Diskuzní fórum

Pokud uvidíme na stadionu někoho v plynové masce, budeme znát tazatele.

Mno opravdu “zvláštní” dotaz - kdyby tazatel zůstal doma, asi by udělal nejlépe😜

Takový dotazy (JKILI) na GM potřebujeme

Sleduju že hradecké kopačky okopírovali caplárovu past

a pořád to je o jednom a tom samém chybí konkurence, konkurence, konkurence....a pak se střílíme do vlastní nohy "tabulkami"....i když ti mladí vymýšlí, tak kdyby tabulky nebyly zkusili by změnit klub doma...a pak teprve zahraničí...ale teď nedohodnou-li se kluby, tak ten pohyb mezi nimi prakticky není....(mluvím o pohybu mezi kluby stejné kvality/soutěže...pohyb nahoru vcelku funguje...)

Určitě, ten psychosociální rozměr žádný svazový systém nemůže postihnout. Ale pokud se zruší různé kamarádšoft kočkopsy, zvýší konkurence, tlak a kvalita, zmodernizuje metodologie, bude ten rámec nastavený svazem a vedením mládežnických soutěží poskytovat podmínky, kde by ti kluci stáli bruslemi na ledě a nelítali hlavou někde v oblacích (i když částečně souhlas, že vliv agentů se asi otupit jen tak nepodaří, to musí jedině sami mladí hokejisté na základě výchovy a vzdělávání...) No určitě to nebude jednoduchá a rychlá cesta, leč rozhodně je to už nanejvýš potřeba. Jinak se hokejově propadneme pod Švýcary a Němce a můžeme si pytlíkovat Euro Hockey Tour "B" se Slováky, Dány a Nory.

Taky děkuji za článek. Jen se obávám, že jen změny někde na svazu nezmění nic s mentalitou mladých hráčů a taky jejich agentů. V situaci, kdy pokud není mladík nasazován, tak je ubíjen; a pokud nasazen je, agent se hned ozve, že mu vzrostla cena. To je na palici...

Moc díky!

Uf, ale není to pěkné čtení. Zásadní je, aby se se změnami začlo od svazu, jeho vedení a personálního obsazení. Tam se toho spousta zku*vilo, spousta zaspalo... Tam je potřeba rychle začít se změnami mládežnických soutěží a výchovy hráčů!

Koukám na to, že zasraný betonáři z HK mají druhý nejvyšší počet gólů z extraligy.
Ta Oksiho pumelice byla famózní!
A večírek u lefa taky velmi povedený, ještě že jsem musel brzo domů.

Díky! 👏

Vrátím se k jiné myšlence. Tušíte, že po zužovací sezoně vyvstanou potíže?
Čihák: Ano a budeme muset s tím umět naložit. Sportovní cestou spadne z nejvyšších soutěží několik klubů, ale co nastane? Co když spadnou ty se statusem akademie? Musíme jich mít vůbec tolik? Nepostačí jich osm? Proč se v okruhu sta kilometrů nacházejí tři? Sami cítíme, že vznikl kočkopes. Musí se jasně nastavit a říct, kolik vůbec potřebujeme akademií. Ta si má vybírat a nepřemlouvat, aby tam hráč zůstal.

Bojíte se, že se zase mohou udělovat výjimky a pardony?
Čihák: S Tomášem v tom nějaký pátek děláme, známe české nastavení. Bojím se toho.
Martinec: Bavíme se o tom. Pořád trošičku vítězí politika nad sportovní stránkou. Řez je nezbytný. Zúžením vznikne nejvyšší soutěž, ale musí se řešit i to, co bude pod nimi.
Čihák: Pokud zahořkneme v nižších soutěžích, které budeme nejvíc potřebovat, nikam se neposuneme. Neuděláme zespodu tlak. Musíme možná kluby víc odměnit, lépe komunikovat, nevím. I v nižších soutěžích musíme přesvědčit kluby, aby dál kluky vychovávaly. Je důležité táhnout za jeden provaz a nehledat s právníky, jestli jsme měli hrát extraligu. Jasně, zasazují do všeho finance, ale s Tomášem sledujeme sportovní stránku, která nám totálně utekla.

Zatím to tak nevypadá, ale co kdyby sestoupili junioři a dorostenci z Hradce?
Martinec: Obáváme se, ale je to jen o práci v klubu. Kategorie máme nastavené tak, že pokud něco nepříjemného nastane, máme nižší ročníky připravené. Jeden ročník může být slabší, spadnete z nejvyšší soutěže, ale mladší kluci vám dají šanci se do ní vrátit. Pracovat kontinuálně je cesta. A pak se nemusíte bát, že vznikne nějaká tragédie.Můžete něco udělat jako extraligoví trenéři, aby mladíci neodcházeli?
Čihák: Nechci se vymlouvat, ale letos je situace specifická a juniory necháváme v jejich soutěži. Hrají hodně minut, juniorce pomůžou, což dělá každý. Pokud na to kluk v budoucnu bude mít, rádi mu pomůžeme. Jenže jednou ho v dobré víře nasadíte do extraligy a hned se vám ozývají agenti, že už má takovou a takovou hodnotu. V tom se všichni pomátli. Zvrhlo se to. Když ho zase nenasadíte, prý ho ubíjíte. Zjistíte, že ať uděláte cokoliv, nic není správně.

Dá se v áčku napravit zanedbaná výchova?
Martinec: Hradec nepatří mezi kluby, které si kupují hotové top hráče. Chceme zapracovávat víc mladších kluků. Když je víc trenérů, můžeme si navíc práci rozložit. Je potřeba kluky posouvat dál.
Čihák: Ve finále vám nezbude nic jiného než s nimi pracovat. Děje se to i jinde, ale nechci mluvit za ostatní.

Prospívají situaci i cizinci, kteří svědomitěji trénují?
Čihák: Po trénincích zůstávají na ledě, přidávají si. Mladí to vidí a zdůrazňovali jsme jim, ať cizince sledují. Pak už je na nich, jestli jim to vydrží týden, měsíc nebo až do pozdního věku. Trochu mě fascinuje, že na mladé nějak působíte, oni odejdou do zahraničí a najednou začnou vyprávět, jak se tam tvrdě trénuje. Přitom tu možnost měli doma taky, v cizině je konkurenční prostředí už donutí pracovat.
Martinec: Je smutné, že někteří starší hráči pracují líp a hlavně víc než mladí kluci. V tom je zakopaný pes. Nemůžeme jim pořád něco dávat zadarmo, taky si musí něco vybojovat.

Bude líp?
Čihák: Nebude, ale vždy líp může být. Kdybychom v to nevěřili, nebudeme tu práci dělat. Není ani vypovídající, jestli někde na šampionátu uděláme z leknutí bronzovou medaili. Jde o to, abychom si placky odváželi deset let. Pak teprve pochopíte, že jste na správné cestě. Automaticky začne vozit medaile i áčko. Jenže naše dno má setrvačnost.
Martinec: Bude hůř. Ale někdy je to potřeba, aby zase bylo líp.

Máte příklad?
Čihák: Dnes se podívám při tréninku na mladé hráče. Po odehrání puku se nezpevní, dostanou naloženo a ještě se diví. Máme tady cizince, kteří v Americe hráli třetí nebo čtvrtou nejvyšší soutěž, ale stejně je nikde nenachytáte.

Štve vás, že mladí neobstojí?
Čihák: Samozřejmě! Každý trenér v extralize, který to má trošku srovnané, je dřív nebo později do sestavy zapracuje. Někdo jich tam dá pět, někdo jednoho. Ale oni na to opravdu fyzicky a kondičně nemají. A to je špatně! A pokud tady máme pár kluků, utečou, což je taky špatně. Kluci by měli zůstávat doma, kde budou rozdíloví. Měli by jít příkladem vrstevníkům a hrát nejvyšší mládežnické soutěže, kde si řeknou o chlapskou extraligu. A když se dostanou na draft, pak ať jdou zkusit zabojovat o NHL.

Ale divíte se brzkým odchodům do ciziny? Mladí myslí na vlastní kariéru.
Čihák: Vychováváme primadony. V juniorce najdeme pár dobrých kluků, ale ti nemají konkurenci. Jsou vychovávaní jako nenahraditelní, v takovém hovězím věku je všichni plácají po ramenou. Kluk to možná začne flinkat, proto ho trenér sekne přes prsty. Jenže co následuje?Urazí se.
Čihák: Buď on, rodiče, nebo agent. A kluk odchází. Ale jen proto, že ho trenér sekl? Takhle jsme bohužel nastavení. Po zúžení soutěží by v každé juniorce nebyli dva rozdíloví, ale sedm nebo osm. To ať si jeden vyšiluje a jde. Trenér bude vědět, že tam má sedm stejně dobrých. Tohle potřebujeme. Klukům pak dají víc i tréninky. Netvrdím, že všichni trenéři se chovají správně, ale občas máme až nezdravý pohled.

Jaký je ten váš, Tomáši?
Martinec: Nejspíš bych jen opakoval. V Hradci mám přehled od nejmenších dětí, chybí nám konkurenční prostředí, vytváření soutěživosti. Svaz může hodně pomoct. Ale pokud nepřijde změna, neposuneme se a dětí nám bude odcházet ještě víc. Reprezentanti vidí, že nestačí na Finy, Švédy nebo Rusy. Už se ani nebavíme o Kanadě nebo Americe. Nepadlo tady slovo o propojení se školou, které u nás chybí. Tohle je otázka, která by se měla řešit s ministerstvem školství nebo lidmi, kteří o tom rozhodují. Kluci to mají těžké. Chceme z nich dobré lidi, studenty, ale zároveň požadujeme, aby trénovali jako profíci.

A v týmových statistikách se vyhoupli vzhůru.
Čihák: Takhle by to mělo být! Když vezmete cizince, měl by být produktivní. Musím zmínit, že Christophe Lalancette i Graeme McCormack přišli výborně kondičně připravení. Na rovinu? U cizinců to nebývá zvykem. S Tomášem jsme chtěli fyzické testy, dost vám napoví. A jejich výsledky VO2 byly skvělé.
Martinec: Záleží i na aklimatizaci. Většina kluků přišla ze slovenské ligy a nikdy nevíte, jak jim sedne česká extraliga. Navíc cizinci mají smlouvy na deset měsíců. Někdy je složitější, když dorazí až na předsezonní období. Zatím jsme spokojení, ale pořád nejsme ani v polovině soutěže.

Nenapovídá to spíš o nevalné úrovni extraligy, když hráč po příchodu ze Slovenska vyniká?
Martinec: Ale kluci jako Lalancette, McCormack nebo Kiviaho na Slovensku patřili k nejlepším. Podle nich nemůžeme srovnávat soutěže. Nechci snižovat slovenskou extraligu, ale ta naše je stále výš.
Čihák: Kanaďani nebo Američani dokážou ze Slovenska vyrazit do Finska. Když kluk vyčnívá tam nebo v EBEL, přechod zvládne. A pak už zase záleží na něm. Zrovna Chris Lalancette v mých očích nedělá tolik bodů, co by měl. Rozstřílel se až poslední dobou, přitom na Slovensku byl rozdílový. A pořád tady najdete lepší hráče.Těch českých ubývá. Stává se z extraligy mezinárodní soutěž?
Čihák: Je to realita. Ostuda mladých hráčů, mládežnického systému i celého společenství. Jestli někdo říká, že nám ujíždí vlak, já tvrdím, že už nám ujel. Pořád si něco namlouváme, nikdo neřekne nic naplno. Podívejte se na výsledky draftů. Na dně už polovinou zadku sedíme. Tomáš to zná, taky pracoval u mládeže.
Martinec: Je strašně těžké zapojit někoho z juniorky do extraligy. Mezi soutěžemi je propastný rozdíl a není náhoda, že v extralize dominují zkušení hráči. V každém týmu jsou nejlepší ti nejstarší, což je k zamyšlení. Dochází konečně k nějakým změnám v soutěžích. Po juniorce a dorostu by mělo následovat i zužování žákovských kategorií.
Čihák: Za zúžení jsme rádi, ale další věcí bude, jak to pojmeme dál? Neurazí se ten, kdo spadne? Jak budou vypadat soutěže pod tou nejvyšší? Ty musí zůstat také kvalitní, kluby v nich musí poctivě trénovat, vychovávat hráče k cílevědomé práci ve škole i hokeji. K tomu jim musíme nabídnout soutěže, kde se bude hrát na krev. Neexistuje, že v sezoně odehrají 20 ze 30 zápasů o ničem. Mladí musí být připravení, že někdo dohraje souboj. Jakmile jim tohle nastavíme třeba od čtrnácti, po pěti sezonách v mládežnických soutěžích vyrostou. Aklimatizace do chlapského hokeje ani pak nebude snadná, ale pomůže jim to a budou to mít jednodušší.

Je to ostuda mladých hráčů i celého společenství,“ vypálí Ladislav Čihák. Jeho rozvážnější kolega Tomáš Martinec přidá: „Je smutné, že starší hráči pracují líp a hlavně víc než mladí kluci.“

Oba s trenéřinou začínali u dětí, od nichž se vypracovali na fleky hlavních trenérů v nejvyšší soutěži. Od léta spolu velí střídačce Mountfieldu, který dnes v 18.00 přivítá Plzeň.Debata o extralize se záhy stočí k vážnějším i budoucím problémům hokeje. Kouč Martinec (4 i jeho pobočník Čihák (40) názorně dokládají, co způsobuje chabá konkurence v mládeži. Nebo čím prospívá osmička cizinců, která jejich tým před reprezentační pauzou pošoupla na druhou příčku v extralize.

Trochu mě fascinuje, že na mladé nějak působíte, oni odejdou do zahraničí a najednou začnou vyprávět, jak se tam tvrdě trénuje. Přitom tu možnost měli doma taky.
Ladislav Čihák
Nebáli jste se babylonu v šatně?
Čihák: Komunikace extra nevázne. Spíš jsme se obávali, jak budou hráči vypadat. Měli jsme je nakoukané z videa, ale vždycky se do cizince netrefíte. Je to riziko, ale zatím musím říct, že jsme měli štěstí a vybrali dobře.
Martinec: Před sezonou jsme cílili i na české hráče z extraligy, ale bohužel už byli buď domluvení s jinými kluby, nebo jsme na ně finančně nedosáhli. Ale těší nás, že kluci ze zahraničí mají výborně nastavenou pracovní morálku. Pomaličku se to projevuje i v zápasech.

Hlava mi teda nebere jak jsme s naší rychlostí mohli prohrát zrovna v ČB proti důchodcům, to by byla jiná šnůra 14 výher v řadě