrávat…
Vzhledem k nemocným a zraněným hráčům jsme museli hledat náhradu. Konkrétně výpomoc v Pardubicích, Třinci a Trutnově. I díky tomuto naskočilo do zápasů více hráčů než normálně.

Pojďme se podívat na základní část. Po prvních pěti kolech jste nečekaně vedli druhou nejvyšší tuzemskou soutěž. Postupem času přicházely jednotlivé výkyvy, jaké je tedy hodnocení?
My jsme před sezónou budovali zcela nový tým. Dá se říci, že půlka mančaftu za Hradec nikdy nehrála. Příprava se nám nepodařila, jelikož jsme vlastně vyhráli až někdy v desátém zápase. Naopak začátek ligy nám sedl na výbornou. Začátkem listopadu jsme tam měli výsledkový propad, kdy jsme řadu zápasů nebodovali, čímž jsme se dostali do krize. Po půlce listopadu se z toho ale tým dostal, kdy jsme se vrátili na vítěznou vlnu. Neustále se to střídalo. Myslím si, že kdo hokej někdy dělal, tak ví, že jste většinou tak dvakrát dole a nahoře. Není možné si tu výkonnost udržet celou sezónu.

Velký kámen úrazu byl ale ve venkovních zápasech. Zatímco doma jste hráli mnohdy přesvědčivě, venku se vám moc nedařilo…
Samozřejmě mohlo být více venkovních výher. Myslím, že těch bodů celkově mohlo být více. Doma jsme například nezvládli zápas se Šumperkem a Kadaní. Jinak jsme ty domácí mače odehráli slušně, kromě těchto dvou.

Výhra 8:2 s Chomutovem v pětačtyřicátém kole. To asi nečekal ani ten největší optimista. Jak se vůbec takové vítězství narodilo?
Před tím zápasem jsme se nacházeli v krizi a toto utkání jsme zvládli na jedničku. Tam nešlo o to, že se nám podařilo zvítězit 8:2, ale hlavně nás povzbudilo to, že jsme urvali tři body a konečně jsme porazili silný tým z dua Ústí – Chomutov.

V sezóně přišlo hodně krizových momentů, jak bylo těžké povzbuzovat kluky právě v těchto chvílích?
Když se nedaří, tak se každý hráč snaží hledat chybu v něčem jiném, než opravdu je. V krizi je důležité, aby hokejista odváděl jednoduchý hokej pro tým, nesmí vymýšlet na ledě nějaké kraviny. Od tvrdého tréninku se poté mančaft může odrazit. Mnohdy si hráči myslí, že když se daří, tak už se nemůže nic stát, ono to tak ale není. V těch krizových momentech prostě chvíli trvá, než se tým znovu nastartuje.

Po základní části jste se umístili na pátém místě. Jak jste spokojen s tímto výsledkem?
Před sezónou jsem to již říkal. Měli jsme nový tým. Chtěli jsme se dostat do play-off a skončit do šestého místa. Nakonec jsme se umístili na páté příčce, tedy za nejsilnější čtyřkou, která v soutěži hrála.

Měli jsme zvítězit ve druhém nebo pátém zápase čtvrtfinále

V play-off se Hradečtí potkali s Jihlavou, což byla divácky atraktivní série. Avšak bohužel se špatným koncem pro Východočechy…
Jsem rád, že se nám podařilo třikrát zvítězit v Jihlavě, čímž jsme potěšili fanoušky. Chleba se lámal ale ve druhém utkání na Dukle, kde jsme měli prostě zvítězit, to byla chyba. V posledním sedmém zápase byla Jihlava lepší a my jsme nemohli pomýšlet na postup.

Přesně jak říkáte. V posledním zápase působil Hradec na ledě Jihlavy nervózně. Co bylo příčinou?
My jsme potřebovali dát první branku, abychom dostali to potřebné sebevědomí. Stal se ale naprostý opak. První gól jsme inkasovali po přesilovce my. Hráči už pak v sobě nenašli tu sílu, aby ten zápas zkorigovali. Vzhledem k tomu, že jsme tam nedali ani jednu branku, nemohli jsme pomýšlet vůbec na nic.

Opět Jiří Mička. Tentokrát v plném zápřahu...

Čím bylo způsobené to, že mělo domácí prostředí v té sérii tak velkou váhu?
V domácích zápasech jsme byli daleko silnější než Jihlava na svém ledě. Výjimkou byl tedy ten poslední sedmý zápas, kde nás jednoznačně přehrála. Velkou roli hráli fanoušci, kteří byli v play-off výborní, hráčům to nesmírně pomáhalo.

Jihlava pak ale vyhrála hned první semifinále v Ústí. Nakopl jí právě postup přes Hradec Králové?
Dukla šla hned v prvním zápase semifinále do vedení, což se jí v Hradci vůbec nepodařilo ani v jednom zápase. Kdyby se dostala do vedení na našem ledu, tak mohla nějaký zápas zvítězit. Ve vyřazovacích bojích je hodně důležité, jak se do toho duelu vstoupí, a kdo se ujme vedení.

Již mnohokrát padlo jméno Martin Filip. Byl to právě on, kdo zajistil Dukle postup do dalšího kola vyřazovacích bojů?
Martinovi ta série vyšla. Na jihlavském ledě byl jedním z nepostradatelných článků pro soupeře. Dá se říci, že především díky Martinu Filipovi Jihlava postoupila do semifinále.

Hradecké mužstvo se potýkalo se zbytečnou nedisciplinovaností, a to především ve venkovních zápasech. Když se k tomu ještě přidali přísní rozhodčí, trestné minuty vyskakovaly mnohdy vysoko nahoru…
Soupeř měl v celé sérii o hodně více přesilovek než my. Když jsem se potom zpětně díval na videa, tak jsem našel například ve druhém zápase dalších deset neodpískaných faulů Jihlavy, přičemž my jsme měli čtrnáct vyloučení. Už to ale nemá cenu řešit…

To znamená, že rozdíl mezi rozhodčími v první lize a extralize bude asi markantní…
V první lize bylo letos hodně nových rozhodčích, dokonce více jak polovička. Extraliga má daleko kvalitnější rozhodčí, podle toho to tak na ledě i vypadá.

V Hradci bych chtěl pokračovat i nadále

Co bude nyní? Vám bude končit smlouva, měli jste už možnost o tom s vedením diskutovat?
Vedení bude mít v dubnu představenstvo, kde se rozhodne, co bude dál. Všechno je zatím ještě ve hvězdách.

Chtěl byste v Hradci pokračovat i nadále?
Já osobně bych u hradeckého mužstva chtěl pokračovat.

Jak jste se cítil v průběhu sezóny? Byla hodně nervózní?
Celkově ta sezóna byla za ty tři roky nejvíce nervózní. Nervozita doléhala na všechny. Hráče, trenéry i hokejovou veřejnost.

Před sezónou se změnilo dost věcí. Přišlo nové vedení, s tím i další změny. Bylo něco jinak u A-mužstva?
Většinou se dělalo vše jako předtím. Pokaždé bylo samozřejmě zapotřebí dělat jiné věci, záleželo na situaci. Dělali jsme různé pohovory, rozebírali problémy, ale to je v hokeji naprosto normální.

Letošní systém první ligy byl ideální

Proběhlo také několik změn v systému ligy. Týmy se smrskly na číslo čtrnáct a do play-off šlo prvních osm celků. Je to směr kupředu?
Myslím, že to bylo super. Několik let zpátky se taktéž hrálo 52 kol, což bylo výborné. Letos byl tedy systém nastaven naprosto ideálně. Možná by mohlo být v budoucnu zavedeno předkolo, tak jako tomu je v extralize.

APK chce zavřít extraligu, což pobouřilo širokou hokejovou veřejnost. Jaký je Váš názor na tuto věc?
Pro hokej by to rozhodně nebylo žádným přínosem. První liga by pak měla velké problémy.

Také se ale může stát, že APK smlouvu vypoví a extraligu by pak mohl řídit svaz. To by se následně mohlo uvažovat o rozšíření baráže…
Pro hokej by byla rozšířená baráž jednoznačně přínosem. Začala by se o to zajímat veřejnost, kluby by měly větší motivaci, ale extraligové týmy udělají vše pro to, aby se nic takového nekonalo.

Znovu to vypadá na tradiční finále Ústí s Chomutovem. Koho byste více favorizoval?
Myslím si, že Chomutov postoupí i přes baráž do extraligy.