Viliam Čacho

Viliam Čacho začal s hokejem ve svém rodném Trenčíně, kde budoval hokejovou akademii jeho otec Viliam Čacho starší – veterán slovenské nejvyšší soutěže a bývalý reprezentant Slovenska. V mládí tedy syn hokejisty už trochu poznal hokejový život, protože cestoval po různých působištích se svým tatínkem, ostatně jednu chvíli bydlel i v Ústí nad Labem. Mladý a talentovaný hokejista ale už v šestnácti vyrazil sbírat zkušenosti do světa. Ještě předtím se ale zajímal také o hodně sportů, ten nejvýraznější úspěch získal ve vzpírání, ve kterém se stal ve věku deseti let vicemistrem Slovenska.

Fyzicky ho zocelilo dvouleté působení ve Švédsku, na rok se podíval do americké USHL i finské juniorky, kde nastupoval v akademii helsinského Jokeritu. Nadále zůstával i v hledáčku národního týmu a pravidelně hrál za juniorský výběr Slovenska – například po boku Alexe Tamášiho či dobrého kamaráda Olivera Okuliara, se kterým vyrůstal v Trenčíně.

Ve dvaceti letech se Viliam Čacho vrátil zpět do své rodné krajiny a začal sbírat první seniorské starty. Po dvou individuálně úspěšných sezonách zamířil v roce 2021 do Prešova. Tam mimo jiné zaujal svou mentalitou lídra a v pouhých třiadvaceti letech na sebe oblékl kapitánské céčko. Kapitánem zůstal i po návratu do rodného Trenčína, kde prožil bodově nejplodnější ročník – v třiapadesát utkáních včetně play off zaznamenal osmatřicet kanadských bodů (11+27).

Fantastické výkony ho vynesly až do národního týmu – Viliam Čacho si zahrál na dvou světových šampionátech, v kádru se opět potkal s Alexem Tamášim či Stanislavem Škorvánkem, se kterým se rovněž zná již od útlého věku. A na MS v roce 2023 se stal vůbec nejrychlejším bruslařem, tehdy mu byla naměřena rychlost 37,59 km/h. V roce 2023 se Viliam Čacho mladší poprvé vydal do české extraligy, i přes hradecký zájem si nakonec vybral Třinec. A ukázalo se to jako velmi dobrá volba – hned v úvodní sezoně totiž ve Slezsku zažil hokejovou pohádku – i jako důležitý člen oslabení a expert na špinavou práci získal s Oceláři mistrovský titul.

Po dvou letech v dresu Ocelářů se před sezonou 2025/26 přesunul do Olomouce. Na Hané dostal více ofenzivního prostoru a stal se jedním z tahounů týmu, než jeho slibně rozjetý ročník v lednu 2026 přibrzdilo vážné zranění kolene. I přesto posbíral devatenáct kanadských bodů (7+12) a ukázal, že dokáže být cennou zbraní také v útočné části hry. Po angažmá v Olomouci se nyní stěhuje na soutok Labe a Orlice. S klubem podepsal Viliam Čacho dvouletý kontrakt.