Snad začneme proměňovat přesilovky, věří brankář Jakub Čech
V úterním zápase hráli velkou roli brankáři. Hokejisté obou týmů se totiž střelecky trápili. Benátky pak uštědřily hradeckým hráčům lekci z produktivity a odvezly si tak vítězství 2:0. Dost možná to byl pro Východočechy poslední zápas v rámci letošní přípravy. Jakub Čech v něm obdržel dvě branky, přesto dokázal pochytat řadu příležitostí benáteckého mužstva.
Úterní klání rozhodně žádné gólové hody nenabídlo. Hradečtí byli sice celý zápas aktivnějším týmem, ani jednou se jim však nepodařilo rozvlnit benáteckou síť. Naopak soupeř dokázal tvrdě trestat. „Bohužel nedáváme v poslední době moc gólu. Doufám, že si to šetříme na ligu a začne nám to tam padat,“ komentuje gólman Jakub Čech.
V posledních zápasech Hradce nepadá moc branek, čím to může být způsobené?
Těžko říct (směje se). Buďme rádi, že do naší jich taky tolik nenapadalo. Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo dávat víc gólů. Těžko říci, čím to je. Hrajeme dobře i dozadu, tím pádem tolikrát neinkasujeme.
V zápase jste měli k dispozici dvě přesilové hry 5 na 3. Ani jedna se vám nepodařila přetavit v gólovou trefu, to rozhodně mrzí, že?
Je to škoda. Ke všemu byla jedna z nich neuvěřitelně dlouhá. Skoro minutu a čtyřicet vteřin, takže snad se to zlepší. Alespoň by mělo, je to jeden ze základů k tomu, aby se nám dařilo bodovat pak v samotné sezóně.
V malé hale je špatně vidět
V hradecké brance docházelo v průběhu přípravných zápasů ke změnám. Vy jako brankáři jste si zápasy celkem spravedlivě rozdělovali…
Je to příprava. Těch přáteláku bylo dost, sice nám dva odpadly, ale točili jsme se pravidelně. Bylo to domluvené i s trenéry, musí nás vidět chytat. V přípravě nemůže docházet k tomu, že jeden bude chytat většinu zápasů a ostatní nic.
Jaká ta příprava byla v globálu?
Je to stále takové náročnější, a to především kvůli tomu, že nemáme velkou halu. Byl to pro nás vlastně první domácí zápas. Není to žádná sranda. Musíme si na to zvyknout, protože se klidně může stát, že budeme začínat v malé hale. Já vnímám, že tam je velká tma. V naší třetině obzvlášť, tam nesvítí tři světla, a je to znát. Večer tam navíc nejde denní světlo, což je dost nepříjemné. Pro mě by bylo ideální, kdybychom začínali ve velké hale.
Ovšem na začátku bude ve velké hale méně kvalitní led, takže je to takové kontraproduktivní, nemyslíš?
Letos jsme tam zatím ještě nebyli. Až nás tam pustí, tedy jestli nás tam vůbec pustí (směje se), tak ten led bude zkraje hrozný. Pamatuji si, že vloni bylo to kluziště měkké, bortilo se, ale pořád to pro mě bude víc Hradec, už jsem si na ten zimák zvyknul. Nedá se ale nic dělat, je to pořád lepší než dojíždět.
Nebylo příjemné dojíždět za ledem
Stálo vás dojíždění za ledem hodně sil?
Není to nejpříjemnější. Neměli jsme ledy v pravidelnou dobu. Šli jsme třeba na trénink v deset večer, potom v sedm ráno, následně jsme jeli na zápas. Bylo to takové rozbité. Teď je to alespoň pravidelné.
Zažil jsi v kariéře už někdy něco podobného?
Ne. Bylo to pro mě úplně poprvé.
Takže se to dá považovat za takový návrat do žákovských let, ne?
Jasný, jako když jsme trénovali před školou (směje se).
Myslíš, že tě ten přípravný cyklus dostatečně připravil na nadcházející sezónu?
To se teprve uvidí. Já ale doufám, že ano. Ideální by bylo nastartovat nový ročník v Jihlavě vítězstvím.