Rozhovory
st 5.2.2020 | Adam Kodet, Jan Vavřina

Odpovědi Marka Mazance: Vaření, soustředěnost i parťák

Poměrně jasnou záležitostí se tentokrát stalo hlasování o hráče měsíce, Marku Mazancovi dala svou volbu více než polovina hlasujících, hradecký gólman tak dostal přednost před Lukášem Cingelem a Jordannem Perretem. Vysoký brankář byl k dispozici v offline rozhovoru, ve kterém odpověděl na zvídavé dotazy nejen hradeckých fanoušků. Autor nejlepší otázky (uživatel Bendzi) se může těšit na podepsané tričko a dvě vstupenky na hokej.

Havelkova
16.1.2020, 14:27
Mazi obrovská gratulace k ocenění hráče prosince 🦁

Mám pár otázek:

1. Chtěla bych se zeptat s kým v kabině si nejvíce rozumíš a kdo tě z kluků v kabině dokáže nejvíce vyhecovat před zápasem?

2. Naopak, když se prohraje, kdo je ten, který tě dokáže alespoň drobek uklidnit?

3. Kdo je tvým největším brankářským vzorem

Gratuluju k postupu do finále ligy mistrů. Bylo úžasné být za tvojí brankou, na kterou se jeli trestná střílení a poté vidět tu upřímnou radost, když si je vychytal.
Děkuji za tento zápas tobě, všem hráčům, ale také kotli, který byl opět úžasný.

Mazi hodně štěstí v hradecké brance a plno čistých kont, těšíme se na další zápas ❤🦁🖤

Odpověď:
Ahoj,
mockrát děkuju za gratulaci, přání i dotazy.
1. Nejvíc vyhecovat se dokážu sám. Nejvíc se bavím s trenérem gólmanů Robertem Horynou a s kolegou Štěpánem Lukešem :-)
2. Nejvíc mě uklidní manželka a dcera. Hokej se sice snažím doma neřešit, ale moje manželka si o tom po zápase vždycky chce povídat :-) Někdy řeknu, že toho necháme, někdy ale povolím a rozebereme to.
3. Brankářský vzor nemám a ani jsem ho nikdy neměl.
Tomikfiksik
15.1.2020, 23:26
Ahoj Mazi,
nejprve gratulace k postupu do finále Ligy mistrů a poděkování za výborné výkony, které předvádíš!
Rád bych se tě zeptal, jestli bereš svoji velkou výšku v bráně jako výhodu, nebo si někdy říkáš, že by sis raději pár centimetrů ubral?
Na začátku sezony se tvoje osoba nevyhnula kritice ze strany fanoušků. Mnozí ti nevěřili, že si správná posila, ale ty si jim ukázal, že na to opravdu máš! Zajímalo by mě, jak moc si kritiku vnímal z tvé strany, jestli vůbec?
Při hře je krásně vidět, jak si rozumíš s hokejkou. Dal už si někdy vytoužený gól ze hry? Nebo stále čekáš? :)
Ať se daří a hodně štěstí.
Tom

Odpověď:
Ahoj Tome,
díky za gratulace a přání. S výškou je to jak kdy. Někdy pomáhá, ale jak mám delší ruce a nohy, tak o to větší pod nimi vznikají díry :-) Dneska už hráči ty díry dokáží trefovat, hlavně k tyči nebo nad beton, takže někdy by bylo lepší být menší a ty díry utěsnit. Ale já jsem rád, že jsem velký a že zase všude dosáhnu.
Kritiku jsem vnímal, ale nic jsem si z toho nedělal. Byla to otázka času, kdy si to sedne, kdy se s týmem sehrajeme a budeme vědět, co jeden od druhého čekat. Stačilo ustálit herní projev tak, že začneme hrát více do obrany a nenechat si týmy ujíždět do samostatných úniků nebo nájezdů dva na jednoho. Tohle se zlepšilo a strašně to pomáhá i mně.
Gól ze hry jsem nedal, ale hodněkrát jsem byl blízko. Ale vždycky, když je a bude šance, tak to zkusím. Mám takové pravidlo, že když vedeme o dva góly, tak to zkusím. Když je to jen o gól, tak by to byl zbytečný risk. Vždycky, když je prázdná branka, tak mi to ale probleskne hlavou. Dát v kariéře gól je jeden z takových mých cílů.
Gábin81 (Trutnov)
15.1.2020, 21:37
Ahoj Mazi,
velká gratulace k postupu do finále a děkuju za to, co pro Hradec děláš. Mám na tebe 3 otázečky...

1) Máš nějaké rituály před zápasem?

2) S kým se nejvíce v kabině bavíš? (nejvíc asi se Štěpánem Lukešem, ale kdo druhý nejvíc?)

3) Co nejraději jíš a piješ před zápasem?

Předem děkuji za odpověď a ať se ti daří dál.

Odpověď:
Ahoj,
moc děkuji za přání, gratulace a otázky.
1) Rituály nemám žádné.
2) Kromě Štěpána mi hodně lidsky sedí Michal Dragoun. Je to chytrý člověk, máme se o čem bavit, navíc oba máme děti, které si spolu dokážou vyhrát.
3) Jím klasicky to, co nám naservírují, takže buď špagety, rýži a kuřecí maso. Spíš zdravější věci, aby mě nic netížilo v žaludku. K pití mám nejradši perlivou vodu s citrónem. Mimo zápasy si občas dám s chutí pivo, když si ho tedy zasloužím. A k jídlu mám nejradši pizzu, nejvíc asi sýrovou.
Mountfield-fans (Hradec Králové)
15.1.2020, 18:40
Hezký den Marku :)
Snad nevadi, že budu tykat. Gratulace za nejlepšího hráče měsíce prosince a troufám si říct že i ledna. Jsi jednička. Neskutečné, jaká vládne pohoda mezi Tebou a Štěpánem L. Je to skvělý parťák a podpora 👍
Zajímalo by nás jaký je Tvůj nejoblíbenější hráč a jestli máš nějaký rituál před zápasem?
Syn Ti od začátku fandí na 100%, přejeme hodně vychytaných nul a střel, ať se daří dál na ledě i v osobním životě 🍀❤
Máš úžasnou dceru Nellinku, měla bych ženicha 😉😂
Děkuji. Hezký zbytek dne Věra

Odpověď:
Ahoj Věro,
jasně, že nevadí. Moc děkuju za komplimenty a přání. Rituály nemám a když se budeme bavit o nejlepším parťákovi, se kterým jsem hrál, tak by to byl Magnus Hellberg. S tím jsem hrál v Milwaukee v Americe a to byl super kluk, který se tam o mě postaral. Vzal si mě na byt, naučil mě anglicky, byl to výborný kluk a na něj rád vzpomínám.
Ženicha pro Nellinku ještě úplně nevybírám, ale už jsem se o tom bavil s Honzou Kovářem. Ten už jednoho syna má, navíc se jim teď narodil druhý, takže tam už bude trochu přetlak :-)
Bendzi
15.1.2020, 13:17
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat: Troufnul by si Marek Mazanec upéct velikonoční mazanec?
Zajímalo by mě ještě, jaký má obecně vztah k jiné dřevěné holí (vařečce :)), a jestli pro manželku a dcerku občas namaže aspoň něco na chleba.
Za odpovědi předem děkuji a přeji hodně chuti nejen k jídlu :)

Odpověď:
Ahoj,
samozřejmě, že bych si troufl :-) Vaření mě baví, i když pečení zrovna moc ne. Ale určitě bych se toho nebál. Baví mě dělat maso, buď dlouho pečené, nebo stát s ním u grilu. To si užívám. Manželka má na starosti spíš polévky, omáčky nebo těstoviny. Ale když přijde na řadu maso, tak to vždycky dělám já. Díky za přání a dotazy.
MHK_Honza (Hořice)
15.1.2020, 10:18
Ahoj Mazi, v první řadě ti chci pogratulovat k vítězství hráče měsíce. Naprosto zasloužené výtězství.
A nyní k otázkám.
Čím to bylo že se na začátku sezóny tolik nedařilo? Bylo to stylem hry našeho týmu nebo jsi prostě neměl štěstí?
To co předvádíš nyní je neskutečné a musím říct že jsi momentálně nej brankář v lize.
Druhá otázka je, jak přemýšlíš nad trestným střílením, v jaké chvíli si řekneš že ten puk zkusíš vypíchnout? Je to podle mě dost riskantní zákrok, kdyby to nevyšlo tak je to téměř jistý gól. Včera proti Djurgårdenu to vyšlo skvěle, ten zákrok mi trochu připomínal Dominika Haška, byl to tvůj vzor, nebo si vzhlížel k někomu jinému?
Další otázka je ohledně práce hokejkou. Nechtěl jsi být někdy útočníkem? Máš skvělé rozehrávky, a vyhození téměř vždy trefí bránu na druhé straně. Přeju ti aby sis dal letos gól.
A poslední otázka je jestli aktuálně bydlíš v HK nebo dojíždíš?
Někdy bych rád s tebou zašel na pivko pokud by byla možnost :-D. Kdyby jsi souhlasil, můžeme se dohodnout.
Díky za vše co děláš pro Hradec, a taky za tvé odpovědi.
S Pozdravem
Honza


Odpověď:
Ahoj Honzo,
děkuju za gratulace a dotazy. Bylo to podle mě jak stylem hry, tak tím, že jsem se musel trochu hledat. Je tu jiné hřiště, hraje se tu jiná liga a trošku jiný hokej. Musel jsem se trochu najít a upřesnit si, jakým stylem budu chytat, aby se nám začalo dařit.
Ohledně toho vypíchnutí, já už jsem rozhodnutý ještě před tím, než si vezme hráč puk na hůl :-) Pak už jde jen o to správně to načasovat. Někdy to nevyjde, hráč se rozhodne vystřelit, já už jsem připravený vypichovat a pak už stačí mě jen netrefit a je to gól. Je to trochu ošemetné, ale když to vyjde, je to dobré.
Jako dítě jsem začínal jako útočník, do první nebo druhé třídy jsem hrál v útoku. Pak jsem chtěl do brány, dali mě tam a docela mi to šlo, tak už jsem tam zůstal. V Písku ale základna nebyla tak velká, takže když nás bylo málo, tak do nějaké páté třídy jsem hrál pořád v útoku a chytal druhý gólman. I z toho asi pramení to, že mi to s hokejkou občas jde.
Bydlíme v Hradci, konkrétně v bytovce na Novém Hradci Králové. Je to super lokalita, široko daleko to je jediná bytovka, jinak je to zastavěné rodinnými baráčky a je tam klídek. V pět hodin nás vždycky budí kohout, to je docela hezké :-) Často chodíme na Biřičku, do lesů na houby nebo na kola.
B.J.Hunnicutt (Hradec Králové/ Špindlerův Mlýn)
14.1.2020, 15:57
Zdravím Marku!

Na úvod pro odlehčení, když se podívám na Vaše příjmení a vezmu v potaz věk, tak vypadáte dobře. U nás byl kdysi dávno ve špajzce jeden mazanec, kterému byl teprve rok, a ten už tak dobře nevypadal. :-D :-D

Teď k dotazu. Stalo se Vám někdy během kariéry, při malém vytížení během zápasu, že jste začal myslet úplně na něco jiného než na probíhající zápas? :-)

Ať se Vám dál daří a hlavně se při děkovačkách nezraňte! :-)

Ondra



Odpověď:
Ahoj Ondro,
díky za přání. Stává se to pořád. Pro gólmana je nejtěžší utišit vlastní hlas v hlavě. Já opravdu často přemýšlím nad něčím jiným a soustředit se na daný zápas je pro brankáře to nejtěžší. Jeden čas jsem přemýšlel, že bych si našel mentálního kouče, ale nakonec jsem se z toho vyhrabal sám. Našel jsem si v zápase takové body, kolem kterých se musí moje mysl pohybovat, aby mě myšlenky neodváděly od hry. Docela to funguje. Když mě třeba napadne, že bych si chtěl koupit barák, tak si hned musím vizualizovat, jak na mě jedou dva na jednoho. Nebo se soustředit na ledě na jednoho hráče a třeba na to, jak má zrovna hokejku, jestli nalevo nebo napravo. Prostě se nějak strhnout zpátky k hokeji. Co se týče mentální přípravy, třeba v Americe pracují s celým týmem současně. A kdo potřeboval, mohl jít na soukromé sezení se sportovním psychologem.
Lucie.dracek (Hořice)
12.1.2020, 20:49
Ahoj, nejdříve Ti gratuluji k výhře a přeji dál spoustu úspěchů.
Chtěla bych Ti říct, že se mi na Tobě líbí, jak moc vnímáš hru na ledě, spolupracuješ s ostatními hráči a vnímáš i fanoušky, kterým nikdy nezapomeneš pokynout, že o nich víš.
Zajímalo by mě v kolika letech jsi začínal s hokejem a kdy jsi se rozhodl být zrovna brankářem? Ale ještě více mě zajímá to, co Tě vedlo k rozhodnutí, že budeš brankářem. Jak to vlastně takového kluka, na začátku kariéry, vede k tomu, že se rozhodne být brankářem? Nebo bylo Tvé rozhodnutí ovlivněno rodiči? A nelituješ toho rozhodnutí? Přeci je přihrávat umíš velmi dobře a ”mušku” máš také skvělou. Tím určitě nechci tvrdit, že by Ti to v bráně neslušelo, naopak myslím, že mohu snad za všechny říct, že jsme rádi, že Tě máme.
Lucie

Odpověď:
Ahoj Lucie,
moc děkuju za vlídná slova. Na brusle mě poprvé postavili ve třech letech. Do branky jsem šel někdy kolem první nebo druhé třídy. Jedním z důvodů bylo to, že mě nebavilo bruslit, byl jsem na to líný. Ale hlavně mě to v bráně bavilo. Nikdy jsem nebyl průbojný typ směrem dopředu, spíš jsem chtěl vše zachraňovat a všem pomáhat. To spíš sedělo na brankáře. Táta mě vůbec do brány nechtěl dát, on byl celý život útočník a vždycky říkal, že gólmani jsou hloupí :-) Teď už si to nemyslí, říká, že jsme „jiní“ :-) Přesvědčit tátu mi trvalo nejdéle, jinak bych byl v brance už od šesti let. A určitě toho rozhodnutí nelituju.
Mechovačka (Hradec Králové)
12.1.2020, 14:08
Ahoj Mazi,
gratuluji k zisku ocenění za nejlepšího hráče měsíce. Mám pár otázek 1) Máš před zápasem nějaký svůj rituál? 2) Jak se Ti líbí Hradec a máš nějaké oblíbené místo kam s rodinou rád chodíš?
3) Na stránkách klubu v hlasovaní o hráče měsíce dočetla, že nosíš čočky. Můžu se zeptat kolik máš dioptrií? 4) Co si myslíš o alternativním způsobu léčení, setkal jsi se s ním už někdy?
S pozdravem Káťa

Odpověď:
Ahoj Káťo,
díky za gratulaci a dotazy.
1) Rituál nemám, jak už jsem říkal.
2) Hradec se mi líbí, je to opravdu hezké město. V létě se mi hrozně líbilo na Biřičce, v zimě moc není kam chodit. Chodíme teď do lesů za naším barákem. Hodně času trávíme samozřejmě na zimáku, manželka s dcerou se na mě chodí dívat a malou to strašně baví a chodí ráda.
3) Mám zhruba dioptrii na každém oku, a ještě k tomu stigmatismus, který tomu dává takový dozvuk. To znamená, že když nemám čočky, tak vidím šišatě. Ale při zápase mě čočky nijak nelimitují, dokud mi ji tedy nevypíchli z oka :-)
4) Já sám jsem žádné alternativní léčbě nepodlehl a vždy věřím doktorům. Ti na to dlouhá léta dělají školy. Nikdy jsem nebyl v situaci, že bych byl nevyléčitelný lékaři a musel hledat alternativní pomoc.