Přijel, viděl a zvítězil. Cítil jsem se lépe, než jsem čekal, hlásí Jake Newton
Do Hradce Králové dorazil ve středu pozdě večer. Ve čtvrtek ráno už se hlásil na tréninku a v pátek na olomouckém ledě poprvé oblékl hradecký dres, na kterém nosí číslo čtyři. Americký zadák Jake Newton má za úkol vyztužit obranné řady Mountfieldu a svou misi začal úspěšně. Olomouc totiž pomohl porazit výhrou 4:3 v prodloužení, která zároveň byla prvním vítězstvím na ledě soupeře v letošní sezóně.
Jaké máte dojmy bezprostředně po prvním utkání v hradeckém dresu?
Cítím se mnohem lépe, než jsem si před zápasem myslel. Odehrál jsem první utkání po sedmiměsíční pauze. Myslím, že jsme odehráli celkem dobré utkání, těšil jsem se, až vyjedu poprvé na led. Kluci mi pomohli, abych se do toho rychleji dostal, byl jsem nabuzený. V příštím zápase budeme muset přidat více střel, ale vyzdvihl bych naši snahu, díky které jsme se dokázali pokaždé vrátit do hry. To nás určitě povzbudí do následujících utkání.
V utkání jste se pokaždé museli na Olomouc dotahovat, ve všech případech se vám to ale povedlo a utkání jste dovedli až do prodloužení...
Snažili jsme se dodržovat systém, který jsme měli nastavený. Museli jsme se stále držet naší hry, nechtěli jsme dělat zbytečné chyby a věřili jsme, že se nám pak podaří skórovat. Když vedete takhle těsným rozdílem, tak nesmíte odbočit od stanoveného systému.
Je pravda, že někdy mluvím možná až moc
Jak se vůbec zrodil váš přesun do města pod Bílou věží?
Můj agent se dostal to kontaktu s hradeckým generálním manažerem, sdělil mi nabídku, kterou mi klub nabídl. Postupem času jsem se o ni začal zajímat více a více, a nakonec jsme se domluvili na mém příchodu. Jak už jsem zmínil, měl jsem dlouhou pauzu, jelikož jsem poslední duel odehrál někdy v březnu, kdy jsme vypadli s mým předchozím působištěm ve Finsku. Přes léto jsem dostal nějaké nabídky, ze kterých jsem ale nebyl úplně nadšený, tak už to ale v životě chodí. Teď jsem rád, že můžu být v Hradci.
S týmem jste ve čtvrtek absolvoval první trénink. Co dalšího jste v Hradci už stihl?
Do Hradce jsem dorazil ve středu po půl dvanácté v noci, šel jsem se ubytovat do hotelu a zavolal jsem si s manželkou a dětmi. Potom jsem šel rovnou do postele, jelikož jsem byl unavený. Ráno jsem hned absolvoval svůj první trénink s týmem, seznámil se se spoluhráči v kabině a pokecal s nimi. Je pravda, že někdy mluvím možná až moc (usmívá se). Všichni v klubu se jeví jako přátelští lidé, ať už se jedná o hráče nebo trenéry. To je pro mě důležité a rozhodně mi to usnadní adaptaci.
Dlouhá léta jste působil ve své domovině ve Spojených Státech. Proč jste se rozhodl pro přesun do Evropy?
Jedním z hlavních důvodů byla změna, kterou jsem chtěl udělat. Vyzkoušet si novou kulturu, poznat nová místa, vyzkoušet jiný styl hokeje. Řekl bych, že lidé v Severní Americe trošku podceňují kvalitu hokeje, který se v Evropě hraje. Samozřejmě jsem se v Americe dlouho snažil bojovat o NHL a AHL, ale teď jsem tady, hraju českou nejvyšší ligu a těším se na tuhle zkušenost. V Evropě se mi líbí, mám dobré zkušenosti z Itálie i z Finska a věřím, že je to hodně přínosné i pro moji manželku s dětmi.
Hokej v Itálii? Nebyl to level, na kterém bych chtěl hrát
V posledních letech jste si vyzkoušel hokej v Itálii, vloni jste působil ve finské Liize. Jaký styl vám vyhovuje více?
Zatím ještě samozřejmě nemohu hodnotit styl, kterým se hraje tady. Ale pokud bych měl vybrat mezi italským a finským stylem, tak bych rozhodně řekl Finsko. Hokej v Itálii byl dobrý, ale nebyl to level, na kterém bych chtěl hrát. Proto jsem byl rád, že jsem se dostal do Finska, kde to bylo úplně o něčem jiném.Teď jsem v Hradci, odehrál jsem zatím jediný zápas, ale těším se, co přijde dál.
Jaké máte plány na následující dny?
Ještě nevím, jaké plány jsou na zítra. Jestli budeme mít trénink nebo ne, ale určitě bych si chtěl projít město. Další krok pak bude najít si byt, do kterého se vejdeme celá rodina, což asi nebude jednoduché. Už jsem tu zkusil i nějaké jídlo, jsem velký milovník jídla, takže určitě budu chtít zkusit i nějaké typické pokrmy.