Diskuzní fórum

Tak Vožuch jenom 1 zápas

Koukám že Dědek překvapivě nezvedl ceny lístků na Finále .

odkaz

A když ani tohle nevyjde, tak to požene až do Štrasburku

Za necelý rok jste vystřídal čtyři kolektivy, čtyři kabiny. Jaké to je?
„Masakr! Ale já jsem nekonfliktní, s nikým nemám v kabině problém. Je to nevídané, ale bylo to všude v pohodě. Do Vsetína jsem přišel s úplně čistou hlavou udělat maximum pro tým. Poznal jsem, co člověka čeká, když nepřijde žádné angažmá. Níž než do kraje vlastně jít nemůžete. Dostal jsem tu důvěru, čehož si hrozně moc vážím. Kdyby to nevyšlo, věděl jsem, že se můžu zase vrátit do Nového Města. Hlava už byla na ten mód jednou nastavená. Teď si věřím, hraje se mi dobře. Cítím podporu od spoluhráčů i realizačního týmu.“

Přijde mi, že jste v poslední době takový lepič děr…
(úsměv) „To máte pravdu. Na konci léta to bylo na psychiku úplně hrozné. Nevyšel mi Vsetín, pak Kolín. Hrály v tom roli peníze. Člověk má nějaké finanční povinnosti, nemůže hrát za pár tisíc. Nakonec se to všechno obrátilo k lepšímu. Ale musím poděkovat všem lidem v Novém Městě. Skvěle se o mě postarali. Soucítili se mnou. Pořád říkali, že je škoda, abych hrál kraj a že se něco musí objevit. A dlouho nic. Už jsme byli všichni smíření s tím, že tam dohraju sezonu.“

Dneska jste na křídle prvního útoku Vsetína, hrajete finále Chance ligy. Užíváte si to?
„Cítím se suprově. Bylo pro mě obrovské překvapení, že je tady tak skvělá parta. Nešel jsem sem s tím, že budu rozhodovat zápasy. Trenéři i manažeři věděli, co ve mně je. Ale v hokeji je to nahoru dolů. Někteří hráči se zranili a byl jsem posunutý do první lajny na křídlo, což pro mě byla zpočátku neobvyklá pozice. Myslím, že nám to s Pavlem Klhůfkem a Lubošem Robem sedělo. A když chyběl Pavel, tak s Johnym (Vítem Jonákem). S klukama se mi hraje skvěle. Jsou výborní na puku, věří si.“

Taky budete básnit o vsetínských fanoušcích?
„Je to tady fakt něco výjimečného. Když celý stadion začne skandovat, což se děje v podstatě šedesát minut, je to opravdu šestý hráč na ledě. Lidi vás ženou. Cítíte se, že jste všude o krok rychleji.“

Už víte, jestli kontrakt prodloužíte?
„Jsme domluvení zatím jen na tři měsíce do konce sezony. Moc rád bych ve Vsetíně pokračoval. Doufám, že se domluvíme a bude to stát za to. Poprvé jsem někde zcela sám, nedojíždím domů. Cítím, že mi změna prostředí hrozně pomohla. Psychicky i hokejově. V Kolíně jsem sice hrál první ligu, ale pořád to byla farma a Hradec upřednostňoval svoje mladé kluky. Za dva roky se mi nepovedlo dostat se do první lajny, i když byla marodka. Ve Vsetíně mi tu důvěru dali po měsíci a myslím, že se to docela povedlo.“

Kdyby to s hokejem neklaplo, vrátil byste se k roznášení obědů?
„V létě jsem si dostudoval B licenci. Měl jsem předdomluvené v Novém Městě, že bych od nové sezony mohl učit na základní škole tělocvik. Ze střední školy mám pedagogické minimum, ještě jsem ale nikdy neučil. Byla by to pro mě nová zkušenost. K tomu bych trénoval děti a hrál krajský přebor. Takhle jsem to měl v hlavě. U deváté třídy jsem bohužel musel skončit. Sezonu jsme měli s dětmi skvěle rozjetou. Ale odezva všech lidí z klubu i od rodičů byla perfektní. Hrozně mi přejí, o to jsem to měl snazší. Shodou okolností moje místo hlavního trenéra zaujal Radovan Biegl.“

Zajímavé, bývalý gólman Vsetína.
„On je tady taková ikona.“ (úsměv)

Vaše sestra Nikola je velkou fanynkou extraligového Mountfieldu. Během zápasů dokonce burcuje kotel megafonem, dříve i bubnovala. Dost to prožívá, co?
„V kotli ji to chytlo. Je tam taková velká hlava. Jako šéfka hradeckého fanklubu řeší veškeré výjezdy, chorea. Ve Vsetíně ještě nebyla, ale říkala, že se sem chystá. Snad to stihne.“

Pojďme k finále se Zlínem. Stav je 1:1 na zápasy, nicméně asi cítíte, že jste herně lepší než Berani.
„Víme, v čem je naše síla. Máme na to sérii vyhrát. Cítíme moc dobře, že máme navrch. Pohybově jsme na tom byli o dost líp. To je pro nás důležité. Ano, jeden zápas se výsledkově nepovedl, ale i v semifinále s Jihlavou to bylo 1:1. Tohle vůbec nic neřeší.“

Soupeř však nyní spoléhá na větší domácí kluziště, kde je zvyklý hrát.
„Nám ale může větší hřiště ještě víc hrát do karet.“

Už jste nasákl velkým derby?
„Určitě. Když se mluví o Zlínu, jsou to jenom nevraživá slova.“ (směje se)

Váš lídr Erik Hrňa si šťouchnul do Beranů, když prohlásil, že by si na jejich hokej lístek nekoupil. Co vy?
„Erik to vidí takto a není sám. Všichni víme, jaké máme schopnosti a že letos určitě můžeme to finále vyhrát. Bojujeme jeden za druhého.“

Čím vás může soupeř porazit?
„Krásně to vidíme na Třinci, jak vyhrával tituly. Možná nebyl herně tak aktivní, ale počkal si na šance. O tom je play off. Ale my zase víme, že Zlín tak zabezpečenou obranu neměl. Měli jsme ve druhém zápase tak patnáct tutovek, jenže jsme se asi vystříleli o den dřív, kdy jsme dali osm gólů. Na rovinu, tohle nebude trvat věčně. Víme, že jsme šance prohospodařili a o to víc jsme / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.

Je to krásný příběh. V této sezoně si Štěpán Matějček (26) vydělával jako číšník v pizzerii a hrál pro radost krajský přebor za TJ Spartak Nové Město nad Metují. Nyní prožívá svou hokejovou pohádku. Ve finále Chance ligy proti Zlínu válí v elitním útoku Vsetína, v play off nasbíral už osm bodů (4+4). Na dálku mu fandí sestra Nikola, šéfka fanklubu Mountfieldu HK. „S tímhle jsem opravdu nepočítal,“ přiznává v rozhovoru pro web iSport.cz rodák z Hradce Králové, jenž plánoval, že bude od podzimu učit na základní škole tělocvik.


Jak prožíváte svůj nevšední příběh? Je to taková pohádka?
„Přesně jak říkáte. Je to opravdu pohádka.“

Jak vás uvítali spoluhráči? Neměli narážky, že je jde zachraňovat borec z krajského přeboru?
„Když jsem přišel do kabiny, Míra Holec prohlásil: ´Doteď byl tvůj nejtěžší zápas v sezoně proti Nové Pace.´ Taky jsem se tomu pousmál. S tímto musíte v hokejové kabině počítat. Vlastně to docela trefil.“

O angažmá ve Vsetíně jste usiloval už loni v létě. Proč to nevyšlo?
„Agent mi řekl, že sem můžu jít na konci srpna na čtrnáctidenní zkoušku. Všechno jsem řešil s panem Robem (asistentem Lubošem Robem). Po té době jsme se domluvili, že zůstanu, ale nakonec jsme se nedohodli na podmínkách. Možná to byla moje blbost. Ale co se má stát, to se stane. Sešlo z toho a vzhledem k tomu, že se nic dalšího neobjevilo, vzal jsem nabídku z kraje. Asi to tak mělo být.“

Dominoval jste v krajském přeboru? Měl jste průměr jedné branky na zápas.„Se vší pokorou musím říct, že lehké to nebylo. Je to úplně jiný hokej. Člověk byl navyklý řešit všechno v rychlosti, což je v kraji někdy na škodu. Někdy potřebujete zpomalit, což se v první lize moc nedělá. Nějakou chvíli jsem si na to zvykal. Měl jsem občas tendence situace přehrávat. V Chance lize se dostanete do šance jednou dvakrát za zápas. V kraji v každém druhém střídání. Najednou je to pro vás takový denní chleba, takže se to snažíte různě vyšperkovávat. Hlavou jsem se ale hned nastavil, že musím tým táhnout. Měl jsem štěstí, že Nové Město letos skončilo v Pardubickém kraji druhé, je to velmi slušná soutěž. Mužstvo je na krajský přebor výborné, samí mladí kluci, co hrávali v akademiích v Hradci, v Pardubicích. V týmu byla skvělá chemie.“

Musel jste si najít civilní zaměstnání?
„Dělal jsem číšníka v pizzerii. Byl jsem domluvený s majitelem, což je můj známý, že budu chodit jen přes poledne. Odmakal jsem si tři čtyři hodinky při roznášení obědů, odpoledne jsem trénoval v Novém Městě nad Metují devátou třídu plus jsem se připravoval s áčkem. Každý den jsem měl od rána do večera úplně plný.“

Nadřel jste se jako číšník?
„Ani ne. Překvapivě mě to hrozně bavilo. Nechodil jsem tam s tím, že je to otrava. Naopak. Měli jsme super partu lidí.“

Máte ještě vizi, že se budete živit hokejem?
„Teď už zase jo. Nedávno jsem to měl nastavené tak, že je hokej pro mě uzavřená kapitola. Smířil jsem se s tím. Ale vzhledem k tomu, jaká šance se mi teď naskytla, bych v profi hokeji rád pokračoval. Přece jen ten sport dělám odmalička, dávám mu všechno a chtěl bych z toho vytěžit maximum.“

V tomto ročníku jste působil i ve druhé lize ve Vrchlabí a ve Valašském Meziříčí. To se seběhlo jak?
„Po jednom zápase v krajském přeboru mi volal Tomáš Jirků, se kterým se znám z Vrchlabí. Hrávali jsme spolu, když se před pěti lety postupovalo do první ligy. Ptal se, jak je možné, že jsem skončil v kraji. Zranil se jim nějaký hráč a oni chtěli doplnit sestavu. Na pár utkání jsem tam šel.“

A Bobři?
„Předposlední přestupový den jsem byl s kamarádem na kafi a vtom mi zazvonil telefon. Neznámé číslo. Myslel jsem, že volá někdo kvůli energiím nebo něco takového. Byl to pan Tesařík (sportovní manažer Vsetína). Říkal, že mají marodku, i těžká zranění do konce sezony. Ptal se, jestli bych měl zájem doplnit kádr. Byl jsem z toho v šoku. Ani vteřinu jsem neváhal, okamžitě jsem kývnul. Vsetín je wow! Potřebovali taky pomoct Valmezu, který se trápil. Hrozila mu baráž. V tu chvíli jsem bral jakoukoliv pozici. Neměl jsem s tím žádný problém. Navíc skok z kraje do první ligy by byl až moc velký. Takže jsem si zahrál pár zápasů ve druhé lize.“

Prý jste v té době řešil i návrat do Kolína, kde jste působil předchozí dva roky. Je to tak?
„Po Novém roce mi volal Lukáš Krejčí, sportovní manažer Kolína. Zranil se jim starší hráč, udělala se díra v sestavě. Říkal, že je možné, že se příští týden ozve s tím, že bych tam mohl jít. Bohužel už se mi neozval. V tu chvíli jsem si myslel, že zase padla možnost, abych se vrátil do první ligy.“

Je strašná škoda, že tady s těmahle klukama v klubu neumíme pracovat, že nedostanou ani čuchnout. Matějčci, Havránci, Gasparové apod. Špatný hokejisti to určitě nejsou. To mě mrzí víc než nějakej Kirk. Nemuseli bychom pak každoročně shánět cizince na Slovensku a soustředit se na opravdový rozdílový posily.

Jsem v tomto ohledu hodně zvědavý na Pajera v Plísni.

P.S. Jinak Litvínov na to, jak si plácá játra, byl na semifinále extraligy zcela neškodný, až ostudný soupeř. Vopičáky ani neohrozil, nezatlačil, nepřehrával, ani neseřezal. Prostě se smířeně nechal čtyřikrát porazit. O to víc nás může mrzet, že jsme po základní části nešli do play off z lepší pozice. A ještě jedna věc - krásně se ukázalo, jak je cenné mít dobrého trenéra jako je Martinec. Systém hry a taktika vopičáky nenechával ani chvíli v klidu, naopak Mlejnek prostě nevymyslel a nezměnil vůbec nic. Že to zase spolehlivě jistili prouhatci už ani nepřekvapuje... (viz včera místo 5 minut pro tu ču*ku Pánika otočení skóre a dotyčný ještě rozhodne skóre).

Nemá někdo celé, prosím? odkaz