Dorostenec Lukáš Pajer: Všechno je o týmovosti
11 zápasů, 13 gólů, navrch hattrick. Lukáš Pajer se v letošní sezóně zařadil mezi ostrostřelce, je druhým nejlepším střelcem svého týmu, i proto si vysloužil pozvánku do reprezentace. Své umění předvedl naposledy proti Mladé Boleslavi, kterou dorostenci porazili 4:2. Zatímco jednu branku vstřelil ze své obvyklé přesilovkové pozice, způsob té druhé není v hokejovém prostředí příliš častý.
Hradec se totiž v 53. minutě duelu s Bruslaři bránil v oslabení, když Lukáš Pajer u vlastního gólmana získal kotouč na hůl. S ničím se nepáral a slušnou bombou přes úplně celé kluziště poslal kotouč do sítě! „Vyhazoval jsem ze spodního kruhu a puk dostal takovou faleš. Začal se točit a gólmanovi propadl nad ramenem. Byl to šťastný gól, ale počítá se,“ popisuje neobvyklou situaci mladý střelec.
Kromě této branky zapsal ve stejném zápase ještě druhý zásah, tentokrát už z o poznání tradičnější pozice. V nadstavbové přesilovce získal Mountfield možnost početní výhody a rozestavěl svou klasickou formaci s falešným bekem na modré čáře. A právě odsud vystřelil Pajer svému celku bonusový bod navíc.
„Tahle pozice mi vyhovuje hodně. Vím to od trenérů a taky cítím, že mám dobrou ránu. To bylo vidět i při gólu přes celé hřiště (směje se). Většinou dostávám puk nad kruh, abych střílel, a proti Boleslavi to vyšlo. Střela krásně zaplula mezi nohy,“ libuje si východočeská třináctka.
„Je jedno, jestli jste mladý nebo starý. Jsem rád, že všichni hrajeme obětavě.“
Po jedenácti utkáních má průměr více než gólu na zápas, na svém kontě už nastřádal rovných 13 branek. To je jen o jednu méně, než kolik má na kontě nejlepší střelec týmu Šimon Marha. Roli lídra ale Lukáš Pajer příliš nepociťuje, hlavní je podle něj týmový duch. „Hlavně je to o týmovosti. Je jedno, jestli jste mladý nebo starý. Jsem rád, že všichni hrajeme obětavě, a pak je jedno, kdo dává góly,“ uvědomuje si mladý útočník.
I přesto ale cítí, že oproti minulému roku si na kluzišti dovolí víc. Přechod z mladší kategorie do starší dá totiž každému hráči vždycky zabrat, druhý rok mezi dorostenci už je přeci jen poznat. „Letos je to úplně něco jiného, jako prvoročák jsem loni nedostával tolik prostoru, jako teď druhoročák. Trochu jsem se bál hrát s pukem, skok z 8. třídy do dorostu je úplně něco jiného,“ říká hradecký dorostenec.
Ten si svými výkony rovněž vysloužil pozvánku do reprezentace U16. Nestalo se tak však poprvé, po srpnovém turnaji v Salcburku se Pajer objeví v listopadu v národním dresu znovu. „Samozřejmě je to něco úplně jiného. Mezinárodní hokej je rychlejší, je tam na všechno míň času. Je to skvělá zkušenost, která se neopakuje každou chvíli. Snažím se na sobě pracovat, aby moje hra byla pořád lepší a lepší,“ zmiňuje svou motivaci mládežnický forvard.
Přestože pozvánka na reprezentační akci vždy potěší, pro Lukáše Pajera má z dobrého důvodu svůj pozitivní význam i její absence. „Každá nominace je skvělý pocit, když tam ale nebudu, je to taky dobrá zkušenost. V tom smyslu, že na sobě musím víc pracovat a zlepšovat věci, které po nás trenéři chtějí,“ má jasno hráč hradeckého dorostu.