Diskuzní fórum

Jsem rád, že oba sporty ve městě frčí

Tak dle GM bude letos víc pernamentkářu než loni

“ Hokejem žiju už 50 let a vždycky jsem hodně prožíval s našimi hokejisty úspěchy i nezdary. Fandil jsem, když se nedařilo, jásal jsem, když se vyhrávalo, ale dnes je to poprvé, co se za náš hokej stydím.
Promiňte, pane Jalonene...”

Diskuse maji obcas i prispevky odrazejici realitu👍👍

Pod to by se clovek mohl podepsat…👍

“ANTOŠOVA BŘITVA: Jalonen si místo plivání zasloužil dík. Skleničku lidsky nechápu”

…kdyz uz se nam z rady z toho stalo fofbalove DF tak dnesni zprava

“ Překvapivá zpráva, šok. Českým fotbalem zatřásl necelé tři týdny před startem ligy konec šéfa Komise rozhodčích FAČR Radka Příhody. Devětačtyřicetiletý bývalý profesionální sudí rezignoval, ve funkci skončil sám”

Zajimave

Goal song. Který vás napadá? Sweet Caroline je super u hokejek.

odkaz

Jednou bude muset být zmodernizován nebo nově postaven i náš zimáček. Nemůže se na věky hrát na starém.

Díky za článek. Někdo prostě vlastní chybu nikdy neuzná,byť to všichni vidí... že to vypadá krapet jináč

Vraťme se zpátky ke stadionu. Mezi fanoušky se mu přezdívá „malý Eden.“ Sedí to?
„Ne, Eden je jiná kategorie. Podívejte, Německo má v Mnichově Allianz Arenu, Česko má Prahu, která je domovem nejslavnějších fotbalových klubů. Je logické, že mají největší stánky odpovídající velikosti fanouškovské základny. Je iluzorní si myslet, že v Hradci by dávala smysl aréna s kapacitou pětadvacet tisíc. Současných 9300 je optimální i pro reprezentační utkání určité kategorie. Máme jednu O2 arénu, snad jednou budeme mít i národní fotbalový stadion.“

Už si ho v myšlenkách kreslíte?
(směje se) „Jsem příznivcem myšlenky národního stadionu. Česko by si ho zasloužilo. Jsme fotbalová země, pro opravdu velké zápasy je Eden kapacitně malý. Nejsem odborníkem na fotbal, ale pamatuji zápas Hradce se Spartou na starém stadionu. Bylo tady přes dvacet tisíc lidí, stálo se na asfaltových komunikacích. Byl to samozřejmě extrém, na něj se projektovat nedá, ale český národ má fotbal rád. Měl by mít národní stadion.“

Na začátku roku se otevřel stadion v Pardubicích. Hodně se řešil oplocený sektor pro hostující fanoušky. Jak bude vypadat v Hradci?
„Technické provedení podléhá požadavkům na bezpečnost. Není to věcí projektanta, ani klubu, ani investora. Vše je dané bezpečnostními předpisy, které jsou prostě takové, jaké jsou. Přičemž nechci komentovat, zda jsou dobré nebo špatné. Abychom mohli stadion uvést do provozu, musíme požadavky splnit. Neříkám, že to bude stejné jako v Pardubicích. Mají menší stadion, méně řad, v menším hledišti veškerá opatření vypadají o něco hůř. Nicméně v tomto bodě nešlo o chybu Pardubic, musím se za ně postavit. Všechno vychází z bezpečnostních předpisů. Ty se nezmění, pokud se fanoušci nebudou chovat lépe. Zatím musíme žít s tím, co je.“

V poslední době vlnu kontroverze vzbudilo průhledné opláštění stadionu. Proč vypadá oproti vizualizaci jinak?
„Od začátku jsme s určitou mírou transparence počítali. V průběhu projekčních prací bohužel došlo nejenom v tahokovech, což je materiál pláště, ke skokovému zdražení cen a také se dramaticky změnily dodací lhůty. Museli jsme pracovat s tím, co bylo. Nakonec jsme rádi, že se opláštění zrealizovalo v této podobě. Plášť je prostě transparentnější. Je potřeba si uvědomit, že vizualizace se dělá v čase. Ne vždy je vize s realizací v dokonalé symbióze a opakuji, že dokončení stavby je zázrak.“

Zeptám se laicky, dá se opláštění za pět let předělat do původně zamýšlené podoby?
„Každá stavba se dá přestavovat, upravovat a měnit, ale v současné chvíli je to bezpředmětné. Nechte nás ještě pracovat, nechte nás dokončit stadion do finální podoby. Ještě chybí zlatý prstenec, markýza nad hlavním vstupem a venkovní plochy. Nejsme na konci.“

Jde o vaše největší dílo?
„Ano, ale nikdy nevíte. Pracujeme na nějakém projektu, který je možná ještě větší.“

Vím, kam míříte, ale představte si vše sám.
„Stojíme u zrodu multifunkční hokejové arény v Pardubicích, která ve své kategorii bude ještě výjimečnější, než hradecký stadion. Ale víc bych to komentovat nechtěl. Bude to překvapení.“

Ještě mi dovolte poslední otázku. Jaký je váš vztah k fotbalu?
„Stejný jako k ostatním sportům, fotbal jsem hrál v žákovské kategorii, chodil jsem na starý Malšák. K samotné hře mám velmi pozitivní vztah. Ale to i k hokeji, tenisu či lyžování. Několik sportů jsem aktivně provozoval. Momentálně je pro mě nejvíc nadšení hradeckých fanoušků. Jsou nažhavení, teplota stoupá ke sto stupňům, skvěle se prodávají permanentky, lidé mají v kalendáři zakroužkované datum pátého srpna. Dokonce si mění dovolené, chtějí být u toho. To jsme v Hradci šíleně dlouho nezažili. A já se hrozně moc těším.“

Proč bratrskou?
„Slavia hraje na největším stadionu v Česku, spoustu věcí jsme tam chodili okukovat, náš kolega byl jedním z jejích architektů. Hradec s ní hraje hned v prvním kole. Plánujeme výjezd. Ale nejvíc se samozřejmě těším na pátého srpna, na úvodní domácí zápas s Českými Budějovicemi. Vyběhnou hráči, bude hrát česká hymna a lidé zažijí prvotní emoce. Bude to krása. Teď je stadion prázdný, je to jen beton, ale až tady bude deset tisíc lidí, tak to teprve celé začne. Rozumíte?“

Jak by ne. Pojďme k lízátkům. Dovedl jste si představit vyprojektovat stadion bez nich?
„Vůbec. Už v předchozí studii v roce 2015, kdy jsme nabídli řešení bez propojení s obchodním domem, jsme je vrátili do projektu. Zkontaktovali jsme statika lízátek pana Morávka, který je v minulosti kreslil, sehnali jsme si dokumentaci, na některá lízátka jsme dokonce vylezli. Přibrali jsme experty a zjistili, že jsou v dobrém stavu a hodna repase. Byla vyrobena kvalitně, samozřejmě všechno bylo potřeba projít. Zkontrolovat ultrazvukem, natřít, osadit novými kabely, světly. Ne ne, nebylo pochyb. Lízátka celé kompozici dodávají vertikální linku. Konsorcium dodavatelů ani jednou neřeklo, že by se měl projekt řešit bez nich. Když se následně lízátka zvedla, všichni se v úžasu podívali nahoru a řekli: Tak to je něco! Co jsme postavili my, ty tribuny, to je dobrý, ale ta lízátka, to je fakt věc.“

Základní myšlenkou při vzniku projektu bylo dodržet tradici starověkých řeckých stadionů. Jak tomu mám rozumět?
„Původní Všesportovní stadion starořecký étos splňoval. Běhalo se tady, sice na škvárové dráze, dojížděly se zde etapy Závodu míru, jezdilo se rallye, byly tady koncerty. Tyto prožitky jsem měl uložené v hlavě. Když došlo k soutěži o projekt, a zadáním byl multifunkční stadion, jako první jsme začali řešit, co bychom tady jako Hradečáci všechno chtěli mít. Určitě dráhu, jen nemůže být uvnitř, tak jsme ji udělali po obvodu. Samozřejmě koncerty pro třicet tisíc lidí. A pak jsme se zabývali koncepcí multifunkčnosti. Tedy různých místností, tělocvičen, ubytování, kryté běžecké dráhy. Chtěli jsme to udělat tak, aby sportovci mohli do arény chodit zvenku nezávisle na provozu. Super je, že stadion je v centru. Je zde dobrá dopravní dostupnost, jednou vznikne lávka přes Orlici, poblíž je areál hradecké Slavie. Proto jsme si říkali, proč by se různé akce nemohly odehrávat tady bez toho, aby návštěvníci chodili po baráku. V tomto je stadion jedinečný. Dají se zde pořádat různé prezentace, mítinky, firemní akce. Stadion může být využívaný pomalu dennodenně. Nejenom ve sportovním režimu, ale i pro společenské akce. Rád bych se dožil toho, že to tady bude žít, a pro Hradečáky půjde o jakýsi sportovně-volnočasový park. Zabruslí si tady, vykoupou se. Během zápasů reprezentace se na fasádu může pověsit plátno a fotbal sledovat v amfiteátru. Byl bych rád, kdyby se vybudovala stezka podél Orlice až do přírodního parku. Je možné rozšířit areál Flošny, nedaleko jsme vyprojektovali hasičský víceúčelový stadion s věží. Soukromý investor nedaleko plánuje další ledovou plochu, postavila se nová loděnice, máme slezskou plovárnu. Takový soubor sportovišť uprostřed zeleně nemá žádné město v Česku. Vše je přitom dostupné z prvního městského okruhu, což je fantastická věc.“

Opravdu?
„Předchozí projekt stadionu, podle kterého vycházela cena stavby o 150 milionů víc, než plánovaná cena, byl základem pro soutěž, do které jsme šli. Účelem soutěže bylo najít optimální řešení a pokusit se upravit projekt tak, aby se aréna vešla do stanovené maximální ceny a byla hotová do dvou let. S tím, že projekční tým si musí všechna povolení v případě změn vyřídit sám. To se nám podařilo s tím, že původní projekt jsme totálně předělali. Navíc město si během stavby přálo doplnit další věci, které v zadávacích podmínkách nebyly. I na to jsme přistoupili, doprojektovávali jsme. S ohledem na dvouletou lhůtu jde o fantastickou práci. Poděkování patří úplně všem, i poslednímu pracovníku na stavbě a také zástupcům FC Hradec, kteří do toho vložili všechno.“

Nakolik se do výstavby promítla válka na Ukrajině, skokové zdražení energií a materiálů?
„Obrovsky. Byť v první fázi projekt vznikal ještě předtím. Konflikt začal loni v únoru, což byla nejtěžší doba. Materiály se měly začít objednávat a dodávat na stavbu. V ten moment nastal opravdu velký problém, protože materiály buď nebyly vůbec, nebo za horentní ceny. Museli jsme přistoupit k úpravám, tlak na projekci z hlediska rozhodovacích procesů byl extrémní. Od března do června minulého roku to bylo vážně náročné.“

Hrozilo, že se stavba zaplombuje a přestane se stavět?
„Nikdo si to nepřipouštěl. Dělalo se všechno proto, aby se i nadále pokračovalo v přislíbené kvalitě. Představte si, že skočíte šipku do kanálu La Manche, a musíte ho přeplavat. Málokdy přemýšlíte, že se vrátíte zpátky. Pokud nenastane velká bouře, a ta naštěstí nenastala.“

Stadion je krásný, multifunkční, moderní. Na co jste nejvíc pyšný?
„Že si stadion udržel eleganci v tónech. Jde o světlou, bílošedou stavbu v přírodě. Plno stadionů je barevných, třeba plzeňský, nebo karvinský. Ale i jiné v Německu, Polsku a v dalších evropských zemích. Naší vizí bylo zachovat určitou míru decentnosti, lízátka všemu dodávají vertikální prvek. Na to jsem pyšný. Myslím, že se to povedlo skloubit. Zmínil bych ještě jednu věc, která není tolik vidět, a to je vynikající výhled z každé sedačky způsobený strmostí tribun. V tomto bodě jsme se opravdu hodně zapotili. A pak ještě provozní řešení hlavní tribuny, aby všechno fungovalo správně. Skvělou věcí je samozřejmě střecha v jednotné výškové linii, která ze stadionu dělá arénu. Jde o detaily utvářející celek. Stále sedíme na stavbě, okolo se pracuje, další důležité věci na oko přibudou. Sázejí se stromy, dělají se dlažby, roste trávník. Víte, na co se ale nejvíc těším?“

Až bude stadion po okraj narvaný?
„Jasně. Těším se na lidi. Spolu sedíme na stadionu sami, je to hezké, ale plný stadion bude o něčem jiném. Těšíme se na zápasy s bratrskou Slavií.“

Stadion jste společně s kolegy nakreslili, vymysleli. Uvědomujete si, že jste splnil sen několika generací Hradečáků?
„Ano. Na novou arénu čekali všichni hodně dlouho. Hradec si říká Salon republiky, naplňuje tradici velkých krásných staveb. Architektonickou tvář městu dali Gočár, Kotěra a další. Hradec si takovou stavbu zasloužil. Sportovní stánek, respektive víceúčelový stadion, se zaplaťpánbůh postavil.“

Jste na sebe hrdý?
„Budu se opakovat, cítím radost. Doslova obrovskou mám z lízátek, jejichž příběh je propojený s minulostí, o které se bavíme. Jsem moc rád, že tohle nádherné místo se nezastavělo obchoďákem. Tenhle prostor je totiž unikátní, je to vidět i na záběrech z dronu, které se šíří internetem. Stadion má naprosto fantastickou polohu, je obklopený zelení. Kousek odsud teče Orlice, vedle je koupaliště, přes okruh tenisový areál, v blízkosti jsou další sportoviště. Dlouhou dobu v Hradci něco podobného mělo být. My to teď jen nakreslili.“

Kolik to zabere času?
„Pokud si dobře pamatuji, soutěžní lhůta byla do dvou tří měsíců. V tu chvíli jsme museli zúročit všechny zkušenosti z předchozích stadionů a během krátké doby z nás musel vypadnout smysluplný návrh, podle kterého se nakonec všechno postavilo. Projekční práce pro stavební povolení, a pro vlastní provádění, se dělaly následně v řádech měsíců. Samotná stavba pak vznikala v rekordně rychlém čase. Během dvou let se musela vyprojektovat, přepovolit z původního stavebního povolení na nové a postavit. S těmi nepředvídatelnými obtížemi jde o zázrak.“

Sedíme přímo na stadionu, spokojeně se rozhlížíte. Co cítíte?
„Radost z dobře vykonané práce. Nejenom nás projektantů, ale také stavbařů. Dílo se povedlo.“

Výstavba hradeckého stadionu má ohromnou historii, v různých formách se o ní diskutuje více než dvacet let. Projektů shozených ze stolu bylo dříve dost. Pochyboval jste, zda se stadion povedepostavit?
„Ne, takový pocit jsem nikdy neměl. Sdružení dodavatelů, s kterým jsme do toho šli, bylo manažersky, ekonomicky i odborně, dostatečně silné. Pracovalo se intenzivně, vše se zvládlo ve velmi krátké době. Zase tak složitá stavba to není, to si řekněme otevřeně. Jenom je na Hradec trochu velká. (usměje se) Ve světě se však realizují větší stavby, pochybnosti jsem vážně neměl.“

Strmé tribuny zaručují perfektní výhled z každého místa v aréně
Strmé tribuny zaručují perfektní výhled z každého místa v aréně
Strmé tribuny zaručují perfektní výhled z každého místa v aréně

Nahlédněte do útrob nové arény v Hradci Králové

Strmé tribuny zaručují perfektní výhled z každého místa v aréně

Nahlédněte do útrob nové arény v Hradci Králové
Snad jedinou kaňkou je opláštění, které je oproti vizualizaci odlišné
28zobrazit galerii
A nervy?
„V některých fázích možná, i když… Spíš se musely určité věci za pochodu měnit v důsledku mezinárodní a cenové situace. Různé procesy se musely dělat jinak. Nebyly materiály, museli jsme sahat do projektu, vyžadovalo to velké nasazení. A víte, proč se nakonec všechno podařilo?“

Netuším.
„Všichni jsme tak trochu místní. K regionu máme vztah, stadion nám leží v srdci. Práci jsme se věnovali na více než sto procent. Projektanti, lidé na úřadech, co nám pomáhali vyřizovat papíry, různá povolení. Se stejnou vášní a snahou fungovali dodavatelé, subdodavatelé, dělníci. Na stavbě pracovalo, a stále pracuje, hodně lidí z Hradce a okolí. Myslím si, že i to sehrálo velkou roli a proto je aréna krátce před otevřením.“

Architekt arény v Hradci: Je zázrak, že stojí. Potřebujeme národní stadion
Pátého srpna se Hradec Králové oblékne do gala. Po desetiletích všemožných útrap, zklamání a deziluzí se zápasem s Českými Budějovicemi otevře nová fotbalová aréna. „Vyběhnou hráči, bude hrát česká hymna a lidé zažijí prvotní emoce. Bude to krása,“ nemůže se dočkat Tomáš Vymetálek, architekt multifunkčního skvostu pro 9300 diváků. Podle něj by si Česko zasloužilo národní fotbalový stadion a zároveň přiznává, že pracuje na dalším velkolepém projektu.

odkaz Lillu prosím