Vladimír Kýhos: Zklamání je velké, nebyli jsme produktivní
Na začátku prosince 2015 se zkušený kouč Vladimír Kýhos přesunul na východ Čech s jasným cílem – dotáhnout Mountfield HK do semifinále Tipsport extraligy. V základní část skončil jeho tým na třetím místě, ve vyřazovacích bojích ale Hradec ambice nenaplnil. Po šestizápasové bitvě padl s Mladou Boleslaví a sezóna mu skončila. Jak šéf lavičky hodnotí ročník 2015/16?
Pane trenére, pojďme trochu s odstupem času zhodnotit tu část sezóny, při které jste vedl A-tým Mountfieldu HK.
Přišel jsem začátkem prosince, mužstvo bylo po nějakých prohrách. Změna, která proběhla, mužstvo nějakým způsobem odlehčila, měli jsme sérii vyhraných zápasů. Každý trenér má nějaké představy, tak jsme poté začali pracovat na změně systému. Pro kluky to bylo těžké, projevilo se to výkyvy hlavně po herní stránce. Hledali jsme cestu, jak z toho ven. Myslím, že se to poté ustálilo, víceméně jsme také stabilizovali sestavu, i když tam byla zranění, která nám do ní zasahovala. Měli jsme zápasy, které jsme odehráli dobře, a ty, které naopak ne. Hlavně doma jsme hráli výtečně, to nám chybělo venku. S čím jsme se hodně trápili, to byla produktivita. Ať už ve hře 5 na 5 nebo v přesilovkách, kdy jsme pořád hledali vhodné složení. To nebyla zrovna naše silná stránka.
Nakonec z toho bylo po základní části třetí místo, s tím bude panovat spokojenost, že?
Myslím, že jo. Teď po play off je to zklamání, ale třetí místo po základní části se počítá, dokázali jsme ho uhájit. Co jsem přišel, dostali jsme se na třetí čtvrtou příčku a tam jsme se až do konce pohybovali. Na konci už mužstvo našlo svou tvář a výkony se zlepšily.
Boleslav jsme pětkrát přestříleli, ale nedávali jsme góly
Do čtvrtfinále na vás vyšla šestá Mladá Boleslav, dostat se přes ní se vám nepodařilo. Máte už nějakou analýzu, vysvětlení, proč to podle vás nevyšlo?
Už jsem se o tom zmínil – nevyužívání šancí, které jsme měli. Boleslav jsme v pěti případech přestříleli, dá se říct, že jsme v základní hrací době dvakrát jasně vyhráli, jednou prohráli. Jinak ty zápasy byly vyrovnané, dvakrát jsme padli na penalty, jednou v prodloužení. Myslím, že to bylo jenom o tom, že jsme nedali góly, nebyli jsme produktivní. Gólman Rittich sice chytal dobře, ale bylo naší neschopností dát gól i z vyložených šancí. Projevilo se to třeba ve třetím zápase v prodloužení, kdy jsme v první minutě měli šanci, dali dvě tyčky, za deset minut spoustu příležitostí. To byla hlavní příčina toho, že jsme vypadli. Nebyli jsme schopní dát ani penaltu, a to takoví hráči jako Jarda Bednář… Jinak podle mě mužstvo odvedlo výborný výkon, byla to úplně suverénně nejlepší čtvrtfinálová série, nejvyrovnanější. Bohužel štěstí se k nám v tu chvíli nepřiklonilo.
Dá se říct, že v klíčových chvílích zklamali nejzkušenější hráči? Přece jen na produktivitě se chtělo výrazně zapracovat, před sezónou přišli góloví hráči, střelci…
Nájezdy jezdili hráči, kteří je dávají. Dělali jsme je i na tréninku, ale v zápase je na hráče tlak, a bohužel to nevyšlo.
Kde se podle vás v sérii lámal chleba? Byly to ty dvoje nájezdy?
Druhý domácí zápas jsme ztratili v prodloužení, ten začal nešťastně, dostali jsme gól. Pak na videu vidíme, že byl Klepiš v ofsajdu, ale to už je teďka jedno. Podařilo se nám vyrovnat, poslední třetinu jsme měli asi patnáct střel proti třem, ale nedáme ani jeden gól. Se začátkem prodloužení přišla jedna střela a byl konec. Ale hned v dalším utkání v Boleslavi jsme měli vyhrát a dát na 2:1 pro nás, tam se to lámalo. Šance jsme tam měli opravdu velký, měli jsme to urvat. Další zápas by pak taky vypadal jinak, pořád bychom měli výhodu domácího prostředí.
Jarda Kudrna? Už jen jméno budí respekt v hokejových kruzích
Za stavu 1:3 jste první mečbol odvrátili, druhý už ne. Tam už to bylo těžké – zranění klíčových hráčů, psychika… Souhlasíte?
Do posledního utkání jsme neměli špatný vstup, hráli jsme dobře, ale jen do doby, než jsme začali dělat fauly. To bylo nesmyslný. Karel Pilař udělal nesmyslný faul, vzápětí nás Jirka Vašíček poslal do tří úplně zbytečným faulem někde za bránou. Ještě pořád se to dalo hrát, prohrávali jsme 0:1. Pak jsme měli chvilku přesilovku 5 na 3 my, tam jsme měli skórovat.
Naopak v pokračující přesilovce přišla šance Boleslavi a gól na 0:2.
To byla rozhodující chvíle. Vyvrcholení třetiny bylo, když jsme dostali třetí branku. To už bylo mužstvo hrozně nalomený i psychicky, potom už se to víceméně jenom dohrávalo, neměli jsme na to sílu. Samozřejmě to bylo i tím, že jsme tam některé hráče neměli. Kluci byli frustrovaní, udělali jsme tam hodně faulů, vůbec jsme nehráli v pěti, nebyla možnost dostat se do soustavného tlaku.
Vám osobně se ve vyřazovacích bojích dlouhodobě daří. Je to o to větší zklamání, že to tentokrát nevyšlo?
Když si to vezmete, vždycky je rozhodující čtvrtfinále, mluví se o tom i při mistrovství světa. Tam je to jeden zápas, tady jsou čtyři vítězný. Postoupit může lepší nebo šťastnější a jen jeden. Nám se to nepovedlo, jásat nad tím nebudeme, zklamaní jsme. Mužstvo, které jsme měli, to mohlo někam dotáhnout, udělat úspěch…
Ten nepřišel, navíc se po posledním zápase rozloučil s kariérou Jaroslav Kudrna. Co můžete říct na adresu tohoto hráče?
Jarda Kudrna měl úspěšnou kariéru, už jen to jméno samo o sobě budí respekt v hokejových kruzích. Je to jeden z hráčů, kteří pronikli v začátcích do Ruska, což nebylo jednoduché. Už jen to je známka, že opravdu něco uměl. Kariéru měl bohatou, já mu říkal, aby ještě nekončil, aby si tady ještě rok dal. Nemusel by ani hrát všechny zápasy v základní části, v play off by byl hodně platný. Rozhodl se ale skončit a říkal, že nebude jako Hašek (směje se).
Přitom právě play off měl výborné, byl nejlepší v hodnocení +/- s bilancí +6, dal dva góly…
Co jsem přišel, hrál s Tomášem Knotkem a Jirkou Šimánkem. Nehráli špatně, akorát nebyli vůbec produktivní. Šimi nemohl dát gól, ten měl letošní sezónu zakletou. Měl v každém zápase tři čtyři šance a nedal je. Jarda si vždycky nějaký ten gól uklohnil. Je důrazný kolem brány, umí to tam, nebojí se tam jít. Hlavní sílu ale ukázal v play off, patřil suverénně k našim nejlepším hráčům. Přeřadil na jinou rychlost, byl důrazný v osobních soubojích, vybojoval mnoho puků za bránou i v rozích.
Před Libercem klobouk dolů. Hraje proto, aby vyhrál
Hradci sezóna skončila, boj o Masarykův pohár pokračuje. Sledujete semifinálové bitvy? Co říkáte na suverénní Liberec?
Na hokeje koukám. Před Libercem klobouk dolů. Ten měl už vloni silný mančaft, akorát se to tam nepodařilo skloubit dohromady. Filip Pešán dostal letos důvěru, tak aby si jako jeden z mála v České republice mohl sám složit mančaft. Má víceméně veškeré pravomoci ve fungování týmu a ukázal cestu, která by měla v hokeji být. Vzal to za dobrý konec, tak jak to má být. Dneska jsou trendy trénování úplně jinde, to, co jsme tady měli dřív, už je dávno přežitek. I tak se ale snažím dávat do toho nové prvky. Liberec měl už vloni silný mančaft, vhodně ho doplnil opravdu hodně kvalitními hráči. Myslím, že se tam utvořil velmi dobrý kolektiv, který ví, co chce. Je to na nich vidět, mají velké sebevědomí. Řekli si, že hrají proto, aby vyhráli. To je na nich vidět už při rozbruslení. Zároveň se hokejem baví, a to je ta nejlepší konstelace, která může být. Je to velký adept na titul.
Co vaše budoucnost? Máte jasno, kterým směrem se budou ubírat nadcházející měsíce?
Moje budoucnost? Nevím, v dubnu mi tady končí smlouva. Když jsem přicházel, bylo mi řečeno, že jenom semifinále mi ji prodlouží. Někdy před play off měl Aleš Kmoníček pověření jednat se mnou o smlouvě na další rok. Nechal jsem to být, protože začínalo play off a nechtěl jsem se tím zatěžovat. Protože se vypadlo ve čtvrtfinále, je zklamání velké. Musíme počkat, jak se situace vyvine.
Váš pohled na věc? Jste v Hradci spokojený? Máte zájem u Mountfieldu HK pokračovat?
Samozřejmě bych chtěl pokračovat. Ono není dobré pořád někde cestovat a poznávat nová mužstva a hráče. Tady jsem čtyři měsíce, měl jsem možnost kluky za tu dobu poznat. Když jsem tady tu práci začal, určitě bych v ní chtěl pokračovat dál.