Pivo máte mnohem silnější a chutnější, směje se nová posila z Kanady Collin Valcourt
V hradecké kabině od léta nesedí jen Češi a Slováci, nově se v ní zabydluje také zástupce kanadského hokeje. Jednadvacetiletý forvard, Collin Valcourt, má v plánu pod Bílou věží prosazovat svůj osobitý důrazný styl hokeje, který se naučil v Severní Americe. Právě tímto způsobem si chce, po vzoru Milana Lucice, přibližovat dětský sen, kterým nemůže být nic jiného, než působení v nejkvalitnější hokejové soutěži světa.
Colline, jak se seběhlo, že jste z Kanady zamířil do Hradce Králové? Měl jste i jiné nabídky? Ano, měl jsem nabídku jít zpět do kempu Calgary Flames. Na definitivní rozhodnutí jsem potřeboval trochu času a nakonec jsem usoudil, že pro mě bude nejlepší jít hrát sem. Velmi dobře znám Leona Draisaitla, syna hlavního trenéra. S Leonem jsem hrál minulý rok v jedné lajně, a i to mi usnadnilo rozhodnutí jít do Hradce.
Jaký na vás udělal dojem Leonův otec, váš současný trenér? Je to skvělý trenér, velmi chytrý. Má rád ve hře svého týmu severoamerické prvky hokeje, což je pro mě vzrušující. Očekává ode mě, že budu hrát to, co umím.
Prý jste měl během cestování komplikace s výstrojí. O co šlo a jak jste to vyřešil? Ano, má výbava se mnou bohužel nepřicestovala, ještě jsem to nevyřešil. Klub mi zatím vypůjčil veškeré vybavení, které jsem potřeboval. Chvíli jsem se v tom lámal, ale už je to dobré. Doufám, že mi výstroj brzy dorazí.
Pivo je v Čechách rozhodně lepší
Co vůbec víte o České republice? Zjišťoval jste si něco? Velmi málo. Vím, že jste byli jeden stát se Slovenskem a v roce 1993 jste se rozdělili. Hrál jsem se sedmi českými hráči ve WHL a ti mi povídali, jak tu jste zvyklí jíst hodně polévky a také knedlíky. Je to velmi historické místo a já si to tu už teď užívám.
Víte o tom, jak je v Česku proslulé pivo? Už jste ho ochutnal, nebo upřednostňujete víno? Rozhodně preferuji pivo, už jsem zdejší chutnal. Je silnější a daleko chutnější, než na které jsem zvyklý. Je tu rozhodně lepší (usmívá se).
Jak jste se srovnal s časovým posunem? Nebylo to jednoduché. Nejdřív jsem usnul v pět hodin odpoledne a vzbudil se v jednu. Pak jsem byl vzhůru zase do pěti odpoledne a následující dva, tři dny jsem prospal celé (směje se). Teď už se cítím v pohodě, trvalo to čtyři až pět dní.
Z Hradce je cítit silná historie
Stihl jste si už aspoň trochu prohlédnout město? Jenom trochu, ale už z toho si myslím, že je moc krásné. Ze všeho tu cítím, jak silnou historii toto město má, a to je podle mě velmi unikátní. V Kanadě to neuvidíte. Mám však pocit, že některé silnice jsou starší než Kanada samotná (směje se). Je to tady zkrátka poutavé.
Pociťujete již nějaké zásadní rozdíly mezi životem tady a v Kanadě? Zásadní je pro mě zatím jazyková bariéra. Ale ano, je to velmi odlišné – od dopravního provozu, přes budovy, k hokeji… Skoro všechno je jiné. Je toho zkrátka hodně, ale baví mě to poznávat.
Jak vypadá jazyková bariéra v praxi? Rozumíte si s hráči? Ano, půlka mluví anglicky, všichni jsou velmi tolerantní. Netušil jsem, co mám očekávat, když tady jako jediný budu ze Severní Ameriky. Jsou na mě velmi milí a ulehčují mi to tu.
Už jste si v kabině našel bližšího kamaráda? Všichni jsou skvělí. S Romanem Kukumbergem jsme zatím spolu na hotelu, protože si hledáme bydlení. Takže s ním se vídáme hodně.
Co očekáváte od extraligy? Spoustu místa, velmi rychlé přihrávky, šikovné hráče. Podobnou hru jako je v AHL.
Nemáte pocit, že je přesun do Evropy krokem zpátky vzhledem k vašemu cíli v podobě NHL? Ne tak úplně. Když jsem řešil v Calgary přesun do Hradce, říkali, že to pro můj rozvoj bude lepší. Prý jsem dobrý v severoamerickém stylu hry a moje dovednosti a bruslení se mohou na velkém ledě dál zlepšovat. Proto by mi to mělo pomoci. Myslím si, že mě to naopak přiblíží NHL.
Hokejový vzor? Milan Lucic z Bostonu Bruins
Jaké jsou vaše cíle v životě a co je vaší motivací? Už od mala si přeji hrát NHL. Všechno je pro mě motivací. Když se rozhlédnu, vidím, jaký život takoví hráči žijí, a přesně tak bych chtěl žít také. Chci dělat to, co miluji, tak dlouho, jak jen budu moct. Na co možná nejvyšší úrovni.
Kdo je váš hokejový vzor a proč? Je to bostonský Milan Lucic. Hraje velmi fyzický hokej a zároveň je schopný skórovat a tvořit hru. Snažím se hrát jako on.
Co jinak máte rád kromě hokeje? Co děláte ve svém volném čase? Doma jsem často lovil nebo rybařil. V Kanadě jsem se naučil mít rád přírodu, bydlel jsem na farmě, a tak jsem rád v přírodě – v lese, u řeky.
Chystáte se na turnaj na Slovensko. Jak se těšíte na svůj první zápas v hradeckém dresu? Jsem nervózní, bude to pro mě zatím nejkvalitnější úroveň, jakou jsem hrál. Bude to pro mě odlišný styl hokeje, celé to vlastně bude jiné. Takže jsem velmi nervózní.
TOP foto: saskatoonblades.com