Patron 5. třídy Martin Pláněk: Klukům ukazuju, jak by se mělo bránit
Jako dalšího patrona mládežnické kategorie hradeckého mužstva si přiblížíme obránce Mountfieldu s reprezentačními zkušenostmi Martina Pláňka, který spolupracuje s pátou třídou Královských lvů. Teprve třiadvacetiletý obránce si mimo jiné zavzpomínal na svá mládežnická léta, která položila pevný základ pro jeho profesionální kariéru.
Jak vaše spolupráce s pátou třídou probíhá?
Byl jsem s malými kluky na tréninku a díval se, jak pod trenéry pracují. Taky jsem si s nimi něco zahrál, třeba jeden na jednoho. Je to super, kluci se snaží a trenéři říkali, že oproti normálnímu tréninku, kde není součástí hráč A-týmu, se snažili víc. Snad jim to něco dalo.
Byl jste tam s nimi klasicky ve výstroji?
Normálně ve výstroji jsem s nimi byl. Trénoval jsem s nimi situaci jeden na jednoho a ukazoval jim, jak by se to mělo bránit. I když já sám to občas asi nebráním tak, jak bych měl, ale snad to těm malým klukům pomůže (usmívá se).
Patroni mládeže |
---|
Junioři – Jaroslav Pavelka Starší dorost – Jiří Vašíček Mladší dorost – Jaroslav Kudrna 8. třída – Rudolf Červený 7. třída – Bohumil Jank 6. třída – Josef Marha » 5. třída – Martin Pláněk « |
Zažil jste v mládí podobnou zkušenost?
Vyrůstal jsem ve Znojmě a pamatuji si, jak tam tenkrát byla ještě extraliga a hrál Karel Soudek, který už toho měl spoustu odehraného a jako obránce nám chodil dávat rady. Myslím, že to docela pomáhalo. Hlavně se všichni snažili, když tam viděli takové osobnosti z A-týmu.
Pro kluky je to zřejmě extra motivace, když za nimi chodí hráč, který se hokejem živí a hraje na top úrovni...
Myslím si, že ano. Takhle by to ti malí kluci měli brát. Mohou si s někým zatrénovat a my jsme jedině rádi, když s nimi můžeme chodit na led.
Jak vzpomínáte na svá mládežnická léta? Přece jen k nim oproti jiným hráčům zas tak daleko nemáte.
Já jsem si to užil. Měli jsme ve Znojmě dobré ročníky a celkem se nám dařilo. Pro mě to bylo jedině dobře, že jsme hráli, dá se říci, tak dobře. Pak jsem se dostal i na mistrovství světa do dvaceti let, takže super.
Napadlo vás, jako malého, že byste se hokejem mohl živit, nebo jste se jen snažil a prostě to tak vyšlo?
Abych řekl pravdu, tak do juniorů jsem s tím moc nepočítal, že bych se mohl někdy hokejem živit. Konkurence v Česku je velká a nakonec jsem rád za to, že jsem se mohl dostat až sem.