Rozhovory
po 7.5.2012 | Sanny Muharem

Martin Vágner: Být kapitánem je pro mne čest

Martin Vágner není v královéhradeckém mužstvu moc dlouhou dobu, přesto povede tým v příští sezóně jako kapitán. Nejdříve Hradci vypomáhal v pár duelech předloňské sezóny, loni se pak dohodl s klubem na další spolupráci. V minulém ročníku odehrál za Východočechy rovnou padesátku zápasů, nyní zažívá další posun ve své kariéře. Ujme se role lídra.

Martine, povedeš tým do nové sezóny jako kapitán. Jak jsi byl zvolen, proběhlo nějaké hlasování?
Ne, ne (směje se). První trénink přišel do šatny trenér, začal se volit pokladník a následně mě trenér označil jako kapitána.

Takže žádná demokratická volba?
Bylo to takhle určené trenérem. Žádné hlasování nebo jiné věci neprobíhaly.

Překvapilo tě to?
Ano. Jsou tu kluci, kteří by to mohli dělat. Například Patrik Moskal, Jirka Hendrich, jelikož jsou zde déle jak já. Byl jsem ale určen, proto se to budu snažit dělat na sto procent.

Je to pro tebe výzva?
Výzva to pro mě rozhodně je. Nadále pak i čest. Na druhou stranu bude trošku složité dělat to po takových hráčích jako byl Roubas a Koudy. Uvidíme. Budu se snažit to plnit a vést tým.

Budeš něco měnit ve svém vystupování v šatně nebo na veřejnosti? Přece jenom být kapitán s sebou nese větší zodpovědnost…
Myslím, že ne. Není to totiž jenom o mně, ale hlavně o celém kolektivu. Chceme všichni táhnout za jeden provaz. Je to docela nevděčná práce, jelikož většinou kritika padá na hlavu kapitána. Jak říkám, nebudu to táhnout sám, ale především všichni zkušení hráči.

Občas však na tým dolehne nějaká krize a měl by to být právě kapitán, kdo týmu pomůže jako první…
Samozřejmě. To je určitě potřeba. Někdy je nutné ten tým nahecovat, něco změnit, a to jak na ledě, tak v kabině. Budeme se to snažit dělat všichni, já pochopitelně ale nejvíc.

Už znáš jména hráčů, kteří budou na prsou nosit „áčko“?
Zatím ještě ne. Nevím, jakým způsobem se bude rozdělovat tohle, uvidíme.

Pociťuješ už teď nějakou nervozitu? Nebo to všechno přijde až vyjedete na led?
Přijde to až v mistrovských zápasech.

Máš pocit, že v současné chvíli hokejově dozráváš? Osmadvacet let, na kontě řada extraligových startů a další věci hovořící v tvůj prospěch…
Já doufám, že ano. Nějaké zkušenosti mám, neměl bych se toho bát. Vezmu odpovědnost na sebe, myslím, že jsem dostatečně připravený. Stejně tak to cítili asi i trenéři a vedení.

Leckteré věci se změní. První liga nabírá jiných rozměrů. Svaz rozšířil baráž, Chomutov postoupil do extraligy a Ústí vyhlásilo, že už nebude usilovat o přímý postup do nejvyšší soutěže. Chceš hradecký tým dovést třeba až do baráže?
Ta šance tu vždycky je. Na druhou stranu nejsem zastáncem dávání si příliš velkých cílů, protože když se to pak nepovede, je to obrovské zklamání. Všichni si však uvědomujeme, že šance díky rozšíření baráže je tu větší. Budeme se tedy snažit být co nejvýše.

Jak probíhá letní příprava?
Je to náročné, ostatně jako každý rok. Trenéři mají své cviky a metody, podstata té přípravy je ale stejná. Všichni se na novou sezónu těšíme, protože s sebou vždy přináší jiné věci. Uvidíme, jak to bude vypadat.