Aktuální zprávy z klubu
st 15.5.2019 | Jan Brůna, Jan Vavřina

Marek Mazanec: Už nejsem mladý cucák. Musím být také lídr

Před sezónou 2019/20 přišel na východ Čech Marek Mazanec spolu se Štěpánem Lukešem jako náhrada za bývalou brankářskou dvojici. Odchovanec píseckého hokeje vychytal Plzni v jednadvaceti letech mistrovský titul a zamířil do zámoří, kde se chtěl probojovat do NHL. Tu si ve třech desítkách duelů vyzkoušel, více času však strávil na farmě. Po šesti letech v zahraničí si řekl „dost“ a rozhodl se pro návrat do vlasti, kde se upsal Mountfieldu HK.

Po šesti letech se vracíte do extraligy. Jak tento přesun vnímáte?
Jako určitý restart kariéry. Pokud se udělá dobrá sezóna, je možné, že mi to zase otevře dveře někam dál, třeba do ciziny.

V Americe jste působil poměrně dlouho, jaký z toho máte pocit? Asi si nemůžete říct, že jste tam měl zůstat déle, že?
To ne, ale určitě toho nelituji, bylo to výborných šest let, nasbíral jsem cenné zkušenosti. Posunulo mě to dál jako hráče i jako člověka, naučil jsem se jazyk… Poslední dva roky ale už byly demotivující, vůbec se nedařilo. Když brankář stárne a prochází farmami, už není brán jako mladý prospekt, ale přidělí mu mladíka, který dostává víc prostoru. Už mě podepisovali jen proto, že mě brali jako dobrého kluka, a když bude potřeba, svoje si odchytám. Dali ke mně mladého šikovného kluka, kterého tam potřebovali dostat.

Jak v Rangers tak i Vancouveru to ale vypadalo, že budete chytat. Proč to nedopadlo?
To bylo právě nejvíc ubíjející. Vždycky už chyběl jen kousek, ale stejně to zase nepřišlo. Tak jsem si řekl, že je čas to změnit. Když mě totiž poprvé brali do New Yorku, říkali mi, že na farmě nemají vůbec gólmana. Já když tam přijel a viděl na tréninku Georgieva, tak jsem vůbec nechápal, co tam dělám. Oni říkali, že nechytne puk, tak jsem jim říkal, ať počkají, až se rozchytá. A přesně to se stalo. Já si vykloubil kotník, on dostal prostor, věděl, že mu nikdo nestojí v cestě, rozchytal se a rázem byl v NHL. Tam potvrdil, jaký je gólman.

Ve Vancouveru se to nepodařilo proč?
Z Vancouveru mi volali, že se k týmu musím co nejrychleji připojit, že budu rovnou chytat. Že nás čekají dva zápasy v Kalifornii a oba odchytám. Přijel jsem tam a bylo mi řečeno, že Markström je na rozbruslení a bude chytat. Tak jsem si tam zas na deset dní sednul a putoval na farmu…

Jak je něco takového těžké na hlavu?
Já si vždycky říkám, že to k tomu patří. Může to být těžké, ale v Americe to je blázinec: člověk přijde na trénink, po něm už má sbalené věci a jede zase jinam. Tak to tam prostě je.

„Kolikrát jsem přišel do týmu jako jednička a za tři zápasy už jsem seděl na střídačce.“

Marek Mazanec (o brankářské pozici číslo jedna)

Cítíte, že jste se v brankářském řemesle někam posunul?
Rozhodně už vím, jak vypadá opravdu profesionální hokej a profesionální přístup. Jak jsem říkal na začátku, posunulo mě to jako hráče i jako člověka.

Jak dlouho ve vás zrálo rozhodnutí vrátit se?
Tak od druhé poloviny poslední sezóny. I to, jak byl nastavený gólmanský pár v New Yorku, nasvědčovalo tomu, že už tam pro mě není místo. Pokud bych neudělal třeba 15 dobrých zápasů v řadě, smlouvu už by mi stejně nikdo nedal. Řekl jsem si, že musím jít už jinam.

Řešil jste návrat do Evropy, nebo vyloženě do Čech?
Všeobecně do Evropy. Řekl jsem agentovi, že jsem sezónu neměl dobrou a že si nebudu moct vyskakovat, takže vezmu první dobrou nabídku, abych byl přes léto v klidu. Poslední čtyři roky v Americe jsem vždy ukončil sezónu a šel do léta s tím, že jsem vůbec nevěděl, co bude. Neměl jsem tušení, na co se připravovat – jestli pojedu v NHL na kemp nebo jestli se za měsíc sbalím a vyrazím do Ruska. Chtěl jsem prostě vědět, jak bude léto i sezóna vypadat.


Co vás táhlo zrovna do Hradce?
Je to dvě hodiny od domova, Hradec má ambice, chtějí vyhrávat a chtějí titul. Dají mi prostor a připraví mi takové podmínky, abych mohl mít dobrou sezónu a mohl se dál posunout.

Se Štěpánem Lukešem jste vytvořil novou dvojici. Je pro vás výhodou, že sem přicházíte oba nově?
Těžko říct… (usmívá se). Uvidíme v sezóně. Vždycky, když někam přijdu, jsem se svým parťákem zadobře, ať je to, kdo je to. Doufám, že nám to v sezóně bude klapat.

Těšíte se právě na to, že vás vedení klubu přivedlo jako jedničku a měl byste chytat?
Ono se může stát cokoli… Kolikrát jsem přišel do týmu jako jednička a za tři zápasy už jsem seděl na střídačce. Jsem rád, že ve mně mají důvěru a že mi ten prostor dají.

„Když jsem byl mladej a blbej, neměl jsem problém jít den před tréninkem na pivo. Dnes si to už nedovolím.“

Marek Mazanec (o mentálním posunu a roli v týmu)

Co zatím letní příprava? Jak ji zvládáte, máte ji rád?
No nemám… Tu nemá rád nikdo, ale je to věc, která musí být, bez toho se to nehne. Šest let jsem všechno dělal sám, to se pak člověk nevyhecuje tolik jako s týmem. Když jsem dostal možnost individuálu nebo přijet později, řekl jsem, že to nechci. Kdybych se někde válel a nic nedělal, pak bych to nedohnal, a tak jsem začal už od prvního dne s týmem. První týden byl těžký, než si tělo zase zvyklo, pak už hlava vypne a jde to samo.

V čem jste třeba jiný, než když jste končil v Plzni? V čem jste se nejvíce posunul?
Rozhodně si více uvědomuji tíhy zápasů, té situace a role, kterou mám v týmu. Dřív, když jsem byl mladej a blbej, jsem neměl problém jít den před tréninkem na pivo, dnes už bych si to nedovolil. Tým na mně bude stát a všichni na mě budou koukat. Už tady nejsem za mladého cucáka, ale musím být také lídr pro mladší kluky. Když někdo chce chytat na takovéto úrovni, musí se s tím vyrovnat.

Jaký máte z týmu dojem? Některé hráče určitě znáte.
Pár kluků znám… Vypadá to na mladý, ambiciózní tým. Kluci se sem přišli poprat o sestavu, je tam hodně talentu, ale i několik starších, kteří si to budou umět v kabině srovnat.